Němci ruší kontroly, návrat k normálu chtějí i na hranicích s Českem

Rušíme a postupně uvolňujeme kontroly na státních hranicích, oznámil ve středu německý spolkový ministr vnitra Horst Seehofer z CSU. Od soboty přestanou Němci hlídat hranice s Lucemburskem a brzy nato i s Dánskem. Na hranicích s Francií, Rakouskem a Švýcarskem budou do 15. června pokračovat namátkové kontroly. Umožňuje to příznivý vývoj epidemiologické situace v zemi.

Hranice s Českem a Polskem Němci nestřežili, podle Seehofera se ale země chystá na návrat k normálu i tam. Češi a Poláci totiž hranice se Spolkovou republikou kontrolují. Do Německa dosud mohli jen lidé dojíždějící za prací, přepravci zboží nebo občané EU vracející se přes Německo do vlasti.

Zprávu už přivítal lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn. „Je to důležitý signál o postupném obnovování schengenské dohody,“ cituje ho německý deník Die Welt. Kontroly na svých hranicích zavedlo Německo 16. března. Výjimkou bylo Nizozemsko, Belgie a už zmíněné Česko a Polsko.

„Budeme dělat všechno, co je v naší moci, aby i u dalších zemí došlo k uvolnění v karanténě a v hraničních kontrolách,“ řekl ve středu Seehofer s odkazem na Česko a Polsko. Vláda v Berlíně také doporučila spolkovým zemím, aby zrušily povinnou dvoutýdenní karanténu pro občany EU, kteří do Německa přicestují z jiné unijní země.

Ke změně režimu na hraničních přechodech sáhla také vláda ve Vídni. Už ve středu ráno se otevřely některé menší přechody s Bavorskem, aby se ulehčila situace pendlerům nebo zemědělcům. Na této hranici pak mají od pátku probíhat už jen namátkové kontroly.

Zásadní změna ale nastane 15. června. To chce Kurzův kabinet úplně otevřít hranice s Německem a Švýcarskem. Po otevření hranic volají podle deníku Der Standard velmi hlasitě obyvatelé regionu kolem Bodamského jezera. Kancléř Sebastian Kurz ve středu zamířil přesvědčit se o situaci v Kleinwalsertalu ve Vorarlbersku, který je přístupný jen z Německa, což život obyvatel za koronakrize více než komplikuje.

Podle Kurze chce Rakousko liberalizovat režim na hranicích i s dalšími zeměmi, včetně Česka, ovšem v případě, že v dotyčných státech „zůstane nákaza koronavirem pod kontrolou“. Jak stanici Ö1 řekla ministryně cestovního ruchu Elisabeth Köstingerová, otevírání hranic s Itálií bude delší proces.

Deník SME a server Aktuality.sk v úterý zveřejnily zprávy, které si vyměňovala hlavní poradkyně někdejšího premiéra Roberta Fica Mária Trošková s Italem Antoniem Vadalou. Toho označují slovenská média za mafiána. V současnosti je v Itálii ve vězení kvůli obchodu s drogami.

K obsahu stovek zpráv s policie dostala díky vyšetřování vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové. Italský mafián byl jedním z prvních podezřelých. Právě Kuciak psal o Vadalově lobbingu pro stranu Směr na sociálních sítích.

Z komunikace Troškové a Vadaly vyplývá, že měla mafie vliv na tehdejší vládnoucí stranu Směr a že o vztahu Troškové s Vadalou věděla slovenská tajná služba ještě předtím, než začala Trošková u premiéra pracovat. „Siska (Slovenská informační služba) mě eviduje jako tvého bílého koně, ty chuji, a mám to od nejvyššího člověka!!!“ psala Trošková Vadalovi.

Celkem jde o 600 zpráv, většina je z roku 2014. Vadala se v nich považoval za „směráka“ a chtěl využít kontakty Troškové. „Víš, že mám ráda Směr i premiér, i když neznám osobně, protože jsem 12 let bojoval za Směr a budu dál, protože hodně jsou můj kamarádi,“ psal Ital zkomolenou slovenštinou.

Expremiéra Fica podle médií ze spolupráce s mafií zprávy neusvědčují, Trošková ale působila v jeho kanceláři i přesto, že se o jejím napojení na Vadalu roky vědělo. Dostala se dokonce k tajným informacím či německé kancléřce Angele Merkelové.

Fico ani jeho strana Směr, kterou už vede dvě desetiletí, se k obsahu zpráv nevyjádřili. „V tuto chvíli na otázky reagovat nebudeme,“ vzkázal Fico po svém mluvčím. Když v roce 2018 Trošková kvůli provalení jejích kontaktů na Vadalu na úřadu vlády skončila, Fico v médiích prohlašoval, že se jí jednou budou muset novináři omluvit. Nedlouho poté na svou funkci rezignoval.

Ze Slovenska přinášíme ještě jednu zprávu, tedy spíš příjemný pohled na zrekonstruovanou tramvajovou trať v Bratislavě. Kolejiště doslova rozkvetlo díky vysázení nenáročných trvalek (ne, není to řepka, ale žlutě kvetoucí rozchodník). Podobný krok plánuje magistrát i na dalších úsecích trati. Fotky zveřejnil na Facebooku bratislavský primátor Matúš Vallo.

Další legislativní rychlík. Jinak se další změny v polských volebních zákonech popsat nedají. Polským Sejmem ve středu bleskurychle prošla novela zákona o prezidentských volbách. Návrh poslanců vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) má být odpovědí za selhání státu při organizaci hlasování, které se nakonec 10. května z nejasných právních důvodů vůbec neuskutečnilo. Novela zákona z 6. května počítá s novými volbami, které vyhlásí předsedkyně sněmovny.

Jak se má (tentokrát už doopravdy) hlasovat? Zákon počítá s kombinací klasických voleb ve volebních místnostech a hlasování poštou. Organizace voleb se vrátí do rukou státní volební komise, ne ministerstva pro státní podniky, jak ukládá zákon ze 6. května. Kandidáti, již se registrovali pro volby 10. května, které nakonec neproběhly, znovu podpisy pro registraci sbírat nemusí.

Kdy se bude hlasovat, se dál neví, volby by ale měly proběhnout do 6. srpna, kdy končí funkční období prezidentovi Andrzeji Dudovi. Novelu teď projedná Senát ovládaný opozicí. Horní komoře se už podařilo předchozí zákon v rámci možných legislativních lhůt o měsíc zdržet. Vláda to považuje za obstrukce, ve středu na protest rezignoval místopředseda Senátu Stanisław Karczewski z PiS.