Hlavní obsah

Největší německá jatka: šok z vykořisťování a epicentrum koronaviru

Foto: Profimedia.cz, Seznam Zprávy

Zaměstnanci firmy Tönnies.

V Severním Porýní-Vestfálsku hasí epicentrum koronaviru na jatkách. Středoevropský deník se věnuje i výpovědi Mariana Kočnera před soudem v Pezinku i řízení rakouské exkancléřky po pár skleničkách.

Článek

Masokombinát, vykořisťování Východoevropanů a koronavirus

Koronavirovým „hotspotem“ číslo 1 jsou ve spolkové republice momentálně největší německá jatka v městečku Rheda-Wiedenbrück. V závodu v Severním Porýní-Vestfálsku, který patří potravinářské společnosti Tönnies, se už nakazilo 730 zaměstnanců. Dalších 5000 čeká na výsledky testů. Zuří místní obyvatelé, zemská vláda a případ má i výbušný diplomatický rozměr.

Zemský ministerský předseda Armin Laschet, jeden z nejmocnějších mužů CDU, odmítl, že by za prudký nárůst počtu nakažených ve firmě Tönnies mohlo rozvolňování opatření v jeho spolkové zemi. Laschet naopak ukázal prstem na rumunské a bulharské agenturní pracovníky, kteří v masokombinátu pracují, a zmínil také jejich neuspokojivé pracovní i ubytovací podmínky. O vysvětlení premiérových výroků žádá rumunská ambasáda v Berlíně i ministerstvo zahraničí v Bukurešti.

Díky zjištění velkého ohniska nákazy se přišlo na alarmující způsob, jakým se Tönnies stará o své zahraniční zaměstnance. V reportáži to popisuje Spiegel.ONLINE. Místní obyvatelka Nicole Ritschelová mluví o vykořisťování a popisuje krajně neuspokojivé životní podmínky ve vybydlených panelácích. Právě tam Tönnies po desítkách své zahraniční pracovníky ubytovává.

Spolkový ministr práce Hubertus Heil (SPD) v rozhovoru pro ARD uvedl, že je celou kauzou šokován. Co se v masokombinátu Tönnies odehrává, je podle něj důsledkem celkového nefér zacházení s pracovníky ze střední a východní Evropy. Podle něj by se měl chytit za nos celý masný průmysl a „vytvořit těmto zaměstnancům rozumné a důstojné pracovní podmínky“.

Celkem 6400 osob z jatek v Rheda-Wiedenbrücku je v karanténě. V celém regionu se pak opět uzavřely školy a školky, což rozhněvalo místní obyvatelstvo. Přispělo k tomu i několik týdnů staré video z kantýny uvnitř masokombinátu, které zveřejnil server wa.de.

Ze záběrů zaměstnanců Tönnies sedících těsně vedle sebe bez roušek je zjevné, že se v závodu ignorovala preventivní opatření stanovená zemskou vládou.

Bulvární Bild si pak všímá toho, že jatka přišla o povolení porážet zvířata a že není jisté, co bude se stovkami živých prasat, která už do závodu dorazila.

Kočnerovy obranné manévry

U soudu ve slovenském Pezinku v pátek pokračovala výpověď a výslech Mariana Kočnera obžalovaného z objednávky vraždy novináře Jána Kuciaka. Obžalovaní jsou také Alena Zsuzsová a Tomáš Szabó.

Kočner dlouhodobě tvrdí, že ho Kuciakovy články neohrožovaly. „Tento motiv je vyloučený,“ opakoval. Zpochybňoval i komunikaci odsouzeného zprostředkovatele vraždy Zoltána Andruskóa se Zsuzsovou. Právě ta měla pro Kočnera vraždu zařídit. Novináře, na rozdíl od vícero svědeckých výpovědí, prý sledovat nenechával.

Foto: Profimedia.cz

Marian Kočner u soudu v Pezinku.

Při výslechu, který řídil prokurátor Vladimír Turan, mluvil Kočner mimo jiné o svém vztahu se Zsuzsovou. Té mu prý bylo v roce 2012 líto a zaplatil jí za překlad smluv do italštiny a pak ji finančně podporoval.

- Kočner čelí obžalobě z objednávky vraždy Jána Kuciaka, při které vrazi zabili i jeho snoubenku Martinu Kušnírovou.

- Soud běží u Specializovaného trestního soudu v Pezinku od letošního 13. ledna.

- Kočnerova přítelkyně Alena Zsuzsová měla podle obžaloby vraždu zprostředkovat.

- Vykonavateli vraždy měli být Miroslav Marček a Tomáš Szabó.

- Marček už se k vraždě přiznal a dostal trest 23 let vězení.

- Ke zprostředkování vraždy se přiznal Zoltán Andruskó, který si odsedí 15 let.

- Kočner, Zsuzsová i Szabó vinu odmítají.

U soudu pak obžalovaný předložil překvapivý dokument, který má dokazovat, že i po podání obžaloby na skupinu Kočner, Zsuzsová, Szabó a Marček policie dál vyšetřovala, kdo je objednavatel vraždy a s čím může zločin souviset. Dokazovat to má dokument z policejního prezidia o organizované skupině z jižního Slovenska.

„Je to oficiální informace, mluví o vraždě Jána Kuciaka a říká se tam, že komusi kdesi pokazil nějaký kšeft,“ tvrdí Kočner. Listinu prý získal Kočnerův obhájce Marek Para při studiu spisu v kauze, kde je rovněž obhájcem.

„Mám pochybnosti o této listině. Je potřeba doložit, z jaké trestní věci pochází,“ reagovala předsedkyně soudního senátu Ružena Sabová na manévr obhajoby. „Soud vykoná důkaz, až když o něm nebude mít pochybnosti,“ dodala.

Foto: Profimedia.cz

Obžalovaná Alena Zsuzsová u soudu v Pezinku.

Právní zástupce rodičů Jána Kuciaka Daniel Lipšic novinářům řekl, že je Kočnerovou výpovědí překvapený. „Je tam víc úplně evidentních a zjevných lží. Jsem překvapený, že obhajoba zvolila taktiku jít do rozporu s objektivními vykonanými důkazy,“ řekl Lipšic.

Operativní listinu, kterou předložil Kočnerův obhájce, označil za nekonkrétní. V dokumentu se má podle Lipšice uvádět jen to, že předmětem prověřování je člověk, který v případě Kuciakovy vraždy vystupuje jako obžalovaný, ale prověřování se týká jiného skutku.

Bierleinová bez řidičského průkazu

Bývalá rakouská kancléřka a exšéfka ústavního soudu Brigitte Bierleinová si nějakou chvíli nezařídí. Po čtvrteční návštěvě vídeňské restaurace sedla za volant, při následné policejní kontrole nadýchala při dechové zkoušce téměř 0,9 promile alkoholu a musela odevzdat svůj řidičský průkaz. Zprávu přinesl bulvární list Kronen Zeitung.

Za své chování se sedmdesátiletá Bierleinová omluvila. „Moje chování neodpovídá vysokým nárokům, které kladu sama na sebe, zklamala jsem i jako vzor, který představuji ve společnosti. Je mi to opravdu líto,“ kaje se teď bývalá šéfka loňské úřednické vlády a vůbec první kancléřka v rakouské historii.

Foto: Profimedia.cz

Exkancléřka Brigitte Bierleinová a kancléř Sebastian Kurz.

Bierleinové se zastal lidovecký kancléř Sebastian Kurz. „Kdokoli může udělat chybu. Kdo je bez viny, ať hodí kamenem,“ řekl předseda vlády s tím, že Bierleinová udělala pro Rakousko skvělé věci.

Platnost dokladů se v Maďarsku prodlouží

Maďarská vláda dekretem o půl roku prodloužila platnost dokladů, které propadly v době koronavirové krize mezi 11. březnem a 3. červnem. Týká se to asi 60 000 dokumentů, včetně osvědčení o registraci vozidla. Výjimkou jsou povolení k pobytu.

Fico o odchodech ze Směru

Slovenský expremiér Robert Fico se na tiskové konferenci vyjádřil k rozštěpení strany Směr, kterou už od roku 1999 vede. Ve středu oznámili odchod ze strany někteří poslanci, svou budoucnost spojili s novým projektem Petera Pellegriniho. Expremiér a místopředseda Směru oznámil rozkol s Ficem a odchod ze Směru minulý týden.

„Národ má vždy rád zradu, ale nenávidí zrádce,“ řekl v pátek Fico o odchodu spolustraníků. Označil jej za neslušný a očekává, že se poslanci vzdají funkcí v parlamentních výborech a Pellegrini funkce místopředsedy Národní rady.

Důvodem štěpení je podle Fica buď úmyslné rozbíjení levice, nebo velké rozdíly v hodnotových otázkách. Ve své straně prý plánuje velké změny a chce dát prostor mladším tvářím. Připustil i změnu svého postavení ve Směru.

Na tiskové konferenci vystoupil Fico sám. Expremiér dostal od novinářů i otázku na nadužívání alkoholu. „Promiňte, ale znovu překračujete jakékoli hranice,“ řekl na to Fico s tím, že denně sportuje.

Slováci zas mohou do Polska

Na Slovensku se znovu v neděli otevřou obchody. Vláda Igora Matoviče povolila i konání akcí s počtem návštěvníků na 1000 a obnoví se výuka na středních školách. Ke změně dojde v sobotu i na hranici s Polskem, varování platí ale dál před cestami do Slezska. V platnosti zatím zůstává povinnost nošení roušek v interiérech.

Srdečné gesto, za které hrozila pokuta

Starosta východoněmeckého Frankfurtu nad Odrou Rene Wilke z Die Linke si může oddechnout. Pokutu za to, že se objal se starostou polských Słubic, které jsou hned přes hranici, nakonec nedostane.

Politici se v noci z pátku na sobotu setkali na mostě přes Odru a kvůli epidemiologickým opatřením se měli pozdravit dotknutím loktů a oslavit tak znovuotevření hranic mezi Německem a Polskem. Z nadšení se ale rovnou objali. Německý starosta se pak sám nahlásil úřadům. Věc nakonec skončila domluvou.

Související témata:

Doporučované