Hlavní obsah

Němci učí krávy chodit na záchod kvůli klimatu. Říkají tomu „BúČů“

Podívejte se, jak krávy v Německu chodí na záchod.Video: Jan Marek, AP

Ke znečišťování prostředí a změně klimatu nepřispívá jen průmysl a doprava, ale i zemědělství a hlavně chov dobytka. To se teď snaží vyřešit Němci, kteří usilují o to, aby krávy doslova chodily na záchod na vyznačená místa.

Článek

Až deset procent emisí vznikajících celosvětově činností člověka pochází z chovu dobytka. Konkrétně amoniak z kravské moči nejenže znečišťuje vodu, ale v půdě z něj vzniká mísením s mikroby oxid dusný, třetí nejhorší skleníkový plyn.

Němečtí biologové z tamního výzkumného institutu zvířecí biologie (FBN) společně s novozélandskými kolegy z Aucklandské univerzity proto zkouší telata vycvičit k tomu, aby pravidelně vylučovala jen na speciálních toaletách. Tréninkovou metodu vkusně nazvali „MooLoo“, což se dá volně přeložit jako „BúČů“.

Po úspěchu zvířata dostávají odměnu v podobě jídla, v opačném případě je ovšem čeká třívteřinová studená sprcha. Vědci cvičili dobytek v Německu údajně každý den po dobu 45 minut a podle zveřejněné studie po deseti dnech úspěšně vytrénovali 11 z 16 telat, píše server BBC.

Co nás opravdu překvapilo, bylo, jak se krávy učily rychle, obdobně jako děti.
Lindsay Matthews, Aucklandská univerzita

„Co nás opravdu překvapilo, bylo, jak se krávy učily rychle, obdobně jako děti. Pokud takto opravdu intenzivně učíte děti, zabere jim to asi den. Ale u většiny dětí, jak víte, to zabere delší dobu – dny, týdny i měsíce. A nám se zvířaty stačilo 15 tréninkových etap, takže v průměru jen 20 nebo 25 cyklů močení a byla plně vytrénovaná,“ vysvětluje Lindsay Matthews z Aucklandské univerzity, vědec zaměřený na zvířecí chování.

„Za pár let budou na záchod chodit všechny krávy,“ dodává Jan Langbein z FBN, zvířecí psycholog a autor experimentu. Pokud by prý takto farmáři zachytili až 80 procent kravské moči, záchody MooLoo by mohly emise amoniaku, třísetnásobně škodlivější než oxidy uhlíku, snížit asi o 56 procent.

Opatření za vysokou cenu. Jsou ale potřeba

Andrew Knight, profesor veterinární medicíny na University of Winchester v Anglii, souhlasí se škodlivostí oxidu dusného a potřebou řešení tohoto problému. Hospodářská zvířata podle něj také produkují víc skleníkových plynů „než všechna auta, náklaďáky a letadla dohromady“. Německý nápad je jeho slovy „teoreticky dobrý“, ale zůstává skeptický vůči jeho praktické aplikaci, protože lidská závislost na mléčných výrobcích je příliš velká.

Anglický oponent dodává, že technologie nutná ke zvládání odpadu z chovu dobytka a zacházení s ní by pro mnoho farmářů byly finančně nezvladatelné. Patrně nicméně narážel na masivnější řešení, jak plyne z jeho dalšího vyjádření pro list The Washington Post: „Jestli chceme mít nějakou realistickou šanci k tomu, abychom se ve střednědobém horizontu vyhnuli zhroucení globálního klimatu, bude to vyžadovat mnohem drastičtější opatření.“

Doporučované