Článek
Perkův dalekohled na observatoři v Ondřejově, který je s průměrem zrcadlového objektivu dva metry největším dalekohledem v Česku, uvedli do provozu v srpnu 1967. Vyrobila jej světoznámá firma Carl Zeiss Jena.
Ve své době byl devátým největším dalekohledem na světě, patřil tedy ke světové špičce, a to nejen díky svému průměru, ale i technickým řešením a konstrukci.
Díky nynější modernizaci – radikální změně optického nastavení – se takzvaná účinnost dalekohledu zvýšila o desítky procent, což umožní pozorování i málo jasných objektů. Navíc byl dalekohled doplněný o zobrazovací kameru, která dokáže pořizovat přímé snímky vesmírných objektů. „Modernizace otevírá nové obzory a nabízí českým astronomům přístroj, který obstojí v mezinárodním měřítku,“ uvedli vědci z Astronomického ústavu Akademie věd.
„Nyní lze zobrazovat i rozlehlé objekty vzdáleného vesmíru jako mlhoviny a galaxie, které jsou na světlé ondřejovské obloze velice slabé,“ dodali.
Dalekohled se vším všudy váží přes osmdesát tun a průměr jeho zrcadlového objektivu činí dva metry. Pojmenovaný je po žijící legendě české astronomie Luboši Perkovi, který v červenci oslaví 101. narozeniny. Jak už bylo řečeno, vědcům pomáhá v průzkumu vesmíru už víc než padesát let. Za tu dobu prošel přístroj několika modernizacemi. Po optické stránce byl však dalekohled dosud téměř v původním stavu. A to se nyní vědci rozhodli napravit.
„Donedávna se světlo z dalekohledu dostávalo do spektrografů odrazem od několika zrcadel. Nyní však bude do jednotlivých přístrojů vedeno optickým vláknem přímo z primárního ohniska. Zrcadlo tedy zůstane jenom jedno: to primární o průměru dva metry,“ uvedl Miroslav Šlechta z Astronomického ústavu AV ČR.
Unikátní pohledy na vesmír pak výzkumníkům poskytne nově přidaná fotometrická kamera. „Jejím prostřednictvím můžeme pořizovat přímé snímky oblohy a zachytit i rozlehlé objekty vzdáleného vesmíru, jako jsou mlhoviny a galaxie. Díky tomu máme po několika desetiletích konečně možnost měřit také jasnost vybraných objektů,“ dodal Šlechta.
Celé optické zařízení vědci nazvali Hyperion podle starořeckého boha pozorování. Vědci dalekohled využívají k astronomickému bádání od hvězdné fyziky po výzkum exoplanet. Mezi jeho nedávné úspěchy patří například potvrzení prvního hnědého trpaslíka – což je vesmírné těleso, které není planetou ani hvězdou – objeveného americkou vesmírnou misí TESS.
