Článek
I přesto, že výšková budova jako taková není v porovnání s jinými žádným obrem, skrývá v sobě prvenství. Čínské hlavní město ji otevřelo ve středu.
Peking vs. Dubaj: nižší budova s vyšším atriem
Vnitřní nádvoří mrakodrapu Leeza Soho je vysoké téměř jako celá budova – bez třinácti metrů. Spirálovitě směřuje až pod její střechu do impozantního rozměru 194,15 metru.
Titul nejvyššího atria na světě dosud neslo to, které je uvnitř luxusního dubajského hotelu Burdž al-Arab (česky Věž Arabů). To je o pouhých čtrnáct metrů kratší, a to i přesto, že celý mrakodrap má 56 nadzemních pater a tyčí se do výšky 321 metrů i s anténou. Jeho nádvoří ovšem nevyplňuje většinu budovy tak, jako je tomu v případě čínského rekordmana.
Jedinečnost
Unikátní je na atriu mrakodrapu v pekingské obchodní čtvrti Feng-tchaj také to, že je vlastně „pouze” prázdným prostorem mezi dvěma věžemi, které jednolitou budovu tvoří – pojí je jediný most, nádvoří a vnější konstrukce, tedy plášť stavby.
Leeza Soho disponuje celkem 172 800 m2 prostoru. Drtivou většinu zaberou kanceláře, v mrakodrapu se má ale nacházet i několik obchodů. Byznysmeni zde budou mít k dispozici 480 parkovacích míst pro auta a 2 680 míst pro kola. Součástí parkoviště má být i dobíjecí stanice pro elektromobily.
Projekt národního stavaře
Hlavním dodavatelem stavby byla čínská státní stavební společnost CSCEC (China State Construction Engineering Corporation), která zakázku vyhrála v červnu roku 2015 s nabídkou ceny za 170 milionů dolarů, což je v přepočtu asi 3,9 miliardy korun. Náklady na Věž Arabů byly skoro čtyřikrát tak velké – 650 milionů dolarů, její stavba nicméně začala už v roce 1994 a skončila o pět let později.
Návrh ikony mezi architekty
Britské architektonické studio Zaha Hadid Architects nicméně mrakodrap navrhlo a designovalo. Jméno nese po uznávané a oceňované britské architektce iráckého původu, která zemřela v roce 2016, ale stojí za ní řada známých staveb napříč světovými státy, ať už průmyslového, kulturního nebo sportovního účelu.
Gigant mezi letišti
Jedním z posledních projektů studia bylo také nové pekingské letiště Ta-sing International, které rovněž bylo rekordní – největší na světě. Oficiálně ho otevřel čínský prezident Si Ťin-pching před 70. výročím Čínské lidové republiky na konci září.
Ve tvaru hvězdice leží na jihu města, přibližně čtyřicet kilometrů od centra, a se svými 700 tisíci metry čtverečními je velké jako 98 fotbalových hřišť. Náklady na něj dosáhly ke 258 miliardám korun a do roku 2025 by mělo podle odhadů naplnit kapacitu 72 milionů cestujících za rok. O patnáct let později chce přesáhnout stovku, čímž by letiště překonalo i čísla nejrušnějšího letiště světa v americké Atlantě.
