Článek
Student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se 16. ledna 1969 upálil na protest proti letargii, která se v československé společnosti rozmáhala po pražském jaru. Ministerstvo kultury teď zaplatí rekonstrukci pomníku. Na vrchol by se tak mohla dostat plastika nazvaná Plamen.
„Tři miliony není taková suma, abychom ji nemohli vyřešit,“ prohlásil ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) před Vánoci při projednávání státního rozpočtu ve Sněmovně. Reagoval tak na pozměňovací návrhy z řad opozičních poslanců. Opravu pylonu věnovaného Janu Palachovi tak zaplatí resort kultury z vlastních zdrojů.
Národní muzeum už proto začalo s přípravami. „Začali jsme pracovat na investičním plánu a ten bychom měli během února tohoto roku předat ministerstvu kultury. Jakékoliv představy o rekonstrukci a dalších plánech jsou v této chvíli předčasné,“ napsala Seznam Zprávám mluvčí muzea Kristina Kvapilová.
Plamen po padesáti letech?
Na vrchol třicetimetrového ocelového pylonu umístěného poblíž budovy, ve které dřív zasedali komunističtí poslanci, by tak po padesáti letech mohl přibýt i plamen.
S plastikou Miloslava Chlupáče znázorňující oheň počítal už architekt Karel Prager, když objekt Federálního shromáždění navrhoval. Jenže o jeho záměru neměl dlouhou dobu nikdo ani tušení. Pravděpodobně z obav z totalitního režimu to Prager skrýval. Odhalilo to až zkoumání jeho archivu v minulém roce.
Politici chtějí k 30. výročí sametové revoluce zřídit Muzeum nesvobody:
Muzeum nesvobody.Video: Redakce Seznam
Samotný pylon už prošel základní opravou. „Nyní dochází k základnímu ošetření památníku, po dokončené rekonstrukci muzea bychom rádi na památník umístili původně plánovanou plastiku sochaře Miloslava Chlupáče. Myslím, že si to mimořádná oběť Jana Palacha jednoznačně zaslouží, nehledě na mimořádný příběh celého tohoto památníku,“ uvedl loni v září náměstek Národního muzea pro výstavní a sbírkotvornou činnost Michal Stehlík.
