„Raději netopíme, jsme bez elektřiny, zálohy neplatíme.“ Je to chyba

Do téměř neřešitelné situace se dostaly domácnosti, které vytápí plynem a aktuálně přešly po konci svého původního dodavatele do režimu dodavatele poslední instance. Jejich měsíční zálohy rázem násobně vzrostly a lidé netuší, z čeho je zaplatí.

Z desítek příběhů, které redakce Seznam Zpráv v posledních dnech obdržela, vyplývá, že odběratelé v režimu poslední instance na novou a často bezvýchodnou situaci reagují tak, že se snaží přestat odebírat energie, případně nepovažují vypočítané zálohy za reálné a odmítají je platit.

Obecně se doporučuje co nejdřív získat stálou smlouvu a odejít z režimu dodavatele poslední instance (DPI).

„Pokud na zaplacení záloh nemám, tak zaplaťte aspoň nějakou poměrnou část, ať záloha nesvítí úplně nulou. Domluvte se s dodavatelem,“ říká Michal Kebort, mluvčí Energetického regulačního úřadu. Ten podle něj na dodavatele poslední instance apeloval, aby byli k lidem v nouzi vstřícní a hledali cesty nad rámec zákonných povinností.

Nejčastěji zmiňované strategie, jak řešit skokové zdražení energií, proto Seznam Zprávy podrobněji rozebraly s odborníky.

„Nehodlám jim platit nic, žádné splátky… Pošlu jim jen konečný stav plynoměru,“ napsal redakci Roman T., kterému se z původních čtyř tisíc korun zálohy na plyn vyšplhaly na 21 tisíc.

Kebort upozorňuje, že vysoké zálohy reálně odpovídají aktuálním cenám, za které dodavatelé v režimu poslední instance aktuálně nakupují energie na trhu. „Zálohy jsou nastavené na úrovni oprávněných nákladů a k tomu tři čtyři procenta rizikové marže,“ vysvětluje mluvčí ERÚ. Pocit řady lidí, že v rámci záloh ve velkém nouzové dodavatele přeplácí, je mylný.

Potvrzuje to i Martina Slavíková, mluvčí společnosti E.ON, která v režimu poslední instance dodává plyn v Jihočeském kraji. „Reálně jsou ceny, za které musíme pro klienty v režimu dodavatele poslední instance nakupovat energie na burzách, opravdu takto vysoké,“ říká Slavíková.

Lidé, kteří jsou přesvědčení, že by na zálohách přepláceli, se tak vystavují riziku, že následně dostanou v rámci vyúčtování jednorázově k zaplacení součet záloh.

„V neděli 17. října jsem plynem přestala topit, tak do prosince, kdy už spadnu pod novou smlouvu, nebudu mít skoro žádnou spotřebu,“ popsala své řešení seniorka Vlasta, které záloha vzrostla z 3300 korun na 15 800 korun.

Podle člena rady Energetického regulačního úřadu Ladislava Havla je iluzorní představa, že pokud lidé přestanou čerpat plyn nebo využívat elektřinu, tak se jim platby musí zákonitě snížit na nulu.

„Bohužel i když nespotřebujete například ani kilowatthodinu elektřiny, tak vám nabíhají stále platby. Právě proto, že má soustava nějaké stálé náklady. Dodavatel musí držet zálohy, aby v případě, že přijdete domů a zmáčknete vypínač, tak aby se svítilo. Musí být v nějakém nastartovaném stavu, proto jsou tam stále platby,“ líčí Ladislav Havel. Dodává, že stejně tak jsou stálé platby i u plynu.

Pokud budou lidé odmítat platit, postupuje se standardní cestou. „Nezaplatíte zálohu, dostanete upozornění. Následuje upomínka a následuje právo obchodníka iniciovat u distributora odpojení odběrného místa, odvezení elektroměru a plynoměru a pak zase to martyrium s připojením,“ říká Havel. Podotýká, že právě proto se aktuálně snaží úřad a Ministerstvo průmyslu a obchodu vyjednat snížení měsíčních záloh.

Radní tak upozorňuje na domluvu z tohoto týdne, že dodavatelé poslední instance sníží automaticky vyměřené zálohy v listopadu o 50 procent a v prosinci o 40 procent.

„Popůjčoval jsem si po známých a po rodině, jinak mi v případě neuhrazení zálohy hrozili odstřižením plynu,“ napsal redakci pan Jiří. Jeho záloha poskočila z 2900 korun na 12 500.

Mluvčí ERÚ Kebort zdůrazňuje, že se lidé v režimu dodavatele poslední instance nemusí obávat, že je okamžitě odpojí od energií a nechají přes zimu bez tepla. „Zákon hovoří tak, že musí jít o opakované porušení smluvní povinnosti,“ říká. Podotýká, že odběratele musí dodavatel nejdříve vyzvat k zaplacení a teprve poté může dojít k odstřižení od energií.

I to je ovšem u dodavatele poslední instance komplikovanější. „Je vůbec otázkou, jestli vás může dodavatel poslední instance odpojit, ve chvíli, kdy nemáte smlouvu. Ten zákon je v tomto děravý, potřeboval by tisíce výkladových stanovisek, nikdy k takovým situacím nedošlo v takovém rozsahu a v takto nepříhodnou chvíli,“ dodává mluvčí ERÚ.

Zároveň varuje před půjčováním si peněz kvůli placením záloh. „Nedělejte žádné blbosti, abyste šli a půjčili si peníze do výplaty a podobně,“ vyzývá klienty v zoufalé situaci.

Expert na dluhovou problematiku Daniel Hůle z Člověka v tísni před půjčováním peněz také varuje. „Tak či onak bude mít člověk věřitele a dluh po splatnosti. A je pouze otázkou, kdo má být tím věřitelem. Jestli si draze půjčit, nebo zůstat dlužníkem u dodavatele,“ vysvětluje Hůle. V takovém případě je lepší dlužit u dodavatele než si půjčovat peníze na vysoký úrok u finančních institucí.

Obecně pak radí i na help lince, kterou Člověk v tísni má, co nejdříve získat novou smlouvu u dodavatele.

Redakcí oslovení vedoucí seniorských linek důvěry popisují, že takto neřešitelná situace, kdy se na jedné straně klienti bojí, že je odříznou od tepla, a na druhé straně se hrozí dluhů a strašení exekutory, má dopady zejména na psychiku starších lidí.

„Řada lidí je z toho ve velkém stresu,“ říká Aneta Mundok Nitschová, vedoucí linky důvěry senior organizace Život 90.

„Všichni jsme v nejistotě, jestli je tady další vlna covidu, jestli funguje očkování, a tohle je nejistota, která se týká bazálních potřeb. Potřeba bezpečí a střechy nad hlavou je úplně základní jistota,“ říká Kateřina Bohatá, vedoucí Linky seniorů společnosti Elpida.

Obě pak popisují, že se na linkách snaží seniory uklidňovat, podpořit a vysvětlit jim situaci tak, aby pochopili. A mimo jiné doporučují, aby zažádali o dávky v hmotné nouzi nazvané Příspěvek na bydlení a Mimořádná okamžitá pomoc.

„Spousta lidí neví, co má v tuhle chvíli dělat. Chybí nám nějaký informační zdroj, nejlépe linka, která by byla zadarmo a kde by lidem někdo vysvětlil, co se děje,“ říká Aneta Mundok Nitschová.

Kateřina Bohatá dodává, že někdy pomůže jen samotná informace, že nejsou jediní, kdo podobné problémy řeší. „Uklidní je i to, že s tímto problémem volají i další a že je v pořádku, že volají,“ říká vedoucí Linky seniorů.