Článek
Mzdy rostou stále víc než inflace, takže v posledním čtvrtletí si průměrný zaměstnanec na výplatě polepšil v reálných číslech o 3,6 procenta, ukazují nejnovější údaje Českého statistického úřadu.
Čeští zaměstnanci se mají v průměru lépe než před rokem, ale – jak upozorňují analytici – otázkou je, jak s jejich pozicí zahýbá v tomto roce koronavirus.
Průměrná mzdy byla v posledním čtvrtletí minulého roku vůbec nejvyšší v historii. Ve zmíněném kvartálu vzrostla na 36 144 korun. Za celý rok 2019 stoupla meziročně o 7,1 procenta na 34 125 korun.
„V reálném vyjádření – tedy po očištění o inflaci – jde ale o nejslabší nárůst od roku 2015. To je znak toho, že Česko už je za vrcholem mzdového vzestupu,“ tvrdí ekonom Lukáš Kovanda.
Průměrný zaměstnanec v Praze pobírá o 12 426 korun vyšší mzdu než průměrný zaměstnanec v Karlovarském kraji. „Vysoké rozdíly ve mzdách napříč Českou republikou vedou k migraci za prací. To se projevuje na realitním trhu vysokým růstem cen nemovitostí ve větších městech,“ komentoval jeden z aspektů růstu mezd hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Zejména menší podniky už si další výrazný růst mezd nemohou příliš dovolit.
Navíc se soukromý sektor musí připravit na další zhoršování makroekonomické situace i na zahraničních trzích, které šíření koronavirové nákazy ještě urychlí.
Většina zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhne, protože její hodnotu zkreslují lidé s velmi vysokými příjmy. Medián, tedy prostřední hodnota mezd, stoupl v loňském posledním čtvrtletí meziročně o 6,6 procenta na 31 202 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 15 365 Kč a 58 398 Kč měsíčně.
Růst mezd v průběhu roku 2019 zpomaloval. „Výraznou změnu však přinesl pro odvětví vzdělávání, kde se průměrný plat zvýšil meziročně o 12,5 procenta na 35 323 Kč, čímž se dostal nad celkovou průměrnou mzdu,“ uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.
