Článek
„Španělská vláda oznamuje, že oficiálně uznává Juana Guaidóa jako prezidenta Venezuely,“ řekl dnes na tiskové konferenci španělský premiér Pedro Sánchez. Učinil tak poté, co dal před osmi dny lhůtu autoritářskému prezidentovi Nicolási Madurovi k oznámení nových prezidentských voleb. Ultimátum dalo Madurovi i několik dalších evropských zemí, Maduro ho ale splnit odmítl s tím, že se nezachová zbaběle tváří v tvář tlaku těch, kteří požadují jeho odchod.
Britský ministr zahraničí Jeremy Hunt na Twitteru uvedl, že Británie Guaidóa uznává úřadujícím prezidentem. „Nicolás Maduro neoznámil prezidentské volby do osmi dnů, ve lhůtě, kterou jsme mu dali. Takže spolu s evropskými spojenci uznáváme Guaidóa dočasným prezidentem, dokud nebudou uspořádány regulérní volby,“ napsal Hunt na Twitteru.
Nicolas Maduro has not called Presidential elections within 8 day limit we have set. So UK alongside European allies now recognises @jguaido as interim constitutional president until credible elections can be held. Let’s hope this takes us closer to ending humanitarian crisis
— Jeremy Hunt (@Jeremy_Hunt) February 4, 2019
„Domníváme se, že šéf (venezuelského) parlamentu Juan Guaidó je legitimní k tomu, aby uspořádal prezidentské volby,“ uvedl v pondělním rozhovoru s francouzským rozhlasem France Inter ministr zahraničí Francie Jean-Yves Le Drian. Také šéfka švédské diplomacie Margot Wallströmová dnes médiím řekla, že Švédsko podporuje Guaidóa jako legitimního prezidenta. Dodala, že loňské prezidentské volby, které ve Venezuele bojkotovala velká část opozice, Stockholm nikdy neuznal.
„Madurův režim nesplnil lhůtu k oznámení svobodných a spravedlivých voleb. Proto v souladu s venezuelskou ústavou považujeme od tohoto okamžiku za legitimního prezidenta Juana Guaidóa,“ napsal na Twitteru rakouský kancléř Kurz.
Guaidó složil přísahu jako úřadující prezident 23. ledna při masových demonstracích. Učinil tak poté, co parlament neuznal druhý mandát prezidenta Madura, protože vzešel z nedemokratických voleb. Jako první Guaidóa podpořily Spojené státy a po nich asi dvě desítky dalších zemí, většinou amerických. Naopak Rusko, Čína nebo Turecko stojí za Madurem.