Článek
Bazar v kyrgyzském Biškeku je největší ve Střední Asii. Teď je ale kvůli pandemii koronaviru už více než měsíc zavřený. To dostává do problémů 50 tisíc lidí, kteří zde pracovali. Někteří z nich teď trpí hladem a živí se, jak jen to jde.
„Tato situace nás přivádí k slzám. Nikdy jsme o nic nežádali. Vždy jsme si na živobytí vydělali. Teď dostáváme jídlo jen od laskavých lidí. Ale to stačí jen na několik dní,“ říká jedna z místních obyvatelek. „Nemůžeme na to spoléhat donekonečna. Co budeme dělat, až tahle pomoc skončí? Nebojím se, že bych zemřela kvůli koronaviru, bojím se, že umřu hladem.“
Další žena přitaká: „Každý tady pracuje na bazaru. Někteří tu prodávají koláče, jiní tahají vozíky nebo přepravují dodávky. Tady nejsou žádní bohatí lidé. Já pracuji ve stánku s cukrovinkami, ale teď jsem doma bez práce. Jsme tu všichni z různých částí země. Žijeme tady mezi kontejnery. Takže nikdo ani neví, že existujeme.“
Nedaleko žijí další zaměstnanci bazaru - blízko největší skládky v Biškeku.
„Je tady 560 domů a také školka. Od té doby, co začala karanténa, tak dostáváme pomoc od jedné jihokorejské charity. Posílají nám potraviny pro celou vesnici. Jsme vděční za jejich pomoc. Městští úředníci nám moc nepomáhají,“ tvrdí jeden z obyvatelů slumu.
Stovky lidí si vydělávají peníze sbíráním použitelného šrotu ze skládky. Ale cena, za kterou ho po začátku karantény mohou prodat, klesá. Pocit beznaděje naopak stoupá.
Podrobnosti v úvodním videu. Reportáž je součástí pořadu Svět bez obalu, jehož archiv najdete zde.
