Článek
„Je vážně obtížné spočítat dosavadní ztráty v souvislosti s výskytem koronaviru. Ale můj odhad je do této chvíle nejméně 60 miliard korun, ale může to být až 200 miliard,“ uvedl Sivek pro Seznam Zprávy s tím, že vycházel z údajů o HDP a také Českého statistického úřadu, například ohledně počtu ubytovacích zařízení a dalších.
Ztráty cestovního ruchu však nelze podle něj počítat od data vyhlášení nouzového stavu. „Začaly se projevovat už koncem ledna, kdy došlo k prvnímu zrušení veškerých rezervací na únor. Usnesením vlády ze dne 12. 3. 2020 přestal v podstatě náš obor existovat. Jsem si jistý, že to bude mít fatální dopad na všechny podnikatele v mém oboru a řada subjektů zanikne,“ doplňuje hoteliér.
Bitva i na vlastním poli
On sám provozuje pět hotelů, dvě restaurace, kavárnu a vlastní ztráty prozatím s finančním ředitelem jeho byznysu odhadli na 75 milionů korun.
„Podnikám více než 30 let a s takovou katastrofickou situací jsem se ještě nesetkal. Pořád si uvědomuji, že moje druhá rodina jsou právě mí zaměstnanci a spolupracovníci. Mnozí se mnou jdou přes čtvrt století. Udržet personál je ten největší stres. V hlavě mi neustále zní: Siveku, musíš se o ně postarat, nesmíš dopustit, aby se ocitli na ulici,“ říká. I proto ustanovil svůj vlastní krizový tým, s nímž řeší neodkladné problémy, které nyní vznikají.
Sivek v minulosti provozoval 58 hotelů, takže ekonomiku hotelu dobře zná. Náklady v uzavřeném hotelu se podle něj pohybují kolem 10 milionů měsíčně. Platí nejen zaměstnance a nájmy, ale také nepřetržitou ostrahu, která chrání majetek před rabováním a krádežím. Nemalé peníze vydali i na dezinfekci všech zařízení. Část potravin z hotelů i restaurací zamrazili, zbytek rozdělili mezi zaměstnance.
Viliam Sivek
Provozuje pět hotelů sítě Sivek Hotels, kam patří například Hotel Kampa v Praze.
Provozuje dvě restaurace a kavárnu, která je umístěna v neziskové organizaci Terapeutického centra Modré Dveře. Neziskovou organizaci založil s manželkou, zaměstnává 50 lidí včetně psychoterapeutů, klinických psychologů a sociálních pracovníků.
V minulosti provozoval 58 hotelů.
Je poradcem ministryně pro místní rozvoj a člen krizového štábu vlády při MPO.
Vede Fórum cestovního ruchu, což je nezávislá platforma a největší spolek v cestovním ruchu u nás, zastřešuje na 181 tisíc pracovních míst.
Několikrát zvolen Osobností cestovního ruchu v ČR.
Po karanténě potopa?
Odhadovat, kolik zbyde pracovních míst po karanténě, je prý stejné, jako věštit z křišťálové koule.
„Teď jde o to, jak se nám podaří prosadit pomoc státu pracovníkům oboru, který byl jako první nejvíce zasažen. Je třeba si uvědomit, že cestovní ruch zaměstnává 240 000 lidí a na každého navazují další profese: pekaři, řezníci, dodavatelé ovoce a další,“ vysvětluje.
Ubytovací zařízení v Česku podle něj v roce 2019 vykázala 57 milionů přenocování. „Když by každý klient snědl k snídani dva rohlíky, tak je to spotřeba 114 milionů rohlíků. Jak dopadnou pekaři, je tedy jasné,“ dodává Sivek a ještě upozorňuje na další odvětví spojená s cestovním byznysem. „Při průměrné délce pobytu 2,75 dne je potřeba vyprat a vyžehlit na 63 milionů kusů ložního prádla, a už v tom problému jsou i prádelny. Takto bych mohl pokračovat dál a dál.“
Co na to vláda?
Cestovní ruch se po koronaviru zcela promění. „Náběh bude pomalý a lze předpokládat, že řada stávajících subjektů prostě zanikne. Co nám v oboru může rychle pomoci, je nastartování domácího cestovního ruchu,“ myslí si.
To podle svých slov doporučoval na zasedání krizového štábu MPO, kterého se účastnil premiér, ministr průmyslu a obchodu i ministryně pro místní rozvoj společně s podnikatelskými svazy a asociacemi. Na Ministerstvo pro místní rozvoj ČR pak za Fórum cestovního ruchu zaslal návrh řešení, který podle něj ministryně odsouhlasila.
V materiálu navrhuje umožnit podnikům nad 50 zaměstnanců možnost přispívat formou benefitů až 55 procent z ceny domácí rekreace. Při ní by museli zaměstnanci strávit v ubytovacím zařízení nejméně dvě noci včetně stravovacích služeb a ostatních služeb na ně navazujících.
Příspěvek zaměstnavatele by pak byl zařazen do výdajů podnikajících subjektů a byl by osvobozen od zdravotního a sociálního pojištění. Maximální výše poukazu by byla ohraničena částkou 14 500 Kč, stojí v Sivekově návrhu.
