Článek
Téměř třetina firem hlásí, že od březnové změny izolačky zůstává doma víc lidí a zůstávají doma déle. Nahlas o tom chce mluvit málokdo, někteří majitelé firem však tabu prolomili.
„Rozhodně to není dobře a lidé to zneužívají. Samozřejmě jsou zaměstnanci, kteří to v životě zneužívat nebudou, ale pak jsou tací, které jsme v práci téměř neviděli. Do izolačky odcházejí neustále a jako kontakt je hlásí i ten, kdo kolem nich jenom projel na kole,“ říká Kvido Štěpánek, majitel společnosti Isolit-Bravo.
To potvrzuje i předseda Českého svazu zpracovatelů masa Karel Pilčík, který zároveň vlastní společnost MP Krásno. „Jednoznačně to může být zaměstnanci zneužíváno. I v potravinářských firmách se najdou lidé, kteří zůstávají úmyslně na nemocenské déle a prohodí: ‚Nač chodit do práce, když mohu zůstat za stejné peníze doma.‘ Jiným příkladem zneužití současné situace může být například i to, že lidé svým lékařům pouze zavolají, popíší jim své potíže a zůstanou v pracovní neschopnosti déle, než je nutné, popřípadě byť toto onemocnění vůbec není spojené s covidem-19, i s chřipkou jsou pak doma měsíc,“ říká Pilčík.
Změna k lepšímu jen někde
Podle průzkumu, který pro Seznam Zprávy připravil Svaz průmyslu a dopravy ČR mezi 284 firmami, má hned 27 procent z nich od zavedení karanténního příspěvku – tedy takzvané „izolačky“ – větší podíl zaměstnanců v izolaci či karanténě. U šesti procent podniků se zvýšil počet lidí na izolačce dokonce o více než 20 procent.
Na druhou stranu, stejný počet firem hlásí za březen méně nemocných než v únoru a zhruba 46 procent podniků změny nepozoruje. „V březnu jsme zaznamenali určitý nárůst počtu zaměstnanců v pracovní neschopnosti, který ovšem koresponduje s celkovým vývojem situace okolo covidu-19 v Česku,“ říká Věra Kubínová ze společnosti Continental ČR v Brandýse nad Labem
Někde je také změna k lepšímu dána výrazným zlepšením epidemické situace. Například královédvorská Juta začátkem února bojovala s třicetiprocentní nemocností. Celý okres byl také začátkem února uzavřen, aby se šíření nákazy zamezilo. „Teď je nemocnost rozhodně nižší. Aktuálně se pohybuje okolo 12 procent,“ říká majitel Juty Jiří Hlavatý.
Jinak se už však firmy naučily, jak během epidemie fungovat. V průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR uvedla jen třetina z nich, že izolace a karantény zaměstnanců s pozitivními testy komplikují sestavování pracovních týmů.
„Pro srovnání – loni v září se 70 procent firem obávalo, že výpadky v docházce kvůli opatřením proti covidu-19 mohou narušit provoz firem. Aktuálně má 40 procent firem v izolaci nebo karanténě méně než jedno procento zaměstnanců. Zavedením plošného testování či příspěvku pro lidi v karanténě se tato čísla významně nezměnila. Na konci března má 46 procent firem stejný podíl zaměstnanců v izolaci nebo karanténě jako na začátku měsíce. Více než čtvrtina firem dokonce hlásí nižší podíl lidí, kteří museli kvůli covidu-19 zůstat doma,“ říká Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Falešně pozitivní
Podle Karla Pilčíka za problémy s chybějícími lidmi ve výrobě může také falešná pozitivita antigenních testů. „S rostoucím počtem testovaných lidí a nárůstem počtu pozitivních výsledků se prodlužují lhůty pro termíny na potvrzení PCR testy. Takže i v případě, že následný PCR test nákazu vyvrátí, dotyčný zaměstnanec v podniku mnohdy chybí i víc než čtyři dny,“ říká Pilčík.
Jiří Hlavatý si však naopak antigenní testy nemůže vynachválit. Podle něj přispěly k tomu, že se lidé daleko víc chrání i mimo zaměstnání.
A jaká je celková nemocnost ve firmách? Podle průzkumu teď zhruba 40 procent společností hlásí počet nemocných či v karanténě do jednoho procenta. Stejný počet pak do pěti procent. 13 procent podniků se pak v nemocnosti pohybuje do deseti procent a pět procent podniků hlásí víc než 10 procent.
