Největší hoteliér v Česku: Když mluvím o očkování, jen žasnu a nechápu

Největší tuzemský hotelový řetězec EuroAgentur Hotels za sebou táhne desetimilionové ztráty z loňského roku a počítá každou korunu. Přesto plánuje v dubnu 2022 otevřít nový hotel v Hradci Králové.

Na pokojích však nenajdete televize, které dnes patří k základnímu inventáři nejobyčejnějších hotelů. Proč?

„Bude to první hotel bez televizí na pokojích. Vadí nám vysoké televizní poplatky, které ročně naši skupinu vyjdou na více než tři miliony korun,“ vysvětlil v rozhovoru pro SZ Byznys předseda představenstva skupiny Josef Bára.

Vášnivému šachistovi a zkušenému hoteliérovi nepřichystala pandemie jednoduchou partii. Předvídat se dá jen těžko a řetězec s více než třiceti hotely znevýhodňuje fakt, že hodně z nich je v centru Prahy. Apartmány dvou hotelů na Václavském náměstí se proto firma rozhodla dlouhodobě pronajímat jako byty.

„Byznys to nezachrání. Jen snižujeme ztrátu,“ říká a dodává, že zájem je velký. „Když jsme garsonky nabízeli za 17 tisíc korun, nezazvonil telefon. Snížili jsme nájemné na 12 tisíc korun a začaly se plnit,“ uvedl.

Podle epidemiologa Rastislava Maďara není možné garantovat, že už nepřijde další lockdown. Umíte si to představit?

Loni v červnu bych vám řekl, že si to vůbec nedokážu představit. Dnes, po sedmi měsících uzavírky, už ano. Vidíme postup mutace delta a Češi nenosí důsledně respirátory. Ale hlavní problém jsou odmítači očkování. Mám spoustu dlouhodobých obchodních partnerů, kterých si lidsky velmi vážím, ale když s nimi mluvím o očkování, jen žasnu a nechápu. Lidsky si další lockdown představit dokážu, ale ekonomicky ne.

EA Hotels, kterou řídíte, je největší tuzemskou hotelovou sítí. Máte sečtené ztráty za loňský rok?

Přesná čísla zatím nemáme. Loni jsme utržili přes 200 milionů korun, rok předtím okolo 700 milionů, takže jsme asi na jedné třetině. Ztráta šla do desítek milionů korun. Letošní rok snad dopadne lépe.

Jaký režim čeká hotelové hosty o prázdninách?

Režim vychází z evropského covid pasu platného od července. Vadí nám ale, že země v Evropské unii nejsou jednotné. Myslím, že bude ještě nějakou dobu trvat, než začnou cizinci přijíždět. Když Velká Británie 4. června oznámí, že ten, kdo se vrátí od 8. června z Portugalska, musí do karantény, najednou se zvedne 40 tisíc Britů v Portugalsku a jedou domů. To jsou zprávy, kdy si člověk řekne: „Hele, mámo, letos ještě budeme doma“. Co platí dnes, neplatí zítra. To je největší problém evropského cestovního ruchu.

Najíždějí už cizinci?

Trochu, ale je to slabší než loni. Podmínky testů, které loni neplatily, mohou odrazovat od cestování.

Jsou už dostupné všechny hotelové služby?

Ano, ale platí některá pravidla. Wellness služby mohou být otevřeny na 75 procent kapacity. Platí také omezení u servisu snídaní.

Od července úplně skončil Antivirus. Část ekonomů po konci programu volala, protože uměle udržuje zaměstnanost, ale mnoha firmám tento program pomohl přežít. Jak to vnímáte?

Antivirus skončil 31. května, v červnu už platil jen pro karantény a izolace. To bych nebral jako podporu zaměstnanosti, ale spíš zaměstnanců. Antivirus byl dobrý, ale skončil trochu nešťastně, protože jsme se 31. května dozvěděli, že od června nebude.

Silně se orientujete na Prahu. Část hotelů máte přímo na Václavském náměstí nebo v jeho blízkosti. Jak vás to zasáhlo?

V Praze máme bohužel větší část byznysu. Je to problém, protože obsazenost je mizerná. Horší než loni. Část hotelů na Václavském náměstí se nám podařilo dlouhodobě pronajmout jako byty, ale byznys to nezachrání. Jen snižujeme ztrátu.

Za jakých podmínek pronajímáte hotely k dlouhodobému bydlení?

Apartmánové pokoje našich hotelů na Praze 1, Hotel Juliš a Apartmány Melantrich, vybavené kuchyňkou a sociálním zařízením, jsme dlouhodobě pronajali, ale dvouměsíční výpovědní lhůta nám umožní je velmi rychle opět nabízet příležitostným hotelovým hostům.

Jaký je o ně zájem?

Velký. Když jsme garsonky nabízeli za 17 tisíc korun, nezazvonil telefon. Snížili jsme nájemné na 12 tisíc korun a začaly se plnit. Pronajali jsme takto část pokojů, část jsme si ponechali pro turisty. Cena je ale nízká, jako funkční byznys model to nejde nastavit.

Ze statistik je jasně vidět, že Češi hlavní město nezachrání. Loni v létě metropole ubytovala jen milion cizinců místo tří milionů v roce 2019.

Ano, Češi jezdí zhruba stejně, ale chybějí cizinci. Čekáme na léto, pro které je aktivován program V Praze jako doma (program Prague City Tourism, pozn. redakce). Na druhou stranu, Praha od července opět vybírá městské poplatky. Byť je to částka 21 korun za noc, nezní to jako podpora.

Státní agentura CzechTourism láká zahraniční turisty k návštěvě Česka kampaní za sto milionů korun. Bude to mít nějaký efekt?

Věřím všemu, co může jakkoliv pomoci. Lidé velmi váhají, kam pojedou, a jakákoliv reklama tohoto typu může být dobrá. Cizinci by snad mohli přijet na víkend. Před covidem byla průměrná délka pobytu v Praze kolem 2,6 noci.

Pandemie razantně zamíchala skladbou hostů. Šli jste v cenách i službách naproti Čechům?

Ano. Využijeme program, který nabízí Praha, kdy za každou noc získáte bonus v podobě vstupů do zoo, muzeí a podobně. Hosté v naší restauraci v centru Prahy dostanou voucher na pivo. Nabízíme balíčky spojené s wellness službami, byť to není obvykle hlavní lákadlo pražských hotelů. Děláme maximum. Přesto nevíme, kolik lidí bude ochotných přijet znovu do Prahy. Zatím máme spíš pocit, že vláda dělá víc pro to, aby zajistila Čechům dovolenou v zahraničí.

Jak se plní rezervační knihy ve srovnání s minulým rokem?

Praha je na tom hůř. V regionech, kde s obsazeností nikdy nebyl problém, je to hodně podobné loňskému roku a daří se nám tam naopak zvedat průměrnou cenu. Hosté to nenesou úplně pozitivně, ale je potřeba si uvědomit, jak rostou náklady. Restaurační služby i pokoje jsme zdražili přibližně o pět procent. Nekompenzujeme si tím ztráty z pandemie, jde o přirozený růst cen. Cestovnímu ruchu v Praze by pomohla regulace Airbnb. Stát chce po nás na rozdíl od soukromých ubytovatelů spoustu věcí navíc.

Z gastronomie odcházejí lidé. Propouštěli jste a máte dnes problém s nedostatkem personálu?

Museli jsme hodně propouštět. Na začátku covidu v loňském roce jsme měli 320 kmenových zaměstnanců. Zůstalo nám jich 180. Situace je u nás velmi podobná jako jinde. Někteří se k nám vrátili, protože jim chybí kontakt s klientem a nechtějí stát někde u pásu. Spousta z nich ale změnila obor. Doba, kdy jsme sháněli recepční a byl to vysokoškolák se dvěma jazyky, je nenávratně pryč. Bude to horší. Na Západě málokdy na recepci obsluhuje domácí člověk.

I hotelnictví prochází automatizací. Vaše konkurence CPI Hotels například zavádí samoodbavovací recepce a kiosky. Je to cesta?

Pokud jde o kiosky, které plně zastoupí recepční, tak je to v Česku problém. Cizinecká policie k tomu má značné výhrady. Její odpověď na dotaz Asociace hotelů a restaurací k tomuto tématu byla jednoznačně negativní. Na jednu stranu je pravda, že pokud pojedu na váš pas, těžko automat ověří pravou totožnost klienta, ale na druhou stranu je absurdní trvat na těchto věcech, protože zaměstnanci prostě nejsou.

Podnikáte v mnoha službách, které výrazně postihla pandemie: ubytování, restaurace, catering, kongresy, svatby… Co trpí nejvíc?

Nejvíc trpí kongresová turistika. Už to sice není omezené kapacitou, ale hodně nadnárodních společností má obavy z toho, co by se stalo, kdyby se někdo nakazil na konferenci. Nějaké poptávky už registrujeme, ale jsou to malé akce pro dvacet až čtyřicet lidí. Nic většího v plánu není. Pořádáme kongresy ve vlastních hotelech, ale také zajišťujeme akce v jiných místech.

Jsme na začátku léta, ale některé země už utahují pravidla, protože incidence stoupá. Ministerstvo zdravotnictví zakázalo cesty do Tuniska nebo Ruska. Chorvatsko teď zpřísnilo podmínky vstupu. Máte obavy z toho, co bude?

Ano, máme obavy z nejednotného postupu evropských zemí.

Podle loňské prognózy Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) se letecká doprava zotaví až v roce 2024. Máte hotel na Terminálu 3 Letiště Václava Havla Praha. Chystáte tam nějaké změny? Ne. Podobné prognózy by vůbec neměly být. Na hotel se nám vrátili první klienti – posádky, které docházejí na letecký trenažér. Ubytovávají se tam také Češi před odletem na dovolenou, protože charterové lety odlétají někdy v nekomfortních časech. Věřím, že když se zklidní současná situace, lidé opět budou chtít létat.

Spousta firem už deklarovala, že zaměstnancům ponechá možnost práce z domu. Je to pro restaurační byznys rizikem do budoucna?

Sám na každém jednání říkám všem obchodním partnerům – odinstalujte si Teams, Meet, zapomeňte, že to existuje, a pojďte se potkávat. Jeden názor je, že home office zůstane a lidé se nebudou potkávat, druhý názor je, že lidé potom aspoň budou chtít vyjíždět na teambuildingy, aby se aspoň někde viděli. To pro cestovní ruch nemusí být špatné. Ale ukáže čas. Na tržbách restaurací je teď zásadně vidět, že se lidé vracejí do kanceláří. Ale tržby v pátek přes obědy jsou slabší než v ostatních dnech.

Jak se vám daří v Karlových Varech, kde máte několik hotelů?

Obsazenost loni v létě tam nebyla špatná, na druhou stranu je zásadní rozdíl v tom, jestli přiletí Rus na tři týdny, uplatní plnou penzi a všechno utratí u vás, nebo jestli máte německou klientelu na dvě noci, která si večer dá pivo a pak jde spát.

Rusové stále jezdí?

Na Rusy jsme cílili v incomingu. Do roku 2014, tedy do anexe Krymu, jsme měli okolo třiceti procent Rusů. Poté až do covidu jich byla asi pětina. Dnes už o Rusku ani nejde přemýšlet, ale politika v tom není. Myslím, že běžnému Rusovi je jedno, že je Česká republika na seznamu nepřátelských zemí.

Máte jeden hotel v Moskvě. A další v Bratislavě. V čem se tam situace liší od České republiky?

Objekt v Moskvě už je kompletně předělaný na byty z důvodu koronavirové krize. Zájem o pronájmy je. Bratislava se velmi podobá Praze. Na Slovensku to měli se snídaněmi ještě horší. Jídlo vám nabíral personál a museli jste ho zkonzumovat na pokoji.

Jakou část kapacity hotelu musíte zaplnit, abyste pokryl náklady?

Záleží na průměrné ceně. Vždycky se říkalo, že hotel naplněný ze 45 procent už jste schopen ekonomicky udržet. Ale hlavní je cena. Kolegové z New Yorku říkali, že se po 11. září vraceli na původní ceny sedm let.

Částečně si budovy pronajímáte. Reflektují pronajímatelé situaci na trhu a jsou ochotni upravit nájemní smlouvy?

Bez jejich podpory by to dnes nešlo. Jejich náklonnost k tomu nebyla na začátku velká, ale dnes je jiná situace. Covid trvá už 16 měsíců. Všichni věříme, že se cestovní ruch vrátí a lidé neztratí chuť cestovat. Jen nevíme, kdy to bude. Na druhou stranu si říkáme, zda se nám před covidem nedařilo až příliš. Když jsem byl naposledy v Miláně, kde jsme se chtěli jít podívat na Poslední večeři, paní nám řekla, že první volný termín má za dva týdny. V posledních desetiletích byly velmi levné letenky a cestování bylo bezpečné. Když teď letíte z Řecka do Litvy a přistanete v Bělorusku, mám o bezpečnost trochu obavy.

Co nového plánujete?

Momentálně chystáme otevření nového, více než stopokojového hotelu v Hradci Králové, který by měl otevřít v dubnu 2022. Bude to první hotel bez televizí na pokojích. Vadí nám vysoké televizní poplatky, které ročně naši skupinu vyjdou na více než tři miliony korun. Snažili jsme se přesvědčit politiky, aby nám poplatky byly odpuštěny, ale přes různé přísliby se nic nestalo. Reakce lidí na nový hotelový koncept nejsou negativní. Hradec Králové je hodně zaměřen na konferenční byznys, který ve městě funguje skvěle. Hodně kongresů pořádá místní nemocnice.