Největší zásah proti přistěhovalcům za víc než 10 let. Americký imigrační úřad zadržel na 700 lidí, odpůrci kritizují rozdělování rodin

K sedmi továrnám na zpracování potravin přijely desítky autobusů a zhruba šest set agentů imigračního úřadu. Agenti se rozptýlili po zařízeních i okolí. Později z oblastí vozy odvezly necelých sedm stovek lidí – podezřelých ilegálních imigrantů, kteří podstoupí další prověřování a hrozí jim deportace. Takový je výsledek pravděpodobně největší protiimigrační akce v jednom státě.

Operace se soustředila na malá města poblíž metropole Jackson, kde pracují zejména latinskoameričtí imigranti v továrnách. Jednou z nich byla i společnost Koch Foods ve městě Morton, jejíž zaměstnance odvezli ve třech autobusech k dalšímu prověřování. Agenti chtěli po všech zaměstnancích, aby se identifikovali a předložili doklady. Pokud to neučinili, byli zadrženi.

Počínání imigračního úřadu odsoudila opozice i lidskoprávní organizace – ty tvrdí, že jeho praktiky rozdělují rodiny. „Rozkládání azylových zákonů, věznění dětí, rozdělování rodin – a to všechno ve chvíli, kdy El Paso truchlí – to je Trumpova zevrubná bělošská nacionalistická agenda v praxi,” řekla podle britského serveru The Independent Jess Morales Rockettová, předsedkyně Families Belong Together, organizace sdružující 250 uskupení bojující proti separacím rodin a umísťování imigrantů do detenčních zařízení v USA.

Na Twitteru i dalších sociálních sítích se objevily fotografie i videa, na kterých jsou uplakané děti imigrantů, kterým právě agenti zadrželi rodiče. „Děti zatčených jsou samy na ulici, volají o pomoc. Cizí lidé a sousedé je odvedli do místní tělocvičny, kde stráví noc,” informoval mimo jiné na Twitteru o dění v mississippském městě Forest novinář Alex Love.

Zátah potvrdil červnová slova prezidenta Donalda Trumpa. Ten tehdy slíbil, že miliony ilegálních cizinců, kteří si našli cestu do USA, budou odstraněny. Úkolem těchto operací má být nejen vyhostit nelegálně pobývající přistěhovalce, ale také odradit další občany středoamerických zemí, aby se do Spojených států vydávali.

Vystavit stopku imigrantům zejména ze Střední a Jižní Ameriky je ostatně Trumpův dlouhodobý cíl. A také jeden ze stěžejních bodů jeho programu z klání o prezidentské křeslo v roce 2016 – do voleb v příštím roce vstupuje v podobném duchu.

„Stejně jako před třemi lety, i příští rok bude pro Trumpa hlavním tématem imigrace,” řekl Seznamu amerikanista Jiří Pondělíček z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle něj americký prezident mluví třeba o zdi na mexicko-americké hranici stále stejným způsobem. „Tentokrát, protože je v pozici prezidenta, mluví o obstrukcích demokratů, kteří mu nechtějí dát na tu zeď peníze. Ten hlavní slib tam nicméně pořád je,” poukázal Pondělíček.

Při návštěvě El Pasa v Texasu i Daytonu v Ohiu, tedy měst, kde o víkendu došlo k masovým vraždám s víc než 30 mrtvými, sklidil prezident tvrdou kritiku. Proti jeho příjezdu protestovaly v El Pasu stovky lidí – drželi transparenty s nápisy jako Trump tu není vítán nebo Ať se rasisté zase bojí. Právě prezidenta viní z podněcování rasismu v zemi.

„Ono to nelze kvantifikovat, neexistuje žádná taková studie, ale je pravda, že počet zločinů z nenávisti ve Spojených státech rok od roku stoupá. To ale můžeme těžko přičíst jen Donaldu Trumpovi,” uvedl amerikanista Pondělíček. „Faktem je, že jeho rétorika vůči imigrantům je dehumanizující, kdy o nich mluví jako o zločincích nebo příživnících. Prezentuje je jako technický nebo bezpečnostní problém, málokdy zmiňuje humanitární aspekt,” dodal odborník.

Masakr v El Pasu je vyšetřován jako možný zločin z nenávisti. Pachatel je dáván do souvislosti s anonymním manifestem, který se před střelbou objevil na internetu a v němž se hovoří o „hispánské invazi do Texasu“ a o plánu rozdělit Ameriku na území podle ras. To podle BBC zní jako ozvěna prezidentových vyjádření, Trump totiž často používá výraz „invaze“ k popisu situace na hranicích s Mexikem.