Největší úkol pro české politiky? Získat Brusel pro jádro, říká šéf ČEZ

Skutečná cena jaderné elektrárny v Dukovanech bude jasná až ve chvíli, kdy přijdou nabídky do soutěže o tuto obří státní zakázku. Daniel Beneš, šéf firmy ČEZ, která je investorem stavby, je ale přesvědčen, že se projekt za více než 200 miliard korun vyplatí.

Podle předpokladů ČEZ bude nový zdroj schopen vyrábět elektřinu za 50 až 60 eur za megawatthodinu. Je to sice až o polovinu víc, než kolik stojí proud na burzách dnes. Podle analýz, s nimiž ČEZ pracuje, ale stoupne do doby dokončení stavby tržní cena elektřiny až na 90 eur za MWh. Elektřina z nových Dukovan tak má být pořád levnější než z ostatních typů elektráren.

Pokud všechny tyto prognózy vyjdou, občanům se největší státní investice v historii vyplatí. Tvrdí to alespoň šéf ČEZ v první části rozhovoru, který poskytl Seznam Zprávám.

Je podle vás stavba velké jaderné elektrárny v Česku jedinou cestou, jak nahradit uhelné zdroje, které budeme v příštích letech odstavovat kvůli snižování emisí?

Je to trochu zjednodušená otázka, ale ano, souhlasím. Dá se to řešit různými způsoby, ale je tu zadání, které řeší politici pro občany a firmy, aby byl v příštích desetiletích dostatek elektřiny.

Dnešní premiér Andrej Babiš dlouho tvrdil, že budoucí jaderku postaví ČEZ ze svých vlastních zdrojů, za své vlastní peníze. Pak couvl a kývl na model, kdy si stát u vás stavbu objedná a převezme na sebe většinu rizik. Co ho přesvědčilo?

Já bych neříkal, že přesvědčilo. Pan premiér měl názor, že to má stavět ČEZ a nakonec staví ČEZ. Šlo jen o to, na jakých vztazích se dohodneme. Celou dobu jsme se snažili bavit o tom, že všude ve světě se staví tak, že tam je nějaká ingerence státu. Jak se tomu pan premiér věnoval do většího detailu, tak se naše názory natolik přibližovaly, až jsme se prostě dohodli.

Budoucí jaderný projekt není jistá sázka na budoucí zisk. Není jisté, že se velká jaderka ekonomicky vyplatí. Nejde stát i vy do přílišného rizika?

Pojďme se vrátit v čase k Temelínu. Kdybychom tu seděli v 90. letech, kdy se rozhodovalo, jestli se projekt Temelína nezastaví, situace nebyla o nic lepší. Možná, že byla i těžší pro rozhodování. A zaplaťpánbůh, že všichni, kteří u toho v té době byli, měli tu odvahu a dostavěli to.

Tehdy nebyl ČEZ tím, čím je dnes. Tehdy se na minoritní akcionáře ve firmách nikdo neohlížel. Dnes jste obchodní firma, v níž třetinu drží soukromí investoři. Smyslem ČEZ je zvyšovat vlastní tržní hodnotu a vytvářet zisk, ne řešit energetickou bezpečnost státu.

Máte pravdu, ta optika nemůže být stejná.

Máte už zcela vyjasněné smlouvy se státem, podle kterých si rozdělíte rizika, ztráty nebo zisk z jaderného projektu?

Dojednané to je do velkého detailu. Také se o tom jednalo řadu měsíců, byla s tím seznámena celá politická reprezentace. A v hrubých rysech i všechny politické strany, protože mají zástupce na stálém vládním výboru pro výstavbu jádra.

Věříme, že někdy na začátku července smlouvy mezi státem a ČEZ budou podepsané. Vztahy jsou postavené natolik rovnovážně, aby plnily zájmy ČEZ i státu.

Zájem státu je, aby v České republice vznikla jaderná elektrárna, protože potřebuje elektřinu pro občany a firmy. Zájmem ČEZ je, aby investoval peníze a úsilí do projektu, který se vrátí.

Součástí mechanismu, o kterém jste tak dlouho jednali, je slib státu, že z budoucí jaderky bude za garantovanou cenu vykupovat elektřinu. Jak to bude fungovat?

Když to zjednoduším, jaderná elektrárna v Dukovanech by měla v budoucnu vyrábět 10 procent spotřeby České republiky. My nevíme, jak bude v té době elektřina drahá. To, co teď stát pro občany a firmy dělá, je, že cenu na část elektřiny zajišťuje, fixuje. Uzavře kontrakt na pevnou výkupní cenu pro případ, že cena elektřiny z jiných, alternativních zdrojů bude dražší.

Když elektřina bude v té době na burze stát víc, občané budou mít část elektřiny za nižší cenu. ČEZ na tom ani nezíská, ani netratí, ten má jistotu, že má tu fixní cenu.

Teoreticky může ale být za 20 let tržní cena elektřiny naopak nižší než ta zafixovaná, vládou garantovaná cena. Pak budou spotřebitelé na fixaci doplácet. Kdy budeme znát výši té garance? Tedy cenu elektřiny z nových Dukovan pro občany?

Výkupní kontrakt by měl být podepsaný, odhadujeme, v roce 2024. Cena elektřiny vznikne tak, že budeme znát cenu nové elektrárny, se kterou vyhraje vítězný uchazeč v soutěži. A budeme mít i přesně dopočítanou cenu financování a přiměřenou míru zisku (pro ČEZ – pozn. red.), která bude v jednotkách procent. Z toho vyjde, kolik bude stát jedna megawatthodina elektřiny z nové elektrárny. A to bude stanoveno ve výkupním kontraktu.

Smlouvy mezi státem a ČEZ, celý mechanismus stavby jaderné elektrárny, bude posuzovat Evropská komise. Bude zkoumat, zda nejde o nedovolenou podporu polosoukromé firmy. Jak daleko je jednání v Bruselu?

Ano, to je pravda, projekt se musí takzvaně notifikovat. Proces má začít de facto oficiálně poté, co budou podepsané smlouvy se státem.

O vlastním modelu výstavby jaderné elektrárny jednala třeba Velká Británie nebo Maďarsko celá léta. Vy máte od vlády za úkol ještě letos vypsat soutěž na dodavatele a vítěze vybrat do půli roku 2024. Jste si jistý, že souhlas v Bruselu získáme včas, aby to nenabouralo celý harmonogram?

Může to trvat dlouho. I déle, než bychom čekali. Všechno je to o tom, jaká bude vůle evropských úředníků a jaké bude úsilí celé státní správy na české straně.

Já nevidím větší projekt pro úředníky a politiky v České republice než dojednat notifikaci jaderné elektrárny. Na tom se ukáže, jestli jsou schopní a dokážou táhnout za jeden provaz. Nebo jestli si budou jenom alibisticky pinkat e-maily tam a zpátky, rušit schůzky a říkat „já toto nedělám, to dělá někdo jiný, on to dělá blbě, já bych to dělal líp“. Na tomhle se ukáže kvalita státní správy České republiky.

Jednání s Evropskou komisí běží už skoro rok. Jakou máte zatím zkušenost?

Nechci nikoho konkrétního ani kritizovat, ani chválit. Čeští politici tomu věnují značné úsilí, větší, než jaké jsem zažil u kterýchkoliv předchozích politiků. A někteří úředníci rovněž.

U některých je prostě cítit, že vědí, že mají definitivu díky zákonu o státní službě. Ale hodnotit to budeme opravdu na konci.

Můžete rozjet jaderný tendr, aniž bychom měli bruselská razítka, tedy notifikaci?

Notifikační proces má několik fází. My chceme soutěž spustit v prosinci, samotná soutěž zabere určitě dva roky. Na konci bychom rádi, aby se tyhle dva procesy potkaly.

To znamená, že soutěž spustíte dříve, než bude notifikační proces ukončený.

Ano, takhle to máme v plánu.

Na kolik celá stavba Dukovan přijde?

Odhady budeme zpřesňovat podle výsledků soutěže. My jsme se podívali na 12 projektů ve světě, od různých dodavatelů, v různých fázích – některé v přípravě, některé ve výstavbě, některé už v provozu. Vzali jsme v úvahu i čísla z našeho předchozího temelínského tendru. A ze srovnání nám vyšlo číslo, které jsme veřejně řekli.

Říkáte 140 až 160 miliard korun. To ale není konečná cena.

Přesně tak. Je to takzvaná overnightová cena. Říká, kolik by stálo, kdybychom elektrárnu postavili za jedinou noc. Přesněji říkáme, že by to mělo stát šest miliard eur. S kurzovými vlivy v běžných cenách zhruba 7,7 miliardy eur (přes 204 miliard korun). To je náš odhad, nejlepší, jaký dokážeme udělat. Samozřejmě uvidíme, jaká bude cena v soutěži. Čím víc bude uchazečů, tím je větší šance, že ta cena bude spíš nižší. Kdybychom nedej bože měli dva uchazeče, kteří se navíc dohodnou, neměli bychom vůbec šanci tlačit cenu dolů.

„Overnightová cena“ je jen hypotetická položka. Nepromítá se do ní cena úvěrů, cena financování. O kolik mohou nakonec výslednou cenu zvednout?

Je to tak, velká část nákladů elektrárny je cena financování, to je pravda. Do výpočtu musíte vnést, že projekt trvá nějakou dobu. Plus cena peněz je náklad. Takže proto říkáme, že to může vzrůst až na těch 7,7 miliardy eur v běžných cenách.

Při jakém vývoji cen elektřiny by se nový jaderný zdroj za tuto cenu vyplatil?

Nám vychází, že by elektřina z nového zdroje mohla stát mezi 50 až 60 eury za megawatthodinu. V současných cenách.

Česká přenosová soustava ČEPS ve spolupráci s E&Y dělala analýzu, kolik může stát v době dostavby Dukovan elektřina ze všech druhů elektráren. Vyšlo jim lehce přes 90 eur za megawatthodinu. To znamená, že jaderný zdroj bude konkurenceschopný. Elektřinu bude vyrábět levněji než jiné alternativy v té době.

Stavby jaderných zdrojů v západní Evropě se proti původním plánům prodražují a výstavba se protahuje. Kde dělají chybu Finové, Francouzi a Britové?

Ono se v západní Evropě zase tolik jaderek nestaví. Největší problém se týká finské elektrárny Olkiluoto a ve Francii Flamanville. Obě staví Francouzi. Každý projekt má jiné potíže, ale některé prvky jsou společné. Základní problém je, že se dlouhou dobu nic nestavělo a začínalo se po dlouhé době. Francouzi se to naučí, protože mají velmi ambiciózní jaderný plán – chtějí v nejbližší době zahájit obnovu své jaderné flotily a postavit ve Francii šest nových jaderných elektráren.

Zatím se definitivně nerozhodli, rozhodnutí odložili.

To sice ano, ale když jsem mluvil se šéfem EDF, jasně mi řekl jejich jízdní řád po jednotlivých letech, kdy budou stavět kterou elektrárnu. Oni se na těch problémech natolik vyškolí a naučí, že věřím tomu, že až budou stavět těch šest elektráren, že už to nebude s takovými potížemi z hlediska harmonogramu a rozpočtu. To je Evropa. Ale nejvíc jaderných elektráren se staví v Číně, v Rusku…

To jsou ale země s úplně jinými právními i regulačními systémy, než máme my.

Přesně tak. Vlastně největší potíží, kterou měli Francouzi ve Finsku, bylo nalezení shody s finským jaderným dozorem, který jim za pochodu měnil podmínky. A oni na to šli s tou svou francouzskou žoviálností. To byl totální střet kultur, který stál hodně peněz – především Francouze. Protože neměli kontrakt ošetřený tak, aby to přenesli na Finy. To jsou všechno chyby, které pozorujeme a chceme se jich vyvarovat.

Zatím to vypadá, že nejlevněji by se v západní Evropě mohly stavět dvě elektrárny, které jsou ve stadiu příprav, a sice finské Hanhikivi a maďarský Paks. Obě má stavět Rosatom. Tam vychází cena na jednotku výkonu zhruba tak, jak ji plánujete v Česku.

No, on Paks není moc daleko, pořád je v přípravě.

A Hanhikivi teprve na startu. Vy těm číslům, která se pro ně uvádějí, úplně nevěříte?

Zatím mluvíme jenom o Francouzích a Rusech. Ale můžeme se podívat na Korejce (korejská KHNP patří k zájemcům o stavbu Dukovan – pozn. red.), ti mají postavenou jadernou elektrárnu ve Spojených arabských emirátech. Můžeme se podívat na bloky v Asii, v Číně, které postavili Američané, Francouzi, Rusové. Všechno, co se bude soutěžit u nás, se dá vidět v provozu v Číně. Protože Číňané si chtěli jádro osahat, a tak si najali na výstavbu všechny světové dodavatele.

Chápu, ale můžeme srovnávat stavbu jaderné elektrárny v Evropě s Čínou vzhledem k úplně jinému právnímu a regulatornímu systému?

Něco ano a něco ne. To je pravda.

Co kdyby byl předem ze soutěže na dostavbu Dukovan vyřazen ruský Rosatom nebo čínská korporace CGN? Na jejich vyloučení tlačí část politiků, argumentují bezpečnostními zájmy ČR.

Já jsem celoživotní obchodník. Mým cílem je dostat co nejlepší produkt za co nejnižší peníze. K základní obchodní logice patří, že pokud dělám tendr, chci, aby soutěžilo víc uchazečů. Když jich mám pět, je větší konkurence, která vede k tomu, že jsou tlačeni k nízké ceně. Moje role je zajistit, aby elektrárna byla co nejlevnější. Nerozumím – nebo asi tomu rozumím, ale někdy tomu nechci úplně rozumět – proč někteří politici nechtějí, abychom měli co nejlevnější elektrárnu, která bude vyrábět co nejlevnější elektřinu pro české občany a firmy.

Jde o bezpečnostní zájmy státu. Jaderná elektrárna vyrábějící desetinu české elektřiny je strategická stavba. Závislost na dodavatelských státních firmách ze zemí, které nejsou našimi spojenci, mají jiné cíle a jinou politickou kulturu, to se asi pochopit dá. Nebo ne?

Jednak to říkají lidé, kteří nejsou zodpovědní za cenu té elektřiny. Otázka je, proč to říkají. My v tendru máme tyhle věci ošetřené. Ve smlouvě mezi státem a ČEZ je definováno, že stát může z bezpečnostních důvodů do soutěže vstoupit a učinit rozhodnutí, že někdo, kdo bude ekonomicky v pořadí na prvním místě, bude vyškrtnut.

Ale je to vždy něco za něco. Eliminování bezpečnostního rizika je za nějakou cenu. Musí se udělat vědomé rozhodnutí. To bude dělat určitě politická exekutiva. A bude to dělat v průběhu celého tendru.

Když se mluví o novém jaderném zdroji, někteří kritici nebo opoziční politici varují, aby se nestalo to, že elektrárnu za stovky miliard korun zaplatí daňový poplatník. Může ji ale vůbec platit někdo jiný?

Vždycky je to tak, že to je obchodní projekt. Postavíte to, provozujete a výnos je, že prodáte elektřinu. A za tu elektřinu vždycky platí spotřebitel. Nikdo jiný to zaplatit nemůže.

Co stát udělal? Zafixoval, kolik bude spotřebitele elektřina z nového zdroje stát. Takže jestli bude v té době stát elektřina na burze 90 eur za MWh a občané budou 10 procent své spotřeby kupovat za 60 eur, tak ušetří. Na faktuře budou mít poplatek na podporu jádra jako minusovou položku.

Říkat ale, že jadernou elektrárnu zaplatí někdo jiný, to je nepochopení celého modelu obchodu s elektřinou.

Pokračování rozhovoru s generálním ředitelem ČEZ Danielem Benešem zveřejníme v pondělí.