Článek
Finsku, které se letos stalo už počtvrté v řadě nejšťastnější zemí světa, hrozí demografická krize. Skandinávská země musí přilákat zahraniční pracovníky, jinak v budoucnu nebude schopná udržet kvalitu svých služeb. Informoval o tom zpravodajský server BFM Business.
„Dnes je všeobecně uznávaným faktem, že abychom pokryli náklady stárnoucí generace, potřebujeme přitáhnout opravdu působivý počet lidí,“ potvrdil agentuře AFP Saku Tihveräinen, náborový pracovník z finské společnosti Talented Solutions.
Stárnutí populace čelí většina západních zemí, jen málo z nich už teď pociťuje takové dopady jako Finsko. V severské zemi připadá na 4 seniory ve věku 65 a více let jen 10 lidí v produktivním věku. Tento poměr se má do roku 2030 ještě zhoršit. Na jednoho seniora připadnou na konci desetiletí jen dva lidé v pracovním věku. Finsko se tak stane druhou zemí s nejstarší populací na světě, první je Japonsko.
Finsko, kde žije přes 5,5 milionů obyvatel, by potřebovalo, aby do země každý rok přišlo nejméně 20 až 30 tisíc pracovníků. Země jinak nebude schopná udržet kvalitu veřejných služeb a pečovatelských domovů a zároveň vyplácet důchody.
Podobné problémy v současné době zažívá i Německo. Německá komisařka pro integraci Annette Widmann-Mauzová varovala, že Německo „zoufale“ potřebuje vyškolené pracovníky – v zemi chybí kolem 270 tisíc kvalifikovaných mužů a žen. Podle komisařky může za pokles především pandemie koronaviru. Německo kvůli ní přišlo o nejméně 25 procent řemeslníků, inženýrů, pečovatelů, kuchařů a strojařů.
Podobně jako Německo si i Finsko v poslední době připustilo, že má vážný problém. AFP to sdělil Charles Mathies, vedoucí výzkumů o vzdělávání a migraci na Finské akademii věd. Mathies figuruje i jako poradce vládního projektu „Talent Boost“, který se již čtyři roky snaží o zatraktivnění země ve světě, částečně prostřednictvím řady místních náborových programů. Mezi pracovníky, na které projekt cílí, jsou například španělští zdravotníci, slovenští strojaři, IT experti či ruští, indičtí a filipínští námořní odborníci.
Je to o mentalitě, míní migranti
Finsko se sice na papíře jeví jako pionýr v oblasti rovnosti pohlaví, veřejných služeb, nízké kriminality a spravedlnosti, jehož vláda se těší vysoké úrovni důvěry veřejnosti. Severská země však kromě komplikovaného jazyka a drsného podnebí trpí i ztíženým přístupem cizinců na trh práce, což často končí odjezdem zahraničních pracovníků jen po několika měsících v zemi.
Na vlastní kůži to zakusil i dvaačtyřicetiletý Ahmed, původem z Velké Británie. I přesto, že má v oboru digitálního designu produktů několikaleté zkušenosti, práci v zemi nesehnal. Do Finska se přestěhoval z rodinných důvodů a s AFP hovořil pod jiným jménem.
„Problém není v nedostatku pracovních míst, ale v mentalitě,“ říká muž, který během shánění práce ve Finsku dostal nabídky z Norska, Kataru, Spojeného království i Německa. Nakonec se rozhodl pendlovat mezi Helsinkami a Düsseldorfem, kde sehnal vyhovující zaměstnání.
Otázky přistěhovalectví komplikuje i finská euroskepticky, nacionalisticky a populisticky laděná politická strana Praví Finové, která nyní zaujímá jedno z pěti křesel v parlamentu.
Podle Tihveräinena už ale existují náznaky toho, že se blýská na lepší časy. „I když máme velký nedostatek pracovníků, vidíme firmy, které hledají řešení,“ říká náborář. Jako příklad popsal továrnu, která po změně hlavního pracovního jazyka na angličtinu nabrala 2000 nových zaměstnanců. Dodal, že v zemi i přesto zůstává mnoho podniků, které lpí na finštině.
O řešení se pokouší i starosta Helsinek Jan Vapaavuori, který zaúkoloval významné komunikační firmy, aby zvýšily atraktivitu hlavního finského města. Země podle něj nemá problém přitáhnout nezadané, ale neumí si poradit s páry a rodinami. „Manželé mají vždy velký problém s hledáním vhodného zaměstnání,“ uvedl starosta pro agenturu AFP. Doufá ale, že migrační vlnu v nejbližší době posílí i pandemie koronaviru, ve které se Helsinky ukázaly jako „bezpečné, funkční, spolehlivé a předvídatelné“.
