Článek
Další evropská země - Německo - se vypořádala s otázkou, do jaké míry premiér Andrej Babiš nadále ovládá jednotlivé části Agrofertu a tedy zda tento koncern smí i nadále pobírat evropské dotace.
Na to, jak určit skutečného majitele firmy, má Evropská unie jednu celkem podrobně formulovanou směrnici. Přesto se tento „návod“ v jednotlivých členských státech nepoužívá jednotným způsobem.
Projevuje se to při určování vztahu premiéra k Agrofertu a dalším firmám, které v minulosti převedl pod svěřenské fondy.
Už dříve vyšlo najevo, že například v rejstříku na Slovensku je Babiš uváděn jako tzv. konečný uživatel výhod u tamních dceřiných firem Agrofertu. A jak v pondělí upozornil zpravodajský web iRozhlas.cz, podobně na Babiše ukázala také britská evidence skutečných majitelů firem.
Na druhou stranu připravovaná česká právní úprava, kterou minulý týden schválila Babišova vláda, je vůči premiérovi benevolentní - navzdory kritice protikorupčních organizací v návrhu prozatím zůstává výjimka, která umožňuje Babišovi z okruhu skutečných majitelů vyklouznout.
Podle zjištění Seznam Zpráv jsou zatím k šéfovi hnutí ANO podobně shovívavé také úřady v Německu. Tamní Rejstřík transparentnosti Babišovo jméno neuvádí. Za jednu z „ekonomicky oprávněných“ osob však považuje Moniku Babišovou.
Kromě premiérovy manželky jsou v německé evidenci uvedeni také vedoucí právníci Agrofertu Alexej Bílek a Václav Knotek a současný šéf koncernu Zbyněk Průša.
Výpis z rejstříku, který se týká největší chemičky skupiny SKW Stickstoffwerke Piesteritz, uvádí tyto osoby s odkazem na jejich působení ve vedení Babišových svěřenských fondů. Konkrétně jde o funkce správců fondů nebo jejich protektorů, což je případ Moniky Babišové.
Výpis z německého Rejstříku transparentnosti - seznam ekonomicky zainteresovaných osob u společnosti SKW Stickstoffwerke Piesteritz, největšího výrobce hnojiv ve skupině Agrofert.
Právě na klíčové postavení Moniky Babišové jako možné prostřednice při ovládání Agrofertu upozornili právníci Evropské komise. Podle jejich auditní zprávy má Babiš reálné páky na chod skupiny i přesto, že svůj byznys vložil do svěřenských fondů. Z jejich pohledu je český premiér ve střetu zájmů a Agrofert by za dobu Babišova působení neměl brát evropské dotace.
Babiš se brání tím, že odsunutím firem ze svého přímého vlastnictví splnil to, co od něj žádá český zákon o střetu zájmů. Jeho situaci ale může zkomplikovat chystaný zákon o skutečných majitelích, který provádí zmíněnou evropskou směrnici a zaměřuje se také na určení faktických vlastníků firem.
Příklady německé, britské a slovenské evidence však ukazují, že se přístup jednotlivých zemí může lišit.
Podle odborníka na evropské právo Michala Tomáška jsou rozdíly pochopitelné, protože dotyčná evropská směrnice proti praní špinavých peněz nechává státům určitý prostor na vlastní úpravu.
„Není to úplně unifikované. Rejstříky jednotlivých zemí mohou mít různé přístupy,“ řekl Tomášek, který vede katedru evropského práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zároveň zdůraznil, že ani premiérovo jméno v rejstříku formálně neznamená, že je Babiš ve střetu zájmů. „To musí rozhodnout soud,“ řekl Tomášek Seznam Zprávám.
Odborníci na protikorupční zákony vyzdvihují britský rejstřík, který Babiše označil za jednu z osob s rozhodujícím vlivem u výrobce močovinové příměsi GreenChem, jež patří pod Agrofert.
„V oblasti úpravy prokazování skutečných majitelů je britská úprava optimální. Klíčový je rozhodující vliv na právnickou osobu. A právě vliv na Agrofert je podle ní prakticky daný,“ uvedl Lukáš Kraus ze sdružení Rekonstrukce státu.
Podle analytika Milana Eibla z české pobočky Transparency International je důležité, že evropskou směrnici musí naplnit všechny státy. „Bez ohledu na to, co bude nakonec v rejstřících zpřístupněno veřejnosti, bude Andrej Babiš identifikován jako skutečný majitel Agrofertu,“ předpokládá Eibl.
