Článek
Ústavní soud odmítl dvě stížnosti, které byly podány kvůli tomu, že vláda premiéra Andreje Babiše letos 5. října již podruhé vyhlásila nouzový stav.
Zaveden byl kvůli prudkému nárůstu počtu nakažených koronavirem v Česku. A po vyhlášení nouzového stavu přijal Babišův kabinet řadu opatření, kterými se snažil křivku nemocných snížit.
Ve čtvrtek Ústavní soud zveřejnil, proč dvě stížnosti odmítl. Důvod byl prostý - podaly je osoby, které je podat nemohly. V jednom případě šlo o advokáta a ve druhém pak stěžovatelku, kterou zastupoval právník David Zahumenský.
I přes tento fakt se však Ústavní soud k některým argumentům uvedeným ve stížnostech vyjádřil.
Jeho předseda Pavel Rychetský v rozhodnutích uvedl, že ze samotného usnesení vlády, jímž byl nouzový stav vyhlášen, nevyplývá nic, čím by mohlo být zasaženo do základních práv obou stěžovatelů.
„Neboť se jím ‚pouze‘ otevírá prostor pro vydávání dalších - a tentokrát již konkrétních - opatření,“ doplnil Rychetský.
Babišův kabinet po vyhlášení nouzové stavu například uzavřel školy, divadla nebo obchody. Což jsou ta konkrétní opatření, která předseda Ústavního soudu zmínil.
Vláda způsobuje stres
Stěžovatelka ve své stížnosti uvedla, že vyhlášením nouzového stavu došlo k zásahu do jejího soukromí i rodinného života. Vláda jí způsobuje stres. Jejím dětem omezuje přístup ke vzdělání.
Došlo podle ní prý i k omezení její náboženské svobody. To však podle Rychetského nemůže být považováno za zásah do jejích ústavních práv.
„Jedná se naopak o podobnou situaci, jako kdyby například vyznavač křesťanství měl za porušení svých ústavních práv to, že stát nevěří v boha či jedná v rozporu s desaterem božích přikázání,“ napsal předseda Ústavního soud s tím, že i další tvrzení stěžovatelky byla příliš obecná.
V rozhovoru pro Seznam Zprávy pak Rychetský jasně popsal, za jakých okolností by Ústavní soud mohl některá vládní opatření přezkoumat a v některých případech je i zrušit.
„Klasickým příkladem je, kdyby vláda v rámci těchto opatření vyhlásila zákaz opuštění České republiky. To je samozřejmě naprosto vyloučeno, ústava naopak garantuje, že každý má právo opustit tuto zemi,“ řekl Rychetský.
„Na druhé straně, za jistých okolností, předpokládaných ústavním zákonem o bezpečnosti, může vláda zamezit vstup na území státu z různých důvodů. To je rozhodnutí, které by Ústavní soud mohl výjimečně přezkoumávat,“ dodal.
