Článek
Za první republiky to byl propracovaný obranný systém proti Hitlerovi, po 80 letech už chátrající a většinou nevyužívané stavby.
Systém někdejšího československého opevnění, na tehdejší poměry unikátní, se tak postupně přesouvá z majetku státu do rukou nadšenců, spolků nebo soukromníků.
Ministerstvo obrany v minulosti evidovalo téměř 5 tisíc objektů předválečného opevnění, avšak v roce, kdy si připomeneme 80 let od všeobecné mobilizace a od mnichovské zrady, v rukou státu zůstává přes 3 tisíce objektů někdejšího obranného systému.
Podle údajů, které Seznam získal k začátku září, resort obrany k září převedl nebo prodal různým zájemcům v rámci celého státu asi 1400 objektů lehkého opevnění a 90 těžkých opevnění.
„Ministerstvo obrany se snaží nevyužitá opevnění bezúplatně převádět nebo odprodávat, neboť tato jsou pro obranu státu už nepotřebná,“ sdělil Seznamu Jakub Fajnor z tiskového oddělení Ministerstva obrany.
„V případě nezájmu majitele, vlastníka pozemku, je objekt dále nabízen ve veřejném zájmu jako hospodárnější způsob naložení. Nabízen je také klubům vojenské historie nebo neziskovým organizacím, například k využití pro muzejní činnost,” uvedl.
Ceny se v průměru pohybují od 30 do 300 tisíc korun. Nezáleží přitom jenom na velikosti a stavu objektu, ale také například na poloze a dostupnosti.
Aktuálně je v nabídce resortu kolem 15 malých bunkrů, takzvaných řopíků. Ty jsou ke koupi za ceny v řádech tisíců, někdy však i desetitisíců korun. Například ve Vrbovci v Jihomoravském kraji stát nabízí malý bunkr za minimální cenu kolem 22 tisíc korun.
Momentálně Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových připravuje výběrové řízení na prodej dvou objektů v Orlických horách. „Předpokládaná cena se pohybuje v řádech desítek tisíc korun,” řekla Seznamu Tereza Francová z ÚZSVM.
Ministerstvo obrany také nyní převádí do správy majitelů pozemků desítky opevnění, která jsou na území Lesů České republiky, Krkonošského národního parku i dalších národních parků a chráněných krajinných oblastí.
K boji bylo v roce 1938 připraveno podle historika Karla Straky z Vojenského historického ústavu Praha 262 těžkých objektů a téměř 10 tisíc objektů lehkého opevnění.
„Pokud bychom narovnali všechny opevňované úseky a seřadili je za sebou, tak dojdeme k linii, která měřila až 2150 kilometrů. To byla pro tehdejší Československo, pro stát střední velikosti, naprosto grandiózní záležitost,” říká historik.