„Někdo tu nemluví pravdu.“ Johnsona vyzývají k rezignaci, byl by třetí v řadě

Britský premiér Boris Johnson by teď měl mít dobré období. Velká Británie se postupným rozvolňováním blíží k normálnímu životu, země navíc stále patří co do vakcinace mezi vůbec nejaktivnější státy světa. Plně naočkovanou má pětinu obyvatelstva.

Zatímco se ale pandemická situace v Británii pomalu uklidňuje, na povrch vylézají kauzy, které víří vody britské politiky. A tlak na premiéra, jenž se v posledních dnech noří čím dál hlouběji do vlastních problémů, sílí. Veřejnost chce odpovědi – a nejvíce opozice v čele s šéfem labouristů Keirem Starmerem.

Právě britští opozičníci vedli středeční grilování premiéra Johnsona v Dolní sněmovně. A slyšení skutečně dostálo svého neformálního pojmenování. Starmer se do Johnsona pustil nejen kvůli údajnému výroku s kupícími se těly, ale i kvůli renovaci Johnsonova privátního bytu, jejíž netransparentní financování nyní vyšetřuje britská volební komise.

Johnson v dolní komoře britského parlamentu veškerá obvinění emotivně popřel. „No, někdo tu nemluví pravdu. Sněmovna si vyslechla premiérovu odpověď a já připomínám, že ministerský (etický) kodex říká, že od ministrů, kteří vědomě uvedou parlament v omyl, se očekává rezignace,“ reagoval Starmer.

Právě kauza s nejasným financováním renovace bytu na Downing Street 11 zaplavila ve čtvrtek titulní strany britských médií. Zejména bulvární deníky šéfa britského kabinetu nešetřily.

„Pořádně přepychovou tapetu pro každého premiéra,“ vyzývá The Daily Star s tím, že si každý čtenář může vytrhnout z vydání dvojstranu se vzorem zlaté tapety, již si údajně vybral i Johnson. A když si koupí hned 104 výtisků, mohou si s ní vytapetovat i menší pokoj.

Předělávka bytu měla premiéra stát přibližně 200 tisíc liber (téměř 6 milionů korun), což je o 170 tisíc víc, než kolik dostávají ministerští předsedové v Británii z veřejných peněz na opravu svého obydlí.

Volební komise nyní celou záležitost prošetřuje, zejména tedy zapojení Konzervativní strany do plateb za renovaci. Podle listu The Times má pravomoce vyžádat si od kohokoliv včetně Johnsona a jeho snoubenky Carrie Symondsové, která za nákladnou úpravou příbytku podle médií stojí, textové zprávy i další informace relevantní pro vyšetřování.

Podle nejmenovaného zdroje The Times panují v kruzích konzervativců obavy, jak to celé dopadne. A to kvůli možné existenci papírových záznamů. Další otázkou je, zda bude volební komise vyslýchat někdejší premiérovu pravou ruku Dominica Cummingse. Ten se nedávno k potenciálnímu financování renovace dárci Konzervativní strany vyjádřil s tím, že „by to bylo neetické a pravděpodobně i nelegální“.

Britský premiér dosud nedokázal jasně vysvětlit, jak to s financováním bytu doopravdy bylo. A jasno není ani v ostatních kauzách, kterých je součástí. Ačkoliv by se mohlo zdát, že po úspěších, kterých Johnsonova vláda v posledních měsících dosáhla, tedy dokončeném brexitu i vyvedení země ze spárů pandemie, bude mít premiér místo jisté a „spor o tapety“ ho neohrozí, opak je pravdou.

Britská politická kultura je pevně opřená o etické zásady, jejichž porušení se v zemi trestá. Jde o uchování určitých standardů a hodnot, jež Britové tradičně oceňují. „A jakmile tyto hodnoty jednou začnou erodovat, může veřejnost očekávat jejich návrat?“ uvedla ve středu moderátorka BBC Emily Maitlisová v pořadu Newsnight.

Vyšetřování nedávno čelila i skotská první ministryně Nicola Sturgeonová. Jednalo se o případ, který byl ryze politického charakteru a jenž nijak přímo neohrozil či jinak neovlivnil skotskou veřejnost. I přesto se ale premiérské křeslo pod Sturgeonovou rozviklalo, politička ze Skotské národní strany ale krizi v březnu ustála. Jednalo se ovšem o otázku cti a důvěry, kterou Skotové ke své premiérce chovají – a zda ji mohou chovat i nadále.

Pokud by nynější situace ve Westminsteru došla tak daleko, že by Johnsonova rezignace skutečně ležela na stole, stal by se premiér už třetím ministerským předsedou v řadě, co odstoupil.

Jeho předchůdkyně Theresa Mayová rezignovala kvůli situaci, do níž se dostala ve snaze protlačit brexitovou dohodu parlamentem. V Dolní sněmovně totiž na rozdíl od Johnsona neměla pohodlnou většinu, labouristům tedy udělala lákavou nabídku, hlasování o druhém referendu o odchodu z Evropské unie. Tím si ovšem rozezlila spolustraníky i členy vlastní vlády – a musela rezignovat.

David Cameron, který je mimochodem hlavním protagonistou další kauzy současnosti, jež je z velké části postavená na otázce etiky, rezignoval také kvůli brexitu. Sám se v době referenda před pěti lety vyjadřoval pro setrvání v EU. Poté, co zvítězil tábor „Leave“, bylo jasné, že Cameron musí z kola ven. „Vůle britského lidu je instrukce, jež musí být splněna,“ uvedl v rezignačním projevu den po referendu.

V případě postavy Borise Johnsona je situace složitější. Excentrický politik si britskou veřejnost už pár let testuje a leckterý skandál mu i prošel. Je tedy otázkou, zda nakonec jeho politická kariéra podlehne krizi spojené s tapetami a závěsy.