Článek
Německá koalice křesťanských a sociálních demokratů se relativně dlouho dohadovala nad druhou fází pomoci pro největší evropskou ekonomiku - a ani tehdy se nedržela při zemi. Pozice vyjednavačů se držely v rozmezí 50 až 100 miliard eur.
Ale skutečnost je nakonec úplně jiná - Berlín napumpuje do ekonomiky 130 miliard eur. „Snažili jsme se udělat to nejlepší, co jsme v této velmi obtížné situaci mohli,“ prohlásila po maratonu jednání kancléřka Angela Merkelová.
Markus Söder, předseda Křesťanskosociální unie (CSU), považuje za hlavní bod stimulačního balíku snížení daně z přidané hodnoty z 19 na 16 procent, respektive ze sedmi na pět procent u snížené sazby DPH. Týkat se to bude období od 1. července do konce letošního roku. Tím koalice ekonomy překvapila asi nejvíc, protože lidem, případně firmám, na vyšší marži zůstane v peněžence dohromady 20 miliard eur.
Další vzpruhou pro rodinné rozpočty by mělo být zastropování „zeleného bonusu“ v ceně elektřiny pro domácnosti. Už nyní platí Němci za kilowatthodinu energie jednu z nejvyšších částek v Evropě, zavedení stropu by dalšímu zvyšování mělo zabránit - ale Němci to nakonec stejně zaplatí, protože částku nad tento strop uhradí spolková pokladna.
Energiewende, jak se v Německu nazývá přechod na obnovitelné zdroje, však dostane další finanční vzpruhu, rozvíjet se bude vodíková ekonomika, na což by mělo z balíčku jít devět miliard eur.
Spolková vláda také podpoří malé a střední podniky, mohou si sáhnout na pomoc i výhodné půjčky ve výši 25 miliard eur.
Šrotovné nebude
Vládní opatření měla kromě jiného zahrnovat i šrotovné, protože automobilky tvoří páteř německé ekonomiky. Na bonus měly kromě elektroaut, plug-in hybridů či hybridů podle původních informací dosáhnout také nejmodernější diesely a benziny.
Ale z toho nakonec sešlo, místo toho se navýší příspěvky na nákup nových elektroaut až na 6 000 eur. Jedním z argumentů bylo, že poptávku by mělo podpořit nižší DPH a že cíleně podpořit jen jednu část ekonomiky není úplně zdravé. Ale vláda podpoří také stavbu nových nabíječek za 2,5 miliardy eur.
Spolková vláda chce miliardami eur podpořit také železniční společnost Deutsche Bahn (DB), která v době krize spojené s koronavirem přišla o drtivou část příjmů.
Sociální demokraté ústy svého vicekancléře a ministra financí Olafa Scholze chtěli prodloužit kurzarbeit a podpořit zdecimované obecní rozpočty, do kterých nepřiplynou očekávané zisky z firemních a jiných daní. Tam chce spolková vláda poslat 5,9 miliardy eur.
Kromě toho by se měly urychlit odpisy a prošla i jednorázová dávka ve výši 300 eur (skoro 8 000 korun) na každého potomka, což bude stát 4,3 miliardy eur.
V březnu německý parlament schválil první záchranný balík v hodnotě kolem 750 miliard eur (přes 20 bilionů Kč). Navzdory stimulačním opatřením se předpokládá, že Německo v letošním roce zažije nejprudší hospodářský pokles od druhé světové války.
Příležitost pro střední Evropu
Všechny tyto kroky by měly pomoci vybřednout německé ekonomice z recese, jejíž profil bude velmi pravděpodobně mnohem horší než v letech 2008 a 2009. A pokud se rozjede německá hospodářská mašina, mohla by vytáhnout z bryndy celou střední Evropu, jejíž firmy do značné míry slouží jako část dodavatelského řetězce, na jehož konci získá zboží značku Made in Germany.
Na německý automobilový trh jsou například úzce navázaní dodavatelé autodílů. List Financial Times přinesl reportáž z maďarské společnosti Nemak Györ, kde už 27 let vyrábějí hlavy válců pro evropský automobilový průmysl. Vzhledem ke klesající produkci německých automobilových gigantů však musela firma propustit 180 lidí, což odpovídá zhruba 20 procentům její celkové pracovní síly.
„Všichni (velcí němečtí výrobci automobilů) museli na několik týdnů zavřít továrny. A v tomto období od nás neobjednávali součástky, takže jsme také museli pozastavit produkci,“ řekl listu finanční ředitel podniku Gábor Mersich. Podobné hlasy znějí také od českých subdodavatelů.
„Jsou tu velké otazníky ohledně poptávky a obnovování výroby v automobilovém průmyslu. To se týká zejména Slovenska, České republiky a Maďarska, ale také Polska a Rumunska,“ upozornil hlavní ekonom banky UniCredit pro střední a východní Evropu Dan Bucsa. „Podniky ve střední a východní Evropě jsou součástí evropských dodavatelských řetězců a němečtí výrobci automobilů a automobilových součástek těmto trhům dominují,“ dodal.
Ačkoliv druhý kvartál bude co do výsledku drsný, na podzim by mělo přijít oživení – samozřejmě pokud se nezmění pandemiologická situace. Některé ukazatele signalizují, že podnikatelská aktivita v Německu se začíná zlepšovat. Známky oživení jsou patrné v odvětvích, jako je například stavebnictví.
„Přichází tady velká podpora ze strany rozpočtové politiky,“ uvedla k rozpočtovému záchrannému balíčku ekonomka Katarina Muchová ze společnosti Slovenská sporiteľňa. Upozornila, že s hospodářským vývojem ve druhém čtvrtletí se toho již mnoho udělat nedá, ale předpověděla zlepšení v dalších dvou kvartálech. „Tyto rozpočtové výdaje jim skutečně mohou pomoci dosáhnout oživení ve tvaru písmene V,“ dodala.
V dlouhodobějším horizontu by úzké vztahy s Německem mohly střední Evropě přinést další výhody. Mnoho německých podniků se kvůli pandemii potýká s problémy u svých globálních dodavatelských řetězců a podle náměstka ředitele Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická srovnání Richarda Grievesona by je tato zkušenost mohla přimět k tomu, aby část produkce přesunuli blíž k sobě. „Domnívám se, že k tomu dojde. Otázkou je, jaký to bude mít rozsah,“ uvedl.
