Největší testovací centrum omezí provoz. „Nutí nás k tomu stát,“ bouří se

Denně sem za antigenními testy mohlo zamířit až šest tisíc lidí. Největší testovací centrum v Česku kvůli nově stanoveným úhradám pojišťoven výrazně omezí provoz. Na brněnském výstavišti nově obslouží už jen stovky lidí. A uvažuje o přesunu do jiných prostor.

Testy jsou jedním z důkazů bezinfekčnosti, kterou vláda vyžaduje třeba při návštěvě restaurací, divadel a dalších akcí. Nově mohou zájemci zdarma využít dva PCR testy měsíčně a jeden antigenní týdně.

Jak už Seznam Zprávy informovaly, ministerstvo zdravotnictví k prvnímu červnu rozhodlo o snížení paušální ceny, kterou pojišťovny centrům za jeden antigenní test proplácejí. Částka od prvního června klesla ze 350 korun na dvě stovky. „V důsledku skokového snížení úhrad ale nejde testování v původní formě udržet, protože cena nestačí na pokrytí nákladů,“ uvedl pro Seznam Zprávy Jindřich Vobořil, ředitel neziskovky Podané ruce, jež největší testovací centrum v republice provozuje.

Podobně reagují další organizace, které antigenní test dosud nabízely. A podivují se, že s nimi ministerstvo změny předem neprobralo. „Je zřejmé, že takové zásadní snížení ceny – navíc opět bez jakékoli konzultace s poskytovateli laboratorních služeb, kteří provádějí antigenní testování v řádově vyšší kvalitě, než je tomu v případě preventivního samoodběrového antigenního testování – povede k objektivnímu vyloučení schopnosti poskytování laboratorních služeb tato vyšetření provádět,“ uvedl ředitel společnosti AeskuLab Kamil Doležel.

Komunikace prý opět nefunguje. „Udělají nové plošné nařízení a vůbec se nezeptají největšího testovacího pointu v republice na osvědčenou praxi. Takto se přece nedělá kvalitní management,“ podivil se Vobořil.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) na změny upozornil na Twitteru v pondělí večer. „Zdravotní pojišťovny mění odběrovým místům úhradu testů, které mají lidé zdarma. Od 1. 6. bude úhrada za antigenní testy 201 korun,“ uvedl mimo jiné.

Laboratoře kritizují novou výši úhrad i za PCR testy bez žádanky. Pojišťovna za ně má nově platit 614 korun, ještě v květnu to byl skoro dvojnásobek. Vojtěch prohlásil, že soukromé laboratoře záměrně chtějí na ministerstvo vyvinout tlak a že se resort nenechá zatlačit do kouta.

Společnost Podané ruce jen v Brně antigenními testy prověřila až 30 tisíc lidí za týden, včetně zaměstnanců Masarykovy univerzity, dopravního podniku nebo Národního divadla Brno. Město i Jihomoravský mají v epidemii podle dat zdravotnických statistiků nejmenší počty nakažených v Česku v přepočtu na sto tisíc obyvatel. Vobořil tvrdí, že za tím stojí právě masivní testování, které třeba v domovech pro seniory neziskovka zahájila už loni na podzim. „Mám hypotézu, že právě masivní a zároveň kvalitní nabídka těchto testů výrazně pomohla odskočit v promořenosti i počtům úmrtí od zbytku republiky,“ řekl Vobořil.

Neziskovka využívá jihokorejské testy Ichroma, jejichž výsledky přístrojově ověřuje. Podle Vobořila za nákup jednoho testu platí přes 150 korun, další náklady podle něj padnou na zdravotníky, administrativní pracovníky, na zdravotnické vybavení, včetně ochranných plášťů a roušek, energie, poplatky bankám nebo telefonním operátorům. „Chceme upozornit, že snížením úhrad jen potrestáme ta odběrová místa, která se snaží testovat spolehlivými, kvalitními testy a analyzovat odběry přístrojově,“ doplnil Vobořil.

Potvrzuje to i laboratoř Spadia Lab, která denně pomocí antigenních testů prověří v průměru dva tisíce lidí. Využívá sady od singapurské firmy. „Výsledky testů vyhodnocujeme v biochemické laboratoři. Jsou pak daleko přesnější. Nová výše úhrad není vůbec rentabilní,“ řekla mluvčí společnosti Simona Součková.

Podle poskytovatelů testů tak vláda novým nařízením tlačí obor k méně kvalitním testům. „Nechceme riskovat reputaci a nakupovat nekvalitní výrobky. Naše organizace používá přístrojově vyhodnocované testy od špičkových výrobců z Jižní Koreje, které tím pádem také snižují lidský faktor chybovosti. Při správném nastavení a práci s takzvanými anamnestickými údaji téměř nedochází k falešným výsledkům,“ řekl Vobořil. Dlouhodobě prosazoval třeba rakouský model, kde se o testování převážně starají neziskovky a vyčíslí jen skutečné náklady.

Kritizuje, že úhrady na kvalitu služeb a testů nijak nehledí.

V Česku přitom překotně vznikla centra, která testují jen samoodběrovými sadami za pár desítek korun. Přidaná hodnota takových míst jsou v podstatě jen potvrzovací razítka pro zájemce, že test absolvovali. Provozovatelé tak mohli doposud pohádkově bohatnout. „Přístrojové vyhodnocení přece nejde srovnávat s rychlotesty za pár korun,“ dodal Vobořil.