Článek
Podle novely vyhlášky musí mít zemědělci pevně oplocené chovy v areálech i skladech steliv a krmiva, u venkovních výběhů vybudovat dvojitý plot. Příčinou je prevence před nákazou africkým morem prasat, který se šíří v okolních zemích. Rozhodli o tom veterináři.
„Pro Jihočeský kraj je to další hřebíček do rakve tradičního zemědělského odvětví, protože za posledních dvacet let klesly stavy prasat v kraji o čtyři pětiny. Pro většinu chovatelů, kteří doteď dotovali chov z jiných odvětví, to bude poslední kapka do poháru trpělivosti, aby chovy zavřeli. Navíc dotace na ozdravení chovů byly letos meziročně nižší,“ řekla ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná.
Nový požadavek nesplní Jan Šťovíček, jenž má chov v Pelejovicích na Českobudějovicku s roční produkcí 1000 prasat. Pozemky v areálu mu nepatří, vlastníci mu je nechtějí prodat a nepovolí stavební změny. „Když na mě někdo z úřadů zaútočí, tak s chovem skončím. Tohle nikdo nedořešil. Spousta zemědělských podniků je na pozemcích soukromých vlastníků a není síla, jak se domluvit, aby to odprodali za nějaké normální peníze,“ řekl chovatel Jan Šťovíček, jenž převzal chov po rodičích, kteří s ním začali v roce 1992. V podobné situaci jsou další chovatelé. Šťovíček chová i skot a věnuje se i rostlinné výrobě, hospodaří na 350 hektarech.
Na chovatele prasat dopadá víc nepříznivých okolností. „Kvůli covidové pandemii a zákazu exportu vepřového masa do Číny enormně poklesla výkupní cena, která je nižší než v 90. letech minulého století,“ řekla Šťastná. V prosinci byla výkupní cena vepřového 26,4 koruny za kilogram.
K 1. dubnu chovali jihočeští zemědělci 85 tisíc prasat, což byla podle statistiků pětina toho, co chovali před 20 lety. Bylo to necelých šest procent všech prasat v ČR.
