Článek
Zatímco Prahou zmítalo od 5. května 1945 krvavé povstání a na řadě dalších evropských míst se ještě bojovalo, nacistický vůdce Adolf Hitler byl už několik dní mrtvý a nad budovou Říšského sněmu v Berlíně vlál prapor Rudé armády. I přes tuhý odpor německých jednotek bylo ale jasné, že konec války přijde co nevidět.
Spásný den nastal 7. května ve francouzské Remeši. Němci podepsali kapitulaci ve stanu vrchního velitele vojsk západních spojenců generála Dwighta D. Eisenhowera. Přestože média o kapitulaci věděla, na zprávu se vztahovalo informační embargo. To se však rozhodl porušit novinář Edward Kennedy, který pracoval pro pařížskou pobočku tiskové agentury AP, jenž zprávu zveřejnil. V západních zemích proto další den vyšly deníky, které radostnou novinu oznamovaly.
Takzvaný V-E Day neboli Den vítězství proto bývá v Evropě oslavován 8. května. Kapitulace podepsaná v Remeši také začala skutečně platit až od tohoto dne. Na toto datum rovněž připadá i druhá kapitulace, kterou Německo podepsalo v Berlíně. Tehdejší komunistický vůdce Sovětského svazu Josif Stalin údajně trval na tom, že Německo musí dohodu podepsat i na domácí půdě. Ceremonie se proto zopakovala 8. května v budově bývalé ženijní školy v Berlíně-Karlshorstu za přítomnosti představitelů SSSR, USA a Velké Británie.
Proč Rusové slaví až 9. května? K podpisu bezpodmínečné kapitulace Německa mělo dojít přesně v čas, kdy začala platit dohoda ze 7. května, tedy až v jedenáct hodin večer. Protože se ale jednání protáhlo, ke skutečnému podpisu došlo ve tři čtvrtě na jednu v noci 9. května. Akt byl proto antedatován na 8. května.
Stalin nicméně oznámil svému lidu konec Velké vlastenecké války až 9. května. V tento den se slaví konec 2. světové války i v řadě dalších postsovětských zemí. I v Československu se konec války dlouho připomínal až 9. května. Po roce 1989 se oslavy konce války přesunuly na 8. května, kdy výročí slaví Západ.
V Evropě tak 8. května oficiálně skončil nejkrvavější konflikt v dějinách lidstva, i když se na některých místech ozývala střelba i další dny. V Praze se bojovalo ještě 9. května a na jihu Čech docházelo k vojenským střetům až do rána 12. května.
Válka ale neskončila pro americké námořní a pozemní síly na Dálném východě. Spojenci vyzvali Japonsko k bezpodmínečné kapitulaci na konferenci v Postupimi, japonská vláda ji ale odmítla. Tehdejší americký prezident Harry S. Truman proto definitivně rozhodl o použití jaderných zbraní. Už 6. a 9. srpna došlo ke svržení atomových bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki. Dva atomové hřiby ukončily kolem dvě stě tisíc životů a 9. srpna navíc Japonsku vyhlásila válku i SSSR. Japonský císař Hirohito oznámil 15. srpna kapitulaci, která byla oficiálně podepsána 2. září 1945, kdy definitivně skončila 2. světová válka. Japonci si den kapitulace připomínají každý rok 15. srpna, pro Američany je důležité i datum 2. září.
Přestože se celosvětové odhady počtu obětí největšího vojenského konfliktu liší, například Národní muzeum druhé světové války v americkém městě New Orleans uvádí, že během konfliktu zemřelo asi 15 milionů vojáků a 45 milionů civilistů. Některé zdroje hovoří o celkovém počtu 75 milionů obětí.
