Článek
Metropolitní muzeum umění v New Yorku se potýká se ztrátou a shání způsob, jak sehnat 150 milionů dolarů na provoz. Met, jak se muzeu hovorově říká, tak nezbývá nic jiného než zvážit prodej některých ze svých sbírek.
Metropolitní muzeum umění tak už zahájilo jednání s některými aukčními domy, se kterými plánují prodej vybraných uměleckých děl a sbírek.
„Je to doba, kdy musíme zvážit veškeré možnosti,“ uvedl v rozhovoru pro New York Times ředitel Met Max Hollein. „Nikdo z nás nemá jasnou předpověď toho, jak bude pandemie probíhat. Vzhledem k této nejisté situaci považuji úvahy o možném prodeji některých uměleckých děl za adekvátní,“ dodal.
Stejně jako mnoho další institucí ve Spojených státech a Kanadě se i Met snaží využít dvouletého období, ve kterém Asociace ředitelů uměleckých muzeí (AAMD) uvolnila pravidla, podle kterých se řídí výnosy z prodeje uměleckých děl.
V minulosti byla muzea oprávněna používat tyto prostředky pouze na budoucí nákupy umění. Na jaře loňského roku však sdružení oznámilo, že do 10. dubna 2022 nebude penalizovat muzea, která „použijí výnosy z prodaného umění na úhradu výdajů spojených s přímou péčí o umělecké sbírky“.
V reakci na to například Brooklynské muzeum získalo celkem 31 milionů dolarů na aukčních prodejích ve Spojených státech a Evropě. Veškeré peníze pak investovalo právě do budoucího provozu muzea.
Veřejnost proti aukcím protestuje
Prodeje uměleckých děl do soukromého vlastnictví jsou ale ve Spojených státech aktuálně kontroverzní téma. Například obrovskou vlnu kritiky přinesl plán, který měl vydělat 65 milionů dolarů Baltimorskému muzeu umění. To plánovalo z důvodu doslova nulových tržeb prodat prostřednictvím nejznámější aukční síně Sotheby's obrazy umělců, jako je Brice Marden, Clyfford Still nebo Andy Warhol.
Po bouřlivých reakcích, které oznámení přineslo, ale muzeum prodej odvolalo.
Newyorské Met je prozatím v situaci, kdy prodej některých ze svých uměleckých sbírek zatím jen zvažuje. Přesto dostává od široké veřejnosti jasně najevo, že získat finanční prostředky tímto způsobem není ideální.
Na určitý odpor narazilo vedení Met také u bývalého ředitele Thomase P. Campbella, který v sobotu zveřejnil na svém instagramovém účtu, že byl touto zprávou „vyveden z míry“.
„I když vím, stejně jako kdokoliv jiný, v jak složité situaci se muzeum nachází, a mám velké sympatie k těm, kteří jsou v sedadle řidiče a snaží se ji zvládnout, obávám se, že je to trochu kluzká cesta,“ napsal Campbell, nyní ředitel Muzea výtvarného umění v San Franciscu.
„Nebezpečí spočívá v tom, že oddělování provozních nákladů se stane normou, zvláště pokud budou tento trend následovat přední muzea, jako je právě Met. Vyřazování uměleckých děl se pak stane drogou – pro vedení muzea to bude rychlá pomoc, která se pro ně stane závislostí,“ dodal v příspěvku na sociální síti.
Metropolitní muzeum umění (MET)
Jde o nejstarší a největší muzeum umění v USA.
Založeno bylo roku 1870 ze soukromých darů (nadační jmění přes 3 miliardy dolarů).
Muzeum je pojato jako univerzální a má představovat všechny druhy výtvarného umění od nejstarších dob po současnost a ze všech světadílů.
Díla, která by se Met i přes kritiku veřejnosti nakonec rozhodlo přeci jen prodat, musí být podle New York Times nejprve schválena vedením, včetně ředitele muzea a správní rady. Ta zároveň plánuje nejprve prověřit reálné náklady, které musí muzeum na péči o svá umělecká díla vynaložit. Výsledek šetření by měl být znám už během letošního března.
Z rozhovorů s kurátory a správní radou Met ale vyplývá, že povolení k prodeji některých uměleckých sbírek je nezbytným krokem.
„Je v tom určitá naléhavost,“ řekl Ian Alteveer, kurátor Met pro moderní a současné umění. „Čelíme obrovskému schodku rozpočtu. Již léta se snažíme získat silnější financování právě na provoz a péči o umění,“ dodal.
Investice do děl od ženských a černošských autorů
I když Met v současné době přehodnocuje a jedná o prodeji svého umění, muzeum zároveň vyvíjí snahu investovat peníze do „zanedbávaných oblastí“, jako jsou díla ženských autorů nebo umělců z černošských komunit.
V návaznosti na protesty spojené se smrtí George Floyda Met v červenci vydal prohlášení, v němž se zavázal k investicím ve výši 3 až 5 milionů dolarů „na podporu iniciativ, výstav a akvizic v této oblasti různorodého umění“.
Met se také zavázalo, že v příštích 12 měsících vytvoří dotace na akvizici ve výši 10 milionů dolarů, aby zvýšilo počet děl barevných umělců ve sbírkách 20. a 21. století.
