Němci vyvinuli nový rychlotest, na trhu může být už v dubnu

Německý spolkový sněm ve středu expresně přijal protikrizový ekonomický balíček. Státní rozpočet, který byl původně plánovaný jako vyrovnaný, nově počítá s rekordním deficitem 156 miliard eur, tedy v přepočtu 4,3 bilionu korun.

Poslanci při středeční schůzi seděli ve větších rozestupech. Změny v rozpočtu musí ještě v pátek potvrdit Spolková rada.

Podle ministra financí Olafa Scholze, jenž momentálně zastupuje kancléřku Angelu Merkelovou, jde o gigantickou sumu, téměř polovinu běžného rozpočtu, která je ale v současné situaci potřeba.

Mimořádnému kroku se věnuje i německý tisk. Deník Badische Nachrichten například píše, že tak rychlé tempo schvalování zákonů musí zůstat absolutní výjimkou. „Schůze Bundestagu byla potřebná, ale není pro vládu razítkem pro svévolný postup,“ zdůrazňují noviny z Karlsruhe.

Německo aktuálně hlásí více než 39 500 potvrzených nakažených a 222 obětí. Na spolkové úrovni neexistuje přesné číslo provedených testů, podle odhadů jde ale o 200 000 testovaných vzorků týdně, což dělá z Německa jedničku v Evropě.

Některé lékařské asociace podle bavorského deníku Süddeutsche Zeitung (SZ) dokonce varovaly před tak masivními odběry. Laboratoře jsou totiž zahlcené, což může vést k chybám. Obecně se mají testovat primárně lidé s příznaky nemoci a lékaři a zdravotnický personál. Podle SZ se ale přístupy jednotlivých spolkových zemí liší.

Situaci v zemi by mohl pomoci nový rychlotest, který vyvíjí ve Stuttgartu technologická firma Bosch. Test by umožnil, aby byly výsledky k dispozici do dvou hodin. Sto zařízení má denní kapacitu na vyhodnocení tisícovky testů. Na německý a posléze i evropský trh se mají rychlostesty, které mají podle zkoumání spolehlivost 95 procent, dostat už začátkem dubna.

Podle firmy proces splňuje kritéria Světové zdravotnické organizace a je jedním z prvních plně automatizovaných molekulárně diagnostických testů, které mohou být používány ve všech zdravotnických zařízeních.

Z Maďarska začneme dobrou zprávou. Tamní ropný a plynárenský koncern MOL přeorientoval výrobu v jedné ze svých čistíren jablek na produkci dezinfekčních prostředků na ruce a povrchy. Linka bude v provozu 24 hodin denně na tři směny a za den dokáže vyprodukovat 50 000 litrů dezinfekce. První dodávky už dostaly nemocnice a strategické instituce pro boj s koronavirem.

V polovině dubna by měla být maďarská dezinfekce ke koupi na pumpách a v maloobchodním prodeji. Etanol, který se používá při výrobě, pochází z maďarských zdrojů. Povolení k prodeji dostal produkt extrémně rychle.

Smutnou zprávou je počet obětí koronaviru, který v Maďarsku stoupl na deset. Mezi mrtvými je i sedmatřicetiletý zástupce britského velvyslance v Budapešti Steven Dick. Diplomat, jenž na misi do Maďarska přijel loni, podlehl nemoci v úterý.

Řádově méně testů provádí denně Slovensko. Podle hygieniků je denní kapacita 1000 testů denně, premiér Igor Matovič (OLaNO) ale ve středu přiznal, že se denně testuje 300 vzorků.

Kde se vzal rozdíl 700 vyšetření? Státu se podle deníku SME dosud nepodařilo zřídit všechna odběrová místa. Kvůli tomu dostávají laboratoře méně vzorků, než jsou schopné vyšetřit.

Matovičova vláda chce, aby se s pomocí soukromých a nevyužitých akademických laboratoří denně testovalo až 3000 vzorků. Na 1500 testů denně by se měla kapacita dostat do 14 dnů.

Proti šíření epidemie má pomoci i tzv. Lex korona, tedy zákon, který dává státu právo využívat polohová data lidí od mobilních operátorů. Doteď je mohl získat jen se souhlasem soudu. Parlament schválil zákon ve středu.

Oproti původní vládní verzi jsou ale nakonec podmínky sledování telefonů omezené. Stát dál nesmí vědět, kdo si s kým telefonoval či posílal zprávy, dostane se ale k údajům o poloze. O původním vládním návrhu jsme psali ve středečním vydání Středeníku.

Epidemie koronaviru bude mít kvůli omezení pohybu i podnikání tvrdé dopady také na tištěný tisk. První obětí je v Polsku týdeník Wprost, jehož vydavatel oznámil, že se poslední papírový výtisk objeví na stáncích 30. března. Časopis vydávaný od roku 1982 bude nově vycházet pouze elektronicky.

Podle vydavatelství je za rozhodnutím omezení prodeje a tím pádem propad příjmů a také propad prodeje reklamy. „Zvěsti o smrti papírového tisku nevypadají předčasně ani nadsazeně. Tisk takový, jak ho známe, odchází do minulosti,“ napsal ke konci Wprostu na Twitteru člen dozorčí rady vydavatelství Michał Lisiecki.

Pouze elektronicky vyšlo kvůli epidemii koronaviru mimořádně i aktuální číslo týdeníku Do Rzeczy. Naopak velké polské deníky podle serveru Press.pl o omezení tištěného vydávání neuvažují.

„Dokud bude kde noviny koupit, budeme je vydávat a přinášet lidem nejdůležitější informace,“ cituje portál šéfredaktora nejčtenějšího bulvárního listu Fakt Grzegorze Zasępu. Změny neplánují ani seriózní deníky Rzeczpospolita či Gazeta Wyborcza. Současná omezení se v Polsku netýkají trafik a kiosků s tiskem.

Průběžně ve Středoevropském deníku informujeme o plánu na konání polských prezidentských voleb. Jejich první kolo má proběhnout 10. května a vládnoucí strana Právo a spravedlnost zatím na tomto datu trvá. První „koronavirový“ průzkum naznačuje proč.

Zatímco před krizí neměl obhajující prezident Andrzej Duda vítězství zdaleka jisté (druhé kolo by bylo vyrovnané), teď by podle průzkumu agentury Kantar pro liberální deník Gazeta Wyborcza vyhrál už v prvním kole s 65 procenty. K volbám by ale v květnu dorazilo jen 31 procent oprávněných voličů.

Celkem teď Polsko eviduje 1120 potvrzených nakažených, obětí je 14. Ministr zdravotnictví Łukasz Szumowski ve čtvrtek prohlásil, že nemůže zaručit, že se v Polsku nezopakuje italský scénář. „To záleží na našem chování,“ řekl ministr.

Zatímco polský ministr varuje, podle rakouského ministra zdravotnictví Rudolfa Anschobera ze Strany zelených má jeho země dobrou výchozí pozici pro to, aby se s epidemií vypořádala. V Rakousku je koronavirus potvrzený u 6000 lidí, 42 lidí už zemřelo.

Anschober ve čtvrtek oznámil, že se zintenzivnily testy zaměstnanců nemocnic a přibývá i ochranných pomůcek. V pátek má dorazit 11 milionů rukavic a v sobotu velká dodávka roušek, respirátorů a ochranných obleků. Zvyšuje se i kapacita nemocničních lůžek.

Dosavadní opatření proti koronaviru zkoumají vědci z Technické univerzity ve Vídni. Podle jejich simulací by už další zpřísňování a zákazy neměly na šíření epidemie vliv. „Naše výpočty jasně ukazují, že od určitého okamžiku již další zpřísnění nepřinese žádné znatelné efekty,“ cituje deník Der Standard vedoucího výzkumného týmu Nikiho Poppera. Vědci varují před náhlým uvolňováním pravidel, které by mohlo vést ke druhé a výrazně horší vlně epidemie.