„Nejsme virus.“ Asijská komunita v USA se brání zločinům z nenávisti

I přes to, že policisté zatím nepotvrdili, zda byla středeční střelba v Atlantě rasově motivovaná, vyvolala oprávněné obavy o bezpečí americko-asijské komunity. Při střelbě ve třech masážních salonech zemřelo osm lidí, z toho 6 žen asijského původu. K činu se přiznal jednadvacetiletý Robert Aaron Long, kterého policie dopadla po honičce asi 240 kilometrů jižně od Atlanty.

Podle starostky Atlanty byl Long při dopadení na cestě na Floridu, kde ve svém běsnění chtěl údajně pokračovat. Přestože Long odmítl, že by zabíjel kvůli rasové nenávisti, a uvedl, že šlo o jakési potlačení sexuálního pokušení, vyšetřovatelé rasový motiv zatím nevyloučili, informoval deník The New York Times (NYT).

I kdyby se prokázalo, že útok rasově motivovaný nebyl, pro Američany asijského původu jde o pověstnou poslední kapku. Jen za poslední rok zaznamenala americko-asijská komunita téměř 3800 rasově motivovaných útoků či incidentů, uvedla tento týden organizace Stop AAPI Hate.

Podle Centra pro studium nenávisti a extremismu na Kalifornské státní univerzitě stoupl během pandemie počet zločinů z nenávisti vůči americko-asijské komunitě o 150 procent.

V americkém Kongresu proběhlo ve čtvrtek kvůli diskriminaci americko-asijské komunity poprvé po třech desetiletích speciální slyšení. Vystoupilo na něm šest zákonodárkyň asijského původu, které popsaly útoky a diskriminaci, jimž čelí Američané asijského původu.

Demokratka Judy Chuová obvinila z napjaté situace bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho „rasistické narážky“ týkající se původu koronaviru. Výrazy jako „čínský virus“, „kung flu“ či „wu-chanský virus“ podle ní přispěly k tomu, že lidé viní z pandemie americko-asijskou komunitu. Trumpovu roli v rozdmýchávání nenávisti připomněla ve středu i řada amerických médií.

„Sešli jsme se zde s těžkým srdcem. Své cíle nevybral náhodou a věděli jsme, že se něco podobného stane,“ připomněla zákonodárkyně útok v Atlantě. „Americko-asijská komunita se dostala do krizového bodu, který již nelze déle ignorovat,“ prohlásila během slyšení Chuová.

Kritice čelí kromě bývalého prezidenta Spojených států i Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a další policejní orgány, napsal britský deník The Guardian. Bezpečnostní složky podle kritiků o zločinech z nenávisti vůči americko-asijské komunitě dostatečně neinformovaly, a to i přes to, že je na to v minulosti upozornil americký Kongres. V řadě případů také byly často zločiny nakonec klasifikovány jinak, například jako pokusy o vraždu.

„Ani zdaleka netušíme, jaký je skutečný počet zločinů z nenávisti. FBI je schopna vám říct, kolik se loni odehrálo loupežných přepadení v bankách, ale nejsou schopni říct, jaký je stav zločinů z předsudečnosti,“ uvedl pro Guardian Michael German, jenž v úřadě v minulosti pracoval jako tajný agent, který se infiltroval do skupin prosazujících doktrínu o nadřazenosti bělochů. Podle něj to ukazuje na to, že podobné činy jednoduše nejsou pro federální organizace prioritou. Sbírání dat a vytváření statistik tak zůstává na organizacích, jako je Stop AAPI Hate.

Starostka Atlanty Keisha Lance Bottomsová proto v rozhovoru se CNN zdůraznila, že Američané asijského původu teď potřebují stejnou podporu a pozornost, jaká se dostala černošské komunitě po zabití George Floyda. „Je důležité, aby se lidé postavili za své asijské bratry a sestry. Je s nimi nespravedlivě zacházeno a v Atlantě kvůli tomu došlo k nejhoršímu.“

Solidaritu Američanům asijského původu už vyjádřili i americký prezident Joe Biden a viceprezidentka Kamala Harrisová, kteří prodloužili návštěvu Atlanty, aby se setkali se zástupci americko-asijské komunity. Biden také nařídil spuštění vlajek na půl žerdi, aby uctil oběti útoku a jejich rodiny.