Článek
Nejvyšší české hory Krkonoše patří ke srážkově nejbohatším oblastem v Česku a jsou také protkány desítkami říček a potoků. Jenže stejně jako zbytek republiky i Krkonoše zhruba od roku 2015 zažívají nejsušší období. Správci Krkonošského národního parku se zatím chtějí vyhnout odhadům a předpovědím sucha v horách pro letošní sezonu, z dosavadních dostupných informací to však vypadá, že Krkonoše čeká další suchý rok.
„Zimní sezona byla poněkud zvláštní. Ve vyšších partiích sníh byl, ale v nižších partiích jsme ho prakticky neměli. V důsledku toho jsou i některé potoky, které by teď na jaře měly být plné vody, na nízkém průtoku nebo úplně suché,“ říká mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Příkladem budiž Albeřický potok, který pramení pod Albeřickým vrchem a stéká až téměř do Horního Maršova. Ve své vrchní části je v posledních letech vyschlý. Letos mu nepomohl ani na srážky vydatný únor a koryto zůstalo prázdné i po deštích uplynulých dnů. „Tím, že je potok hned vedle cesty v údolí, které je jedním z turistických magnetů regionu, je zářným příkladem sucha v Krkonoších. Podobných případů bychom ale na horách našli mnoho,“ přiznává Drahný.
V minulém týdnu například sucho ohrozilo obojživelníky nedaleko Strážného. Ochránci parku spolu s dobrovolnými hasiči takhle museli vyschlé trdliště naplnit vodou z cisteren, aby žabám a čolkům umožnili se rozmnožit. Jak ale avizoval ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch, pomoci takto na všech ohrožených místech nebude v silách správců parku ani hasičů.
Krkonoše se připravují na další suché léto. Rozsah sucha správci národního parku uvidí, až roztaje sníh na hřebenech.Video: Michaela Rambousková, Seznam Zprávy
Že situace s vodou není ideální, potvrzuje i Pavel Mrázek (za STAN), starosta Horního Maršova, kam Albeřický potok stéká. „Dole v obci vyschlý není, měli jsme štěstí, že nějaký sníh letos byl a teď trochu zapršelo. To ale neznamená, že jsme na normálu. Měrné profily máme těsně nad soutokem a ukazují minimální průtok,“ říká starosta.
Jaký vývoj bude mít sucho na hřebenech Krkonoš, se uvidí až později, v nejvyšších partiích totiž ještě stále leží zbytky sněhu, které budou odtávat. Předpovídat se podle Radka Drahného nedá ani ze stavu takzvané Mapy republiky, což je sněhové pole na jižním úbočí Studniční hory. Právě tam se sníh drží nejdéle v celých Krkonoších. Nejrychleji odtál v roce 2018, kdy Česko trápilo extrémní sucho a teplo, sníh zmizel 28. května. Loni to bylo až 22. července. Nejdéle – do 22. srpna – se Mapa republiky držela v roce 2005.
Letos je mocnost sněhu, kterou správci parku na sněhovém poli naměřili, lehce podprůměrná. „Nejvíce tam bylo přes devět metrů, nyní by tam měla zůstávat ještě asi čtyřmetrová vrstva. To odpovídá lehkému podprůměru, ale není to nejhorší situace za poslední léta,“ říká Drahný.
Teprve po odtátí sněhu na hřebenech budou správci parku moci sledovat, v jakém stavu jsou rašeliniště. „V posledních letech jsme v letní sezoně opakovaně zaregistrovali jejich vysychání v některých místech, což v minulosti nebývalo úplně běžné. Sucho je přírodní fenomén, kterému se těžko čelí, ale je potřeba s ním pracovat,“ říká mluvčí.
Horní část Albeřického potoka nad Horním Maršovem je už začátkem května úplně vyschlá. Teď by měl mít vody nejvíce.
I proto chtějí správci národního parku pokračovat v budování takzvaných přehrážek na v minulosti zbudovaných melioračních rýhách. V uplynulých několika letech jich vybudovali zhruba 600, do roku 2022 by jich v Krkonoších mělo být na tři tisíce. Tento sytém by měl pomoci zadržet vodu, která jinak svažitým terénem rychle odtéká, a obnovit tak přirozené mokřady a rašeliniště.
