Největší sál, rozestupy i rozpory. Lídři v rouškách dělí v Bruselu největší balík

Evropští lídři dorazili na dlouho očekávaný summit v rouškách, že skoro nebylo poznat, kdo je kdo. Zasedli v největší místnosti, jakou má Rada v Bruselu k dispozici, aby se dodržely co největší rozestupy.

Téma prvního osobního setkání po koronaviru? Nový evropský rozpočet a jeho zásadní součást - záchranný balík na pomoc zemím postiženým koronavirem. Komise navrhuje poskytnout bezprecedentní částku 750 miliard eur.

Jenže lídři se zatím neshodnou skoro na ničem: jak velký má balík být, podle jakých kritérií se má rozdělovat, anebo jak se bude kontrolovat utrácení peněz. Páteční část mají premiéři a prezidenti jednotlivých zemí evropského bloku pomalu za sebou.

Bruselská vyjednávání jsou ale, jak ostatně politici sami dopředu předesílali, podle všeho náročná. Po dvou kolech vystoupení evropských lídrů řekl diplomatický zdroj serveru Politico, že státníci jen „mluví a mluví“. „Posouvá se to pomalu jako ledovec,“ uvedl podle Politica unijní diplomat.

Už na začátku dne mluvili někteří lídři o tom, že možná půjde o „summitový maraton“. „Přišel jsem sem dnes pracovat, přijdu zítra a možná i pozítří,“ uvedl podle Politica lotyšský premiér Krišjanis Karinš při příjezdu na summit. „Tohle jsou těžké časy. Musíme dojít k rozhodnutí ohledně víceletého finančního rámce i plánu obnovy. Takže za svou zemi mohu říct, že chceme výsledek – a budeme pracovat, dokud ho nedostaneme,“ dodal Karinš.

Premiér dalšího státu Pobaltí, estonský předseda vlády Jüri Ratas, dopoledne uvedl, že všechny členské státy budou muset udělat nějaké kompromisy. A Mark Rutte, nizozemský premiér a jeden ze zástupců Šetřivé čtyřky, novinářům řekl, že do Bruselu přijel své kolegy přesvědčit svými argumenty.

Ne vyhrožovat tím, že návrh rozpočtu a plánu obnovy bude vetovat, o čemž se v posledních dnech mluvilo. Rutte každopádně trvá na tom, aby přidělování peněz z fondu podmíněné plněním reforem musely jednomyslně schvalovat členské země.

Zatímco někteří lídři (třeba francouzský prezident Emmanuel Macron) vyjádřili určité obavy, jiní šli do vyjednávání s jistotou, že státníci dohody dosáhnou. „Nevidím žádný důvod, proč bychom neměli dosáhnout dohody na dnešním summitu. V sázce jsou principy evropské jednoty a solidarity,“ uvedl při příjezdu řecký premiér Kyriakos Mitsotakis. Rutte naopak řekl, že šance, že by lídři našli shodu, je míň než padesátiprocentní.

Takové vyhlídky měli lídři na začátku summitu. Pozice českého premiéra Andreje Babiše se zatím nezměnila – už ve čtvrtek při odletu do Bruselu uvedl, že „dohoda se bude hledat jen obtížně“. Nelíbí se mu mimo jiné podmínky pro rozdělování peněz z koronavirového balíčku, konkrétně kritérium nezaměstnanosti v uplynulých pěti letech.

Na summit český premiér přiletěl s tím, že návrh rozpočtu a plánu obnovy, jež představil Charles Michel minulý týden, je nespravedlivý. A pesimistickou předpověď ohledně vyjednávání zopakoval Babiš i v pátek po summitové večeři.

(Mimochodem: summitová tabule zahrnovala carpaccio z barevných rajčátek, grilovaného platýse s paprikovým coulis, artičoky a šťouchanými brambory a jako dezert státníkům na stole přistálo rebarborové crème brûlée s jahodami.)

Nicméně, podle Politica Babiš uvedl, že se ani zdaleka neblíží dohodě. Základní výše víceletého rozpočtu je podle premiéra už známa, o velikosti koronavirového balíčku se ale stále nerozhodlo.

Dvouhodinovou pauzu, kdy pracovníci Evropské rady pečlivě vydezinfikovali velký kulatý stůl, využili někteří lídři kromě večeře i na soukromá jednání. Charles Michel se například setkal s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, který na summit přijel s připomínkami k právnímu státu jako podmínce k vyplácení peněz.

Michel se sešel i s Markem Ruttem jakožto zástupcem Šetřivé čtyřky. Vlastní schůzku si udělala i Visegrádská čtyřka a v soukromí se potkala také německá kancléřka Angela Merkelová se šéfy Evropské komise i rady Ursulou von der Leyenovou a Michelem a svým francouzským protějškem Macronem.

Právě Macron při odpoledním kole jednání vytáhl téma, které se nelíbí Šetřivým státům. Navrhl zrušit rozpočtové rabaty, jež této čtveřici (Nizozemsku, Dánsku, Švédsku a Rakousku) a také Německu umožňují platit do víceletého rozpočtu méně, než jim stanovuje výpočtový klíč. Za jejich vyškrtnutí z Michelova vyjednávacího návrhu se staví i řada zemí východního křídla EU včetně Česka.

Zatímco nízká rychlost jednání není v případě summitů tak úplně neobvyklá, toto mimořádné víkendové setkání přece jen skýtá pár zvláštností. A to nejen kvůli tomu, že na něm Angela Merkelová oslavila své šestašedesáté narozeniny, k čemuž jí její kolegové poblahopřáli a někteří ji i obdarovali – třeba Francouz Macron lahví vína.

Tento summit poznamenala hlavně koronavirová krize, která takzvaně nastavila pravidla hry. Lídři členských států přijeli na výzvu Michela v rouškách a nedošlo ani na zdvořilé potřesení pravicí. Místo toho si státníci na výraz pozdravu „oťukali“ lokty. A každý dostal i vlastní dezinfekci.

Pozornost vzbudili zástupci zemí Visegrádské čtyřky, tedy Česka, Slovenska, Maďarska a Polska. Ti jako jediní roušky odložili, což je podle Politica proti unijním bezpečnostním pravidlům. Někteří lídři se k bezprecedentní situaci postavili jinak – portugalský premiér António Costa přivezl svým kolegům celou sadu roušek s různými portugalskými motivy. Třeba s kohoutem.