Největší přehrada na světě se blíží k maximální kapacitě

Kontroverzní stavba Tři soutěsky v Číně vyvolává obavy. Přívalové deště a s ním spojené záplavy totiž nádrž naplnily na maximum. Čínská vláda ale popírá jakékoliv riziko a uklidňuje své občany i svět, že je její chlouba v naprostém pořádku.

Přehrada v současnosti zaznamenává největší průtok vody ve své historii. Přítok vody dosáhl podle státních médií na objem 75 milionů litrů vody za sekundu. Ve čtvrtek 20. srpna bylo otevřeno 11 odtoků, které umožnily odtok vody v objemu 49,2 milionu litrů vody za sekundu. Jde tak o nejvyšší číslo od zprovoznění přehrady v roce 2012.

Po dvou měsících silných záplav čínské úřady stále tvrdí, že konstrukce nápor vody vydrží. Pro Čínu by to rovněž znamenalo velkou hanbu. Stavba je totiž její chloubou, za kterou si i přes kontroverze, které přehradu doprovázejí již od počátků výstavby, stojí.

Přehrada Tři soutěsky je konstruovaná tak, aby udržela přítok vody v objemu 98,8 milionu litrů vody za sekundu. Současný přítok vody se tak blíží k její maximální kapacitě.

Minulý týden se k situaci vyjádřilo čínské ministerstvo vodních zdrojů. „Konstrukce je vysoce kvalitní a vydrží velké záplavy,“ uvedlo. 111 rezervoárů před nádrží prý pomůže snížit tlak na konstrukci.

Nad přehradou již úřady města Čchung-čching evakuovaly téměř 300 tisíc lidí. Minulý týden voda přesáhla úroveň, do které řeka vystoupala naposledy v roce 1981. Tehdy Čína zažila nejhorší záplavy v historii, které připravily 1,5 milionu lidí o domovy.

Velká voda již zaplavila ve městě Čchung-čching silnice, mosty a hlavní obchodní třídu. Dotkla se na 260 tisíc lidí a zničila nejméně 20 tisíc podniků.

V oblasti Sečuán se snaží záchranáři uchránit před vodou 1 200 let starou sochu Lešanského Buddhy. Voda se k němu přiblížila poprvé od roku 1949.

Současné záplavy se vyskytují v dalších provinciích, jako například Hunan, Henan a Hubej. Právě tam se nachází přehrada Tři soutěsky. Záplavy tak ohrožují proces návratu k normálnímu fungování po koronavirové pandemii.

Myšlenka přehrady vznikla již v roce 1919. Snil o ní zakladatel moderní Čínské lidové republiky Sunjatsen. Stojí na řece Jang-c’-ťiang, která je třetí nejdelší na světě a každoročně způsobovala ničivé záplavy.

Výstavba započala v roce 1994, trvala sedmnáct let. Na její konstrukci se podílelo na čtvrt milionu lidí. Velmi kontroverzní byl například zásah do okolní přírody, obětování měst a památek či masivní přesuny téměř dvou milionů lidí. Stavba také způsobila sesuvy půdy, které si vyžádaly mnoho životů a donutila úřady přesunout další čtyři miliony lidí.

Stavba také zasáhla do životního prostředí. Miliony lidí v okolí řeky pod přehradou mají méně pitné vody, jejíž kvalita rovněž klesla. V řece také není mnoho ryb a lodní doprava je komplikovanější.