Článek
„Penc má za sebou přes 2500 ponorů na čtyřech kontinentech. Jeho nejoblíbenějšími místy jsou Rudé moře a poděbradské Jezero,“ řekli Penc a Luboš Rafaj, obchodní ředitel agentury Dobrý den, jenž české rekordy eviduje.
Penc se na ponor nijak nepřipravoval, protože se chodí potápět každou neděli v Poděbradech. „Voda dnes nebyla dobrá, protože byla špinavá, ale nebyla studená. Byli jsme s instruktorem asi ve 12 metrech, tam byla ledová a kalná, do sedmi metrů byla docela teplá. Jinak jsem byl překvapený: byl jsem tady před několika lety, a to bylo (ve vodě) vidět na několik metrů, teď na metr. Měl jsem spolehlivý doprovod,“ řekl Penc.
Ponor trval 33 minut. Teplota vody byla 17 stupňů. S Pencem se ponořili členové Potápěčského spolku Pelhřimov a potápěči z Poděbrad a Nymburka.
„Pod vodu šlo asi osm lidí. Včera (v sobotu) to vypadalo, že všichni umřeme zimou, dnes je pohoda, svítí sluníčko. V jednu ještě bylo zataženo, ale v půl druhé se rozjasnilo, teplo. Zaevidovali jsme rekord, že je pan Penc nejstarší český aktivní potápěč. Drží ho to při životě: když byl v nemocnici, tak se nejvíc těšil, až zase půjde pod vodu,“ řekl Rafaj.
Penc se narodil 6. prosince 1935 ve středočeském Nymburku. Aktivním hloubkovým potápěčem je od 11. června 1960, kdy absolvoval kurz pro cvičitele a trenéry v Hříměždicích na Příbramsku. Od té doby uskutečnil přes 2500 ponorů doma i ve světě.
Nejraději má Rudé moře a poděbradské Jezero. Letos, kdy rekordman oslaví 85. narozeniny, uskutečnil kvůli koronavirovým omezením kolem deseti ponorů do hloubek dosahujících deset metrů, vše jen v ČR.
„Pod vodou je to nádherné, když něco vidíte, jako v Poděbradech. Když je vidět na čtyři metry, jsou to krásné záběry, barevné. Když vidíte štiku, která má 80 centimetrů, tak je to zážitek. Někdo rád kouká na kytky, my se rádi díváme na podvodní život,“ řekl Penc.
V České databance rekordů je přes 10 000 záznamů. Česká kniha rekordů má 111 kapitol, jde o všechny druhy lidské činnosti od sportu až po recesi. Poslední dobou jsou podle Rafaje častější spíše pokusy, které se dělají ve větším množství lidí. To platilo do začátku jarní koronavirové epidemie. Kvůli ní agentura Dobrý den přišla asi o 50 akcí, pelhřimovské Muzeum rekordů a kuriozit bylo tři měsíce zavřené. Vzniklo před 26 lety a získalo postupně unikáty, jako jsou funkční parní stroje ze skla, kamenné housle či kolekce modelů slepených ze sirek. Letos muzeum uvedlo do síně slávy atletku Jarmilu Kratochvílovou či divadelníka Jiřího Suchého.
