Neklid na tchajwanském nebi. Přeletů čínských stíhaček přibývá

Vzdušná demonstrace síly. Čína podnikla přelet tchajwanským vzdušným prostorem ve stejný den, kdy Spojené státy oznámily, že do Jihočínského moře, které je jedním ze sporných bodů vztahů mezi Čínou a USA, vplula skupina lodí amerického válečného námořnictva. S čínskými letouny podle námořnictva nepřišla do kontaktu.

Agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj obeznámený s bezpečnostními otázkami Tchaj-wanu uvádí, že Čína trasou vojenských letounů zřejmě vyslala zastrašující vzkaz Spojeným státům. Úterní přelet, který zahrnoval stíhačky, bombardéry i hlídkové letouny, byl podle CNN ještě masivnější než v dubnu, kdy Tchaj-wan 12. dubna zaznamenal přelet 25 čínských letounů.

Podle analytiků oslovených stanicí CNN úterní lety pravděpodobně posloužily Číně hned pro několik účelů. Jednak jako demonstrace síly směrem domů i do zahraničí, ale také jako příležitost pro zmapování celé oblasti, což by mohla Čína využít v případném konfliktu.

Přelet také přišel krátce po přistání letounu americké armády C-17 v Tchaj-peji, na jehož palubě cestovala delegace amerického Senátu. Američtí senátoři na Tchaj-wan přicestovali spolu s oznámením, že ostrovnímu státu darují 750 000 dávek vakcín proti covidu-19.

„Úterní přelet ukázal čínským občanům, že Čína bude vojensky reagovat na sblížení mezi USA a Tchaj-wanem, které čínské úřady a média označily za mimořádně provokativní,“ řekl CNN Timothy Heath z amerického think-tanku RAND Corporation zabývajícího se obrannou politikou. „Tyto přelety také Tchaj-wanu a USA naznačily, že Čína považuje jejich vojenskou spolupráci za hrozbu,“ dodal Heath.

Podle bývalého pracovníka amerického ministerstva obrany Drewa Thompsona je ale velmi nepravděpodobné, že by Čína tímto přeletem reagovala na prohlášení na summitu G7. Podle něj je pouhých 48 hodin na přípravu takové akce příliš málo.

„Dokážete v Číně získat rozhodnutí na prezidentské úrovni pro něco tak složitého? Pochybuji o tom,“ řekl CNN Thompson. „Myslím, že pravděpodobně můžeme dojít k závěru, že se jednalo o sérii plánovaných cvičení,“ dodal v současné době pedagog na katedře čínských studií na Singapurské univerzitě.

Tchaj-wan si v posledních měsících opakovaně stěžuje na operace čínských vzdušných sil poblíž ostrova, a to konkrétně v okolí Prataských ostrovů, které spadají pod kontrolu Tchaj-wanu. Thompson poznamenal, že úterní lety zcela jistě sloužily k nashromáždění zpravodajských informací a šlo podle něj také o test, jak bude Tchaj-wan reagovat.

Peking je podle agentury Reuters přesvědčený, že vláda ostrovní země spolupracuje se zahraničím, aby získala formální nezávislost. Peking už v minulosti označil podobné mise za nezbytné k ochraně čínské suverenity a za způsob, jak se vypořádat s „tajnými dohodami“ mezi Tchaj-pejí a Washingtonem.

„Nikdy nebudeme tolerovat pokusy o získání nezávislosti nebo svévolný zásah zahraničních sil do otázky Tchaj-wanu, takže musíme na tyto tajné dohody rázně reagovat,“ sdělil na středeční tiskové konferenci mluvčí kanceláře čínské vlády pro záležitosti Tchaj-wanu Ma Siao-kuang. Na dotaz, zda čínské narušení tchajwanského vzdušného prostoru souviselo s prohlášením lídrů zemí G7, odvětil, že za napětí může tchajwanská vláda.

Čínu za bezpečnostní riziko označili na svém posledním summitu členové Severoatlantické aliance. Členové NATO ve své zprávě podle deníku The Guardian vyjádřili znepokojení nad „čínskou donucovací politikou“, což má být odkaz na represe dopadající na ujgurské obyvatelstvo v provincii Sin-ťiang. Dále měla Aliance v prohlášení zmínit rozšiřování čínského jaderného arzenálu a také „často nedostatečnou transparentnost a využívání dezinformací“.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg nicméně podle The Guardian trval na tom, že Čína „není protivníkem“. Aliance by podle něj měla řešit „výzvy“, které představuje Peking, jenž „bude brzy největší ekonomikou na světě“ a aktuálně disponuje „druhým největším rozpočtem na obranu a největším námořnictvem“.