Článek
„Dříve jsme tu těžili 500 až 600 tun rtuti denně ve třech směnách a teď je to za den asi 3-4 tuny,“ říká Pazyljan Kozibajev, ředitel dolu, kde se kdysi těžila rtuť pro celý Sovětský svaz.
Rtuť se vzhledem ke své toxicitě přestala v řadě výrobků používat a celosvětový zájem prudce klesl. K tomu se v dole odehrála v roce 2009 nehoda, která přerušila činnost na 10 let. To vše přispělo k úpadku zdejší těžby.
„Došlo zde k velmi závažné havárii, při které byl zaplaven čerpací agregát, a to v nadmořské výšce 1414 metrů,“ popisuje tehdejší události předsedkyně představenstva dolu Nurkamal Ormanová. Ještě dnes zůstává mnoho šachet zaplavených, ale někde se přece jen podařilo vodu odčerpat, což umožnilo obnovení těžby.
Technologie, která se v dole k těžbě rtuti používá, se od sovětských dob vůbec nezměnila. Ruda se rozemele a zahřeje. Tekutá rtuť se pak nalije do kontejnerů. Ty se následně prodávají obchodníkům v Rusku, Číně a ve Spojených arabských emirátech.
Více v úvodním videu. Další reportáže z produkce RFE/RL najdete zde.
