Němci přijmou 243 dětských uprchlíků. Hamáček tvrdil, že to nejde

Spolková vláda nebude zavírat oči nad strádáním zvlášť zranitelných uprchlíků. V příštích týdnech chce do země přivézt z Řecka 243 nemocných dětí. A to nebude zdaleka vše. Jak napsal Der Spiegel, ve hře je také převzetí dalších běženců, kteří na lodích dorazili poslední dobou do Itálie a na Maltu.

Spolková republika už v dubnu přijala z Řecka 47 dětí a mladistvých, kteří jsou bez doprovodu rodičů, tedy těch, o nichž český ministr vnitra Jan Hamáček tvrdí, že se v této středomořské zemi čelící dlouhodobě náporu běženců nenacházejí nebo nelze zajistit jejich přijetí.

„Žádné děti, které by byly bezprizorní, opuštěné a vhodné k relokaci do České republiky, nejsou. Je tam celá řada sedmnáctiletých Afghánců a Pákistánců, kteří z mého pohledu nemají šanci na nějakou rozumnou resocializaci v ČR,“ uvedl na konci května předseda české sociální demokracie.

U šesti dalších dětí tehdy převoz z Řecka do Německa znemožnil špatný zdravotní stav. Už v březnu se vláda velké koalice rámcově dohodla na přijetí celkem 1000-1500 dětí.

Podle ministra vnitra Horsta Seehofera (CSU) navíc jeho země v červnu nebo v červenci přijme po 80 lidech z táborů v Itálii a na Maltě. Že se tak nestalo už dříve, vysvětlil ministr dopady koronakrize. Kvůli tomu podle bavorského politika ani nelze odpovědně stanovit, kolik uprchlíků nakonec Spolková republika převezme.

Malta přijala o víkendu na svém území 400 běženců zachráněných ve Středozemním moři. Mnoho z nich pobývalo už od konce dubna na menších karanténních lodích u pobřeží. Podle informací Evropské komise už připravenost pomoci Maltě vyjádřily také Francie, Portugalsko a Lucembursko.

Sledujeme dění ve slovenských Vrútkách, kde došlo k útoku na základní školu. Dvaadvacetiletý muž tam vtrhl do budovy školy a pobodal několik lidí, zástupce ředitelky zraněním podlehl. Útočníka policisté zastřelili.

Dál se věnujeme polské „miniinvazi“ do Česka. Polští vojáci, kteří střežili svou vlast, si zřídili na českém území kontrolní bod. Polské ministerstvo zahraničních věcí mluví o nedorozumění.

Poprvé od začátku koronavirové krize se osobně sešli premiéři států Visegrádské skupiny. Předsedové vlád Česka, Slovenska, Polska a Maďarska jednali na zámku v jihomoravské Lednici primárně o podobě evropského fondu obnovy po pandemii koronaviru.

O tom, zda je shoda na celkovém postoji k fondu, ale podle ČTK český premiér Andrej Babiš ani jeho kolegové nic neuvedli. Zatímco Polsko a Slovensko v minulosti vyjadřovaly podporu pro návrh podoby fondu, Česko a Maďarsko se k němu stavěly zdrženlivěji.

Babiš ve čtvrtek pouze řekl, že se země V4 shodují na tom, že pro čerpání peněz z fondu by měla být stanovena delší doba než plánované čtyři roky. Mluvil o sedmiletém období, jako je tomu u finančního rámce.

Slovenský premiér Igor Matovič zopakoval, že Bratislava je s návrhem podoby fondu spokojená. Při dalších vyjednáváních o rozdělení peněz chce ale ukázat solidaritu s ostatními zeměmi V4.

Konzervativní polský prezident Andrzej Duda vrací za vydatné pomoci vládní televize TVP do polské předvolební kampaně téma sexuálních menšin a domnělé „ideologie LGBT“. Duda ve středu podepsal „Chartu rodiny“, jež má být odpovědí na „Chartu LGBT+“, kterou loni na jaře podepsal liberální varšavský primátor Rafał Trzaskowski - aktuálně Dudův největší konkurent v závodu o prezidentský palác.

Zatímco Trzaskowski ve své chartě hlásal respekt k sexuálním menšinám, podporu jejich práv, ale i sexuální výchovu a výchovu k toleranci na školách, Duda zdůraznil důležitost rodiny pro polský národ a mimo jiné slíbil zákaz „propagování ideologie LGBT ve veřejných institucích“. Dva týdny před prvním kolem voleb tak mobilizuje své podporovatele z většiny konzervativců.

Sázka na odpor proti sexuálním menšinám a otevřeně homofobní výroky už se vládnoucím konzervativcům osvědčily během loňské kampaně k volbám do Evropského parlamentu. Vypjatá atmosféra v zemi přitom vyústila k zavádění „zón bez ideologie LGBT“, útoku radikálů a chuligánů na červencový pochod rovnosti v Bělostoku či k pokusu o teroristický útok na obdobný pochod v Lublinu.

Voliči maďarské vládnoucí strany Fidesz jsou spokojeni s tím, jak vláda zvládla koronavirovou krizi. Strana Viktora Orbána tak z mimořádného období vychází posílena. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro liberální týdeník HVG provedeného na vzorku 1000 lidí mezi 28. květnem a 5. červnem.

Spokojených s vládním krizovým řízením je 91 procent ze zhruba tří milionů voličů Fideszu, straně navíc stoupl poměr rozhodnutých a přesvědčených voličů na 68 procent. Výjimkou je ale věková skupina do 30 let, kde Fidesz hodnotilo kladně jen 44 procent dotázaných.

Vzorově špatný den měl ve středu slovenský expremiér a předseda strany Směr Robert Fico. Média ráno za pochodu „vyslýchala“ jeho údajnou přítelkyni Katarínu Szalayovou. Uchazečka o místo na bratislavské prokuratuře má s Ficem trávit čas v luxusním zámečku v obci Vinosady v Pezinku, který vlastní schránková firma registrovaná v New Jersey, a v bratislavském hotelu Hilton.

Na její život na vysoké noze se jí kvůli zájmu o pozici na prokuratuře a známosti s expremiérem vyptávali novináři. Szalayová všechno popřela, evidentně vykolejená pak v podzemních garážích zamířila v luxusním vozidle do protisměru.

O něco později byl Fico vypovídat v Národní kriminální agentuře (NAKA) o kauzách bývalého generálního prokurátora Dobroslava Trnky. Při odchodu ale nervózního politika překvapil v budově novinář deníku SME. Místo odpovědi na otázku na novináře křičel a odstrkoval ho. „Stůjte tady!“ říká Fico na nahrávce, kterou SME zveřejnil.

Po deváté hodině pak došlo k incidentu v parlamentu. Poslanec vládního hnutí OLaNO Jozef Pročko podal provokativní procedurální návrh na přítomnost zdravotníků v jednacím sále. Odůvodnil to Ficovým vážným zdravotním stavem a jeho údajnou opilostí. Ficovu reakci zachytily kamery televize Markíza. Expremiér ukázal na poslance prostředníček, co že je gesto, které už ve středoevropských parlamentech tak nějak zdomácnělo.

V 11 hodin pak místopředseda Ficovy strany Směr Peter Pellegrini oznámil, že v bývalé vládní partaji končí a směřuje k založení nového sociálnědemokratického projektu, který bude odlišný od Ficova.

Zcela jistě to znamená rozpad strany na dvě, protože Pellegrini s sebou kromě několika poslanců vezme i nemalou část voličů - to už ostatně ukázal jeden z průzkumů. Pellegriniho dosud neexistující straně přisoudil přes 21 procent, Ficovu Směru 9.

Fico na Facebooku popřál Pellegrinimu hodně štěstí v další politické kariéře. „Je mi upřímně líto, že po dvaceti letech ve straně Směr-SD odmítl nabídku zejména poté, co ho strana Směr nominovala na post náměstka, ministra, předsedy parlamentu, místopředsedy vlády a nakonec premiéra,“ naráží šéf Směru na zprávy o nabídce, aby Pellegrini převzal funkci předsedy, ale Fico si ponechal ve straně vliv.