Největší české město, kde soud zrušil celé volby. Proč právě tady?

O takové prvenství malebné jihočeské město jistě nestálo, přesto se zapíše do tuzemské politické historie: Strakonice jsou největším městem, ve kterém soud zrušil výsledek voleb.

Listopadové rozhodnutí českobudějovického krajského soudu ale stále nemusí být konečné. Ústavní soud (ÚS) přiznal odkladný účinek stížnosti, kterou proti verdiktu podalo dosavadní vedení města.

Ministerstvo vnitra dosud počítalo se zopakováním voleb v březnu 2019. ÚS ale odložil vykonatelnost ministerského sdělení o termínu voleb, což znamená, že přípravy nového hlasování je nutné pozastavit, dokud soudci o stížnosti nerozhodnou.

Podle strakonického místostarosty Rudolfa Oberfalcera (Strakonická Veřejnost) rozhodnutí Ústavního soudu situaci nijak nezmění. „Nám nezbývá než čekat. Stále se však budeme připravovat na to, jako kdyby volby v březnu byly.“

Ústavní soud by o věci mohl rozhodnout v lednu nebo únoru.

Listopadový verdikt krajského soudu doprovodila ostrá kritika politických poměrů, které ve Strakonicích za poslední čtyři roky zavládly.

„Míra privatizace veřejného prostoru ve Strakonicích několika jednotlivci sdruženými ve Strakonické Veřejnosti, koncentrace veškeré (politické) moci, systematičnost a důslednost, s jakou byl po celé volební období veřejný prostor ve Strakonicích postupně okupován, i samozřejmost, s níž vedení města přistupovalo k obsazování řídicích funkcí v městských společnostech, soud doslova překvapila.“

Nezvykle ostrá slova soudkyně Terezy Kučerové dala za pravdu lídrovi opoziční Změny pro Strakonice Karlu Janskému. Právě on podal jako představitel neúspěšné strany návrh na zneplatnění voleb kvůli neférovým podmínkám předvolební kampaně, ze kterých vinil vedení města reprezentované hnutím Strakonická Veřejnost. To přitom tvoří pouhých pět členů, kteří kromě postu v radě města figurují také v čele klíčových městských podniků a organizací.

Zatímco ostatní města po celém Česku byla před komunálními volbami doslova přeplněná předvolebními plakáty a billboardy nejrůznějších politických partají, při procházce po Strakonicích měl člověk pocit, že se volby města nejspíš ani netýkají. Nebo že se v něm kromě vládnoucí Strakonické Veřejnosti nikdo další o přízeň voličů neuchází.

Veřejné plakátovací vývěsky, radniční zpravodaj a Strakonická televize. Tři platformy, na kterých by se předvolební souboj o přízeň voličů měl odehrávat – ale neodehrával.

Většinu plakátovacích ploch ve městě radnice pod vedením hnutí Strakonická Veřejnost v předchozích letech skoupila. A těsně před volbami pak městští radní rozhodli, že se na nich nesmí objevit jiné informace než pozvánky na akce zdejšího kulturního centra.

Před volbami tak lidé ve Strakonicích mohli vídat plakáty pouze vládnoucí Strakonické Veřejnosti – zavěšené na pouličních lampách. Na ty se totiž podle končící rady zákaz politických plakátů na městském majetku prý nevztahoval.

Jenže podle soudu nebylo jasné, jakého majetku se zákaz politické reklamy týká a jakého už nikoliv. A Strakonická Veřejnost tohoto zmatku využila, zatímco konkurence měla za to, že plakáty nesmí viset nikde.

Politickou reklamu rada následně zakázala i ve zmíněném zpravodaji, ve kterém se navíc v posledních čtyřech letech nesměl objevit k radnici kritický článek. Dokonce ani od opozičních zastupitelů. Starosta a lídr Strakonické Veřejnosti Břetislav Hrdlička se ale brání.

„Rada rozhodla, že na výlepových plochách města a jeho kulturního střediska nebudou volební plakáty. Nic jiného nebylo zakázáno. Pokud politici, kteří chtějí do politiky, nejsou natolik inteligentní, aby pochopili, že to, co je zakázáno, je přímo vypsáno, a všechno ostatní je povoleno, pak nevím, proč se hlásí, aby zastupovali město,” komentoval kritiku opozice Hrdlička.

Platformou pro ohlašování úspěchů vládnoucí garnitury se pak stala i – stejně jako zpravodaj také z městských prostředků placená – Strakonická televize, ve které, alespoň podle soudu, od roku 2016 nedostal prostor jediný zástupce opoziční síly. „Bezprecedentní a dosud nepředstavitelná cenzura,“ píše se v rozsudku krajského soudu.

„Soud rozhodoval na základě vylhaných obvinění, která my dnes vyvracíme,“ odmítá to starosta Hrdlička.

„Před volbami nebylo poznat, co je Strakonická Veřejnost a co je vedení města. Například město opravilo parkoviště Beranův dvůr. A tam pak postavili velký billboard s nápisem: ‚Strakonická Veřejnost pro vás postavila 174 parkovacích míst’,“ popisuje Janský.

Radnice pod vedením Strakonické Veřejnosti nabídla v posledních čtyřech letech občanům také řadu jinde nevídaných výhod: zavedla veřejnou dopravu zdarma, zlevnila ceny tepla, zadarmo se lidé nově dostali i na velké kulturní akce.

„Například celé letošní prázdniny před volbami bylo na Strakonickém hradě Kulturní léto a všichni to měli zadarmo. Ale město, potažmo kulturní středisko, za vystoupení zpěváků a kapel samozřejmě platilo. Dále Dudácký festival, všechny koncerty byly zdarma,“ vyjmenovává Karel Janský.

Nezvykle netrpělivé bylo pak vedení města při přípravě oslav stého výročí založení Československé republiky. Ve Strakonicích se totiž odehrály už začátkem září – tedy ještě před komunálními volbami.

Vysvětlení, že termín oslav stanovilo město téměř o dva měsíce dřív kvůli počasí, soud označil za znevažování jeho samotného i podstaty věci, tedy svobodné soutěže politických stran.

Masivní investování do kulturního života ve Strakonicích pod vedením Strakonické Veřejnosti je vidět i na rozpočtu zdejšího kulturního střediska. Ten se podle rozpočtové uzávěrky za poslední dva roky více než zdvojnásobil. Zatímco v roce 2016 Městské kulturní středisko hospodařilo se 14 a půl miliony korun, pro letošní rok dostala instituce téměř 41 milionů.

O tom, které akce budou pro lidi zdarma, přitom rozhoduje jediný člověk – ředitel Městského kulturního střediska František Christlebauer. Vyučený elektrikář a další z pouhých pěti členů vládnoucí Strakonické Veřejnosti je zároveň radním, jednatelem Strakonické televize a členem dozorčí rady městského pivovaru.

Hlavním předvolebním slibem Strakonické Veřejnosti pro letošní komunální volby pak bylo zrušení poplatku za svoz komunálního odpadu. Ten se přitom snižoval už od roku 2016. Letos přišel obyvatele Strakonic na dvě stovky za rok. Město za jejich odpuštění zaplatí pět milionů.

„Chceme lidem maximálně ulevit v tomto světě, který na ně klade jenom daně a poplatky. Všechno se zdražuje, všechno jde nahoru. Pokud jim tímto můžeme pomoci a v rozpočtu ty peníze jsou, tak jsme ochotní to pro ně udělat,“ obhajuje předvolební závazek Hrdlička.

Podle soudkyně Terezy Kučerové však finanční velkorysost vedení města hraničí s uplácením voličů: „Obec ani stát nejsou firmou a obecní majetek není jeho základním kapitálem. Občan není zaměstnancem vítězné politické strany,“ píše se v odůvodnění rozsudku.

To, aby kampaň před případnými novými volbami byla tentokrát férová a o přízeň voličů se ve veřejném prostoru mohly jednotlivé strany utkat spravedlivě, budou paradoxně rozhodovat ti, kteří podle soudu zrušení původních voleb způsobili – tedy stávající rada Strakonic složená mimo jiné ze všech pěti členů hnutí Strakonická Veřejnost v čele se starostou Hrdličkou.

Zda zruší zákaz politické kampaně na městských vývěskách, kterých je ve Strakonicích 46 z celkových sedmapadesáti a povolí politické inzeráty ve zpravodaji a Strakonické televizi, se podle starosty rada města rozhodne, až případný nový termín voleb oficiálně vyjde ve Sbírce zákonů.