Článek
Jestli v nějaké veličině letos padají rekordy, bankovní zisky to nejsou. Tuzemské finanční ústavy vykázaly k letošnímu poslednímu červnu v meziročním procentuálním srovnání dvouciferný pokles. Největší bance podle počtu klientů – České spořitelně – pololetní zisk oproti loňsku klesl skoro o polovinu, ČSOB, která je největší podle objemu majetku ve správě, o téměř 70 procent.
Prozatím to jsou trochu iluzorní čísla. Banky jsou totiž opatrné a vytvářejí rezervy, které jim zisk (zatím spíš účetně) snižují. „Za poklesem zisku stojí převážně tvorba opravných položek na potenciálně problematické úvěry. Většinu jich ale asi neuplatníme,“ vysvětluje Filip Hrubý, mluvčí České spořitelny.
Zda bude pád skutečně takový, nebo dokonce ještě tvrdší, bude jasné koncem roku. Na podzim totiž skončí státní moratorium na splátky půjček. A pozná se, kdo z dlužníků je schopen obnovit splácení svého úvěru a kdo ne.
Podle dobře informovaného zdroje z bankovnictví se procento tzv. defaultních (tedy v problémech) úvěrů mezi pololetími u větších bank zdvojnásobí na zhruba tři procenta. „Což je stále docela dobré, bude to zřejmě nižší než u předchozí finanční krize,“ míní zdroj.
„Velkou část opravných položek banky vytvořily již v prvním pololetí. V následujících 12 měsících dojde k dalšímu růstu úvěrových rizik,“ očekává Petr Kříž, bankovní expert společnosti PwC. Pro některé menší úvěrové instituce podle něj může být letošní rok dokonce ztrátový.
Už teď se ale finanční domy připravují na nejhorší. Posilují například oddělení, která nesplácené úvěry řeší.
„Připravujeme se na to, že někteří firemní klienti budou po skončení úvěrového moratoria v problémech. Proto navyšujeme počty lidí v restrukturalizačních týmech, abychom jim mohli pomoct. Kolik těch firem bude, zatím nevíme, je to ve fázi analýzy. Chceme po klientech vidět jejich pololetní výsledky a snažíme se odhadnout, jak na tom jsou a budou a kolik úvěrů se nebude splácet,“ potvrdil mluvčí spořitelny Hrubý.
Méně z úroků a poplatků
Zisk ale v prvním pololetí poklesl i reálně. Zejména kvůli snížení sazeb ČNB a poplatkové regulaci.
Banky dosahují kolem tří čtvrtin výnosů čistým úrokovým výnosem, tedy rozdílem mezi přijatými úroky z klientských půjček, dluhopisů a úložek u ČNB a vyplacenými úroky za vklady klientů. O velkou část tohoto zisku ale nyní přišly. Centrální banka totiž rychle srazila z 2,25 na 0,25 procenta úrokovou sazbu, kterou vyplácela bankám na penězích, jež si u ní uložily. „To byl do té doby na evropské poměry nevídaně štědrý zdroj příjmů pro v Česku působící banky. Dvě procenta zcela bez rizika,“ podotýká Petr Bartoň z investiční skupiny Natland.
Výnosy z poplatků a provizí tvoří asi pětinu celkových výnosů. Jak je vidět ze čtvrté části grafu výše, i tato část výnosů se oproti prvnímu loňskému pololetí snížila. Regulací se totiž zrušily například poplatky za přeshraniční SEPA platby.
Úvěráři nohy na stole neměli
Bankám se i přes obtížnou situaci plnou nejistoty na všech stranách dařilo půjčovat další peníze. Výrazně nad ostatní v tomto segmentu vystupuje Moneta Money Bank, která objem nových úvěrů navýšila v meziročním srovnání téměř o polovinu. Banka ovšem koupila stavební spořitelnu a hypoteční banku Wüstenrot. A úvěry na bydlení – jejich klíčové produkty – jsou v segmentu půjček pro banky mohutným pilířem.
„V období nízkých úrokových sazeb byly pro banky klíčové úvěrové produkty, kdy dlouhodobě nejziskovějším byly a jsou spotřebitelské úvěry,“ konstatuje Roman Lux, odborník na bankovní sektor z firmy Deloitte. „Z poplatkových produktů jsou dnes pro banky atraktivní zejména investiční a pojistné produkty,“ dodal.
V dalších letech bude ziskovost bank ovlivňovat kvalita úvěrových portfolií, kapitálová přiměřenost a míra nákladů na riziko, míní analytik Wood & Co. David Lojkásek. „V následujících měsících budou nejúspěšnější banky, které mají dostatečně rozvinutou online obsluhu a budou schopné optimálně balancovat obchodní politiku s obezřetným přístupem na straně schvalování nových úvěrových žádostí,“ doplnil ho Roman Lux.
