Článek
Ve Výzvě speciál odpovídal hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba. Přečtěte si výběr odpovědí níže nebo si pusťte celou speciální Výzvu se třemi hosty ve videu:
Pane hejtmane, denní přírůstky nakažených stoupají. Roste počet lidí, kteří jsou hospitalizováni. V nemocnicích je s covidem 6 000 lidí a zároveň akutních lůžek zbývá podle nových čísel pouhých 15 %. Je teď vhodný čas na rozvolnění?
Ono je třeba si říct, jestli se bavíme o nějakém velkém rozvolnění. Protože tady se chceme bavit o nějaké úpravě opatření, která třeba platila a zdaleka nefungovala. Je otázka, která se diskutovala během víkendu, jestli má pořád zůstávat úplně uzavřený celý sektor maloobchodu, nebo jestli by bylo možné za velmi přísných a striktních opatření ten maloobchod otevřít. A není to žádná politická dohoda někoho s někým, ale my jsme se na to ptali krajských hygienických stanic a naprostá většina šéfů krajských hygienických stanic řekla, že si to umí představit.
Teď jsme v situaci, v jaké jsme. Německo nás zapsalo na seznam zemí, kde je vysoký výskyt mutací, nemocnice jsou na kraji kapacit intenzivní péče a znovu se ptám: vy říkáte, že jste to konzultovali s hygienami. Je v této situaci vhodné rozvolnění maloobchodu?
Mluvil jsem o tom s Romanem Prymulou i s jinými epidemiology, kteří říkají, že v segmentu toho maloobchodu za striktně dodržených opatření by si to uměli představit, protože možná zjistíme, že ten nárůst není dán jenom tím, že nejsou otevřené obchody, ale on je možná dán tím, že lidé ta opatření nedodržují. Že se nám třeba šíří nákazy ve velkých firmách a že to otevření obchodů nezmění fakticky vůbec nic.
Říkáte, že to vyzkoušíme. Něco podobného říkal i pan ministr průmyslu Karel Havlíček, parafrázuji: Prostě to zkusíme a uvidíme. Není to trošku pokus na lidech?
Počkejte, to přece nedělají politici. Nestavte nás tady, prosím, do téhle role. O tom rozhodnou epidemiologové. Šéfové krajských hygienických stanic jsou přece epidemiologové.
Ale rozhodují politici, ne? Na tom se asi shodneme.
Jestli vám o víkendu deset šéfů krajských hygienických stanic ze čtrnácti řekne „my si myslíme, že za těchto podmínek by to bylo správné“, tak ten politik je tu od toho, aby je poslouchal a aby to eventuálně zvážil. Od začátku se přece celá společnost zlobila, že to nemá řídit nějaký politik, když se podívá z okna.
A já vám mohu odcitovat deset odborníků, kteří řeknou, že je to šílenost. Těmi se tedy politici řídit nebudou?
Těmi se taky řídí, ale já vám třeba musím říct, že třeba pan kolega Maďar, který dneska říká do médií, že je to šílenost, ještě před pár dny do dokumentu ODS a koalice Spolu napsal, že s tím souhlasí. Já se potom ptám, jestli ty mediální výstupy souhlasí s tím, co ti lidé říkají při připravování těch programů.
Společnost je z velké části už opravdu znechucená a řada těch opatření jí už vůbec nedává smysl. A to způsobila vláda řadou nešťastných komunikací. My jsme jako hejtmani během víkendu stáli před situací, že dneska už mohlo být otevřeno úplně všechno. My jsme tomu zabránili a já jsem okamžitě peskován za to, že se krajští hygienici shodnou na tom, že by se mohlo něco otevřít.
Bojíte se toho možného otevírání?
Byl bych blázen, kdybych se nebál v této situaci. Nestavme se do role, že je tady nějaký politik, který ví všechno. Je to věc, se kterou se potkáváme všichni poprvé. Řítí se sem britská varianta a samozřejmě že se bojím.
Politik musí lidem věřit
A zodpovědnost pak bude na těch epidemiolozích, kteří vám to poradili, nebo ji převezmete i vy?
Zodpovědnost musí převzít především vláda. Proč bych měl já?
Pan premiér Andrej Babiš v České televizi řekl: Mohl by to být první krok vzájemné důvěry mezi těmi, kdo rozhodují, a našimi občany. Vy myslíte, že tahle důvěra bude fungovat?
Myslím, že je základní, aby ta důvěra fungovala. Ona nefunguje a to je úplně bazální problém. Je potřeba ji resuscitovat. My už nemáme jinou šanci. Buď úplně totálně zavřít republiku, anebo vtáhnout ty lidi do hry a hledat, jak v tom mohou žít tak, abychom minimalizovali problémy. Já osobně musím říct, že pro mě je více rizikové zrušit zákaz vycházení a povolit noční mejdany, aniž by nad nimi hygiena měla dohled, než povolit vstup do malého obchodu, kde si koupíte boty a všichni budou dodržovat rozestupy.
Nemůže se na druhou stranu stát to, že se třeba lidé nahrnou do obchodních center za slevami?
Ten politik musí věřit lidem, že to neudělají. Opakuji – můžeme zavřít cokoli, a když lidé budou znechucení a nebudou to chtít dodržovat, tak se budou scházet doma na nějakých společných akcích a stejně k tomu přenosu bude docházet.
Vy jste spolu se všemi ostatními hejtmany požádali vládu o vyhlášení dalšího nouzového stavu. Bez něj byste si jako hejtmani nevěděli rady?
To není tak, že bychom si nevěděli rady, ale my přece nemáme žádné nástroje na to, abychom si věděli rady. Hejtman nemá žádný vliv na to, jestli se otevřou, nebo zavřou obchody či kadeřnictví. Já bych si uměl představit, že můžeme v našem kraji mít mírnější režim než v Královéhradeckém kraji a jiném, ale to by musely být zavřené hranice toho kraje, aby nám lidé nezačali najíždět.
A to byste chtěl?
Ne, to jsem nechtěl. Právě proto jsme se potřebovali dohodnout na tom, aby republika fungovala jako celek.
Vy občas – hlavně z médií – působíte tak, jako byste tu pandemii řídil raději sám namísto premiéra. Pletu se?
Ne. Já tvrdím, že bychom měli řídit opatření tak, aby byla rozumná, aby byla dobře nastavená. Kdybych já tu pandemii řídil, tak bych ty obchody zkusil otevřít před měsícem. Jestli bych je otvíral v tuhle dobu? To si nejsem jist, právě proto o tom pořád povídám a velmi nad tím přemýšlím. Kdyby to rozhodnutí bylo jenom na mně, tak vám ho tu teď takhle nevypálím. Velmi to zvažuji, ale tu odpovědnost – znovu – má přece vláda. Nemůžeme se tu dostat do situace, že ministr zdravotnictví řekne, že to někdo chtěl. My jsme jen řekli: kultivujte ta opatření, protože lidé už vám nevěří.
A chtěl byste být tím, kdo to tady řídí?
Já jsem chtěl být jihočeským hejtmanem. A tím jsem, protože jsem slíbil lidem, že budeme něco dělat v kraji. Slíbil jsem, že zvládneme očkování. A to zvládáme. Jakmile nám dorazí vakcíny, tak máme vyočkováno během tří dnů. Jsme připraveni dneska očkovat třeba 45 až 50 tisíc lidí každý týden. Takže my bychom naočkovali 70 % jihočeské dospělé populace do konce června, akorát nemáme ty vakcíny. Ale jsem připraven řídit to, na co mi české zákony dávají pravomoci.
Zůstaňme, prosím, ještě chvilku u toho nouzového stavu. Senátoři ODS pod vedením pana Miloše Vystrčila chtějí nově vyhlášený nouzový stav napadnout u Ústavního soudu. Takže ti tu hrozbu toho bezčasí, kdyby tady ten nouzový stav nebyl, nevidí? Nebo proč to vidí tak jinak?
Oni se spíš snaží o to, aby ty procedury byly dělané v souvislosti s ústavou. Já jenom řeknu, že když jsme jako hejtmani požádali pana premiéra, tak podle názoru Miloše Vystrčila a některých senátorů bylo důležité, aby to premiér projednal s Poslaneckou sněmovnou. My jsme se také snažili, aby se potkal s opozicí, pan premiér to odmítl a zvolil variantu, že to vyhlásil sám. A Miloš Vystrčil říká, že je třeba, aby do budoucna se takové věci nestávaly a aby se řeklo, jestli to je ústavní postup, nebo ne.
Myslím, že si je stejně jako já vědom toho, že nejde nouzový stav zrušit z minuty na minutu a všechno otevřít. To by byl v této chvíli každý blázen. Ale myslím si, že on v této chvíli skutečně spíše hájí to, jakým způsobem v tom vláda postoupila.
A vám nevadí na rozdíl od některých kolegů z ODS, že jste vlastně Andreji Babišovi tak trochu pomohli obejít Sněmovnu?
Já myslím, že jsme mu nepomohli obejít Sněmovnu.
Bylo to na vaši žádost.
Bylo to na naši žádost, ale ta žádost přece ještě neříká, jak se má premiér zachovat.
Není to alibistické?
Myslím, že není.
Vy jste ho požádali, ale neříkáte mu, jak se má zachovat?
Od toho snad je premiér, aby věděl, jak se má v ústavním státě zachovat. Andrej Babiš dostal od hejtmanů nějakou žádost a na něm se znalostí ústavy je, aby ji projednal tak, aby byla v součinnosti s Poslaneckou sněmovnou a s ústavou.
Takže to nevnímáte tak, že – slovy některých ústavních expertů – děláte z ústavy cár papíru?
Hejtman má ze zákona povinnost vyhodnotit situaci ve svém kraji. My jsme ji vyhodnotili, věděli jsme, že během víkendu nemůžeme republiku dostat do dvourychlostního stavu, takže jsme premiéra požádali. Ten, kdo rozhoduje o nouzovém stavu a má dodržovat ústavní pravidla, nejsou hejtmani, ale premiér.