Článek
České ministerstvo zahraničí se k tomu ještě oficiálně nevyjádřilo.
V Bělorusku pokračují demonstrace proti oznámenému vítězství Alexandra Lukašenka v srpnových prezidentských volbách, které opozice považuje za zfalšované a které neuznává ani Evropská unie.
Bělorusko v pátek odvolalo ke konzultacím své velvyslance z Polska a Litvy a obě země obvinilo z vměšování do vnitřních záležitostí, neboť poskytují útočiště představitelům běloruské opozice. Minsk zároveň Polsko a Litvu vyzval, aby také odvolaly své diplomaty. Tento krok zpočátku obě země odmítly, v pondělí však litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius oznámil, že Varšava a Vilnius ve snaze snížit napětí své velvyslance dočasně stahují.
Mluvčí Černínského paláce podle dnešní zprávy Reuters uvedla, že Česká republika zvažuje solidární krok s Polskem a Litvou. Oficiální vyjádření Černínského paláce zatím není k dispozici.
Estonský ministr zahraničí Urmas Reinsalu sdělil, že Bělorusko vyvíjí na Litvu a Polsko „neopodstatněný“ tlak. „Našeho velvyslance z Běloruska jsme se rozhodli odvolat ke konzultacím do Tallinnu na protest proti běloruským krokům,“ uvedl Reinsalu.
Německý velvyslanec v Bělorusku odcestoval do Berlína ke konzultacím v úterý. Agentura DPA téhož dne napsala, že spolková vláda chce tímto způsobem vyjádřit solidaritu Polsku a Litvě.
Lotyšsko, Litva a Estonsko, někdejší sovětské pobaltské republiky, jako první ze zemí Evropské unie uvalily sankce na Lukašenka i na další běloruské činitele. Evropská unie minulý týden přijala sankce proti čtyřiceti běloruským představitelům, mezi nimiž ale Lukašenko není.
V Bělorusku od srpnových prezidentských voleb neutichají protirežimní protesty. Proti demonstrantům opakovaně zasahuje policie. Agentura Reuters v neděli napsala, že již bylo zadrženo 13 000 lidí a že hlavní představitelé opozice skončili buď ve vězení nebo za hranicemi.
