Článek
Tučňáky patagonské vědci na ostrově Île aux Cochons patřícím pod francouzské Crozetovy ostrovy počítali naposledy v roce 1982. Tehdy na odlehlém ostrově na základě fotografií napočítali přibližně 500 tisíc hnízdících párů. V roce 2016 si ale po přeletu nad ostrovem všimli jejich znatelného úbytku.
Tým vědce Henriho Weimerskircha proto shromáždil satelitní snímky z posledních více než třiceti let. Z jejich zkoumání vyplývá, že kolonie, kterou dlouho výzkumníci považovali za největší svého druhu na světě, ztratila bezmála devadesát procent populace. „Bylo to pro nás ohromné překvapení,“ řekl Weimerskirch.
Vinu za vysoký úbytek tučňáků jeho tým přisuzuje klimatickým změnám, které zasáhly i další kolonie v oblasti Antarktidy. Zároveň ale nevylučuje epidemii nebo to, že se část tučňáků přesunula na jiné ostrovy.
Weimerskirch a jeho kolegové si všimli menších kolonií v řádu tisíců párů na okolních ostrovech, které v 80. letech neexistovaly. Počty se ale nepřibližují ztrátám z Île aux Cochons a relokace je u tučňáků velmi výjimečná. Instinktivně se vracejí na místo, kde se narodili.
Vědci plánují se na ostrov v nejbližší době vrátit, dříve než na podzim 2019 se jim to ale nepodaří.
Pokud se počty ze satelitních snímků potvrdí, znatelně to pohne s celosvětovou populací tučňáků patagonských, která se dosud odhadovala na více než dva miliony párů.
Podle studie Weimerskirchova týmu publikované Univerzitou v Cambridgi populace tučňáků v jižních vodách v posledních padesáti letech všeobecně roste. V závislosti na výrazných změnách klimatu ale vědci pozorují velké výkyvy.
V souvislosti s populací na ostrově Île aux Cochons vědci zmiňují oteplení oceánu z roku 1997, kdy oblast zasáhl jev El Niño a živočichy lovené tučňáky oteplení zahnalo hlouběji na jih. Dospělí tučňáci se tak včas nestačili z lovu vracet a řada mláďat kvůli tomu uhynula.
Populace na okolních ostrovech se se situací rychle vyrovnaly a znovu se vrátily k původním počtům. I proto vědci předpokládali, že tomu tak bylo na Île aux Cochons.
