Nejvyšší mrakodrap v EU je ve Varšavě. Překonal i Stalinův dar

Dosud byl nejvyšší varšavskou budovou Palác kultury a vědy (PKiN) z roku 1955. Takzvaný „Stalinův dar“ ve stylu socialistického realismu někteří považují za perlu metropole, kulturní centrum a orientační bod, jiní by ho naopak nejraději zbořili jako nenáviděný symbol komunismu. Takové návrhy zaznívají občas i z úst politiků, kteří neopomenuli ani výstřední nápad na rozstřílení budovy.

Odpůrci „Pekinu“, jak se podle zkratky PKiN paláci v Polsku říká, teď mohou být o něco spokojenější. Nejvyšší polskou budovu totiž už desítky let obkličují ze všech stran vyšší a vyšší mrakodrapy a výhledy na dominantní dílo 50. let postupně mizí. Až dosud si ale palác se svými 237 metry držel prvenství mezi nejvyššími budovami v Polsku. I to teď po 66 letech padlo.

Porazil ho budovaný mrakodrap Varso Tower, který minulou sobotu dosáhl výšky 310 metrů, a překonal tak i velikány ve Frankfurtu nad Mohanem, Miláně a Paříži a velmi těsně dokonce i londýnský Shard. Vyšších je v Evropě zatím jen pět budov v Petrohradu a v Moskvě.

Od paty budovy po střechu měří Varso 230 metrů, dalších 80 si mrakodrap připočetl díky věži s anténou. V budově postavené podle projektu britského studia Foster+Partners budou kromě kancelářských prostor i dvě terasy s vyhlídkou na centrum Varšavy. Mrakodrap, který patří slovenské developerské skupině HB Reavis, se má oficiálně otevřít na začátku příštího roku.

Stavbu a také pronájem prostorů zpomalila pandemie covidu-19. „Stejně jako celá ekonomika i pronájem kancelářských prostor měl loni těžké období,“ řekl k tomu zástupce developera Maciej Olczyk. Koronavirus ovlivnil i úpravy systému větrání a čištění ventilačních systémů, ochrany recepcí a bezkontaktního řešení snímače pohybu u světel a dveří.

Velká část Varšavanů je na výškové budovy ve městě patřičně hrdá, v jejich očích totiž demonstrují sílu metropole a polské ekonomiky a symbolizují osud města, které po válce dokázalo vstát z popela. Objevuje se ale i široká kritika praktik developerů a absence územního plánu a regulací.

Mrakodrapy a další různé výškové budovy totiž ve městě často rostou chaoticky, nekoncepčně a bez vztahu k okolí. Leckdy navíc na úkor původní předválečné zástavby, o kterou se kvůli nejasným majetkovým poměrům nikdo desítky let nestaral. Na spekulace s pozemky a na stavby bez regulace dlouhodobě upozorňuje například známý aktivista Jan Śpiewak. Varšavu v minulosti nazval „developerským Eldoradem“.

Symbolem doby varšavských divokých restitucí zůstává případ vraždy aktivistky Jolanty Brzeské, která hájila nájemníky domu ve varšavské čtvrti Mokotów proti svévolnému zvyšování nájmů, odpojování elektřiny, plynu a vody novými majiteli. Ti chtěli docílit vystěhování nájemníků, dům zbourat a na jeho místě postavit výnosnější mrakodrap. Spálené tělo Brzeské bylo později nalezeno v lese za Varšavou, její vrazi nebyli dopadeni ani po deseti letech a výsleších 230 svědků.

V poslední době vzbudil kontroverze developerský projekt Bliska Wola Tower nedaleko centra, který si vysloužil přirovnání k Hong Kongu nebo Pekingu. V téměř stometrovém obřím komplexu je totiž nahuštěných na 1500 bytů včetně minigarsonek s 18 metry čtverečními.

Kontroverze vzbudily fotografie průhledů úzkých „kaňonů“ mezi budovami, které hustotou zástavby a blízkostí protějších bytů připomínají hongkongské bytovky. Uprostřed pak pod reklamní plachtou stojí polorozpadlá cihlová věž, která jako jediná zůstala stát z areálu předválečné továrny.

Plán na vlastní varšavské mrakodrapy v minulosti zvažoval i šéf vládnoucí strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyński. Na firemním pozemku v centru metropole měly vyrůst dvě věže vysoké 190 metrů. Pro stavbu se ale nepodařilo získat povolení varšavského magistrátu řízeného opozicí. Plány na investici odhalily nahrávky Kaczyńského, které v roce 2019 publikoval liberální list Gazeta Wyborcza. Tisku je poskytl Kaczyńského rakouský příbuzný. Celý projekt měl zařídit, a když z investice sešlo, údajně nedostal za práci zaplaceno.