Článek
V období od ledna do července tohoto roku ve Švédsku zemřelo o 6500 lidí více než ve stejném období v loňském roce. Číslo se přiblížilo rekordu z roku 1869, kdy tam zemřelo 55 341 lidí. Vyplývá to z oficiálních statistik, napsala CNN.
V roce 1869 rekordní počet mrtvých (v tehdy o poznání méně početné populaci) způsobil jeden z posledních velkých evropských hladomorů vyvolaných přírodními vlivy. Švédsko tehdy nejprve stihlo chladné jaro a krátké léto a další rok naopak sucho, což zapříčinilo kriticky nízkou sklizeň. Letos za nárůstem úmrtnosti stojí koronavirus.
Desetimilionové Švédsko oficiálně eviduje už přes 5800 obětí covid-19. Nakazilo se tam dosud téměř 86 000 lidí. Ke konci července, který byl ještě započítán do půlroční statistiky, byla bilance mrtvých s covidem asi 4500. Poslední týden jsou ve Švédsku denní nárůsty nově nakažených srovnatelné s Českem.
Skandinávská země v době pandemie vynikla jako stát s v porovnání s Evropou velmi liberální politikou bezpečnostních opatření. Hlavní epidemiolog Anders Tegnell sázel především na zodpovědnost Švédů a opatření vydával formou doporučení.
Země letos zároveň vykázala nejnižší nárůst počtu obyvatel od roku 2005. Letos činil necelých sedm tisíc, což je o polovinu méně než loni.
Ani ekonomika se ráně nevyhnula
I přesto, že se země neuzamkla do karantény, ekonomické důsledky pandemie na ni i tak silně dopadly. Mezičtvrtletní pokles HDP oznámený zkraje srpna byl 8,6 %. To je sice lepší výsledek, než měla většina evropských států, ale na druhé straně nikterak výborný. Třeba v Česku za stejné období ekonomika klesla ještě o něco méně, konkrétně o 8,4 %. Průměr EU činil 11,9 %.
Podle CNN jde o důsledek toho, že švédská ekonomika závisí především na exportu do zahraničí, kde kvůli globální krizi výrazně klesla poptávka.
