Článek
Ale neodehrál toho v ní tolik, kolik mohl. Roman Bednář nešel ve fotbale ani v životě úplně rovnými cestami. A došel až do Ušáku.
Poprvé na sebe upozornil v dresu Mladé Boleslavi, které pomohl vystřílet postup do nejvyšší soutěže. Dlouho se v české nejvyšší soutěži neohřál. Přes litevský Kaunas se stěhoval do Edinburghu, kde oblékl dres Heart of Midlothian. Vůbec si nevedl zle, dokázal dávat góly i v těch nejvyhrocenějších utkáních proti glasgowským gigantům Rangers a Celticu, se spoluhráči dokázal vyhrát skotský pohár. Není divu, že dodnes na něj v Edinburghu vzpomínají v dobrém.
Pobyt v Anglii byl rozporuplný. Dosáhl na svůj sen, zahrál si Premier League, zároveň byl novináři zachycen při nákupu drog. Aféra se hodně podepsala na tom, jak fotbalová i nefotbalová společnost Romana vnímala. Sám ale říká, že byl dost silný na to, aby se s chybou, kterou udělal, vypořádal a zase se vrátil na hřiště. Osud mu ale zas tak nepřál, protože ho v dalších měsících a letech pronásledovala zranění, která mu překazila lecjaké plány.
Roman Bednář dnes ví sám, že to mohl dotáhnout výrazně dál. Jenže po skoku do Premier League a české reprezentace přišlo uspokojení a Roman podle vlastních slov přestal pracovat, nekladl si žádné velké cíle, které ho mohly motivovat k výkonnostnímu posunu. I proto se snaží dnes vést své svěřence v sedmnáctce Bohemians, kterou trénuje, k tomu, aby přemýšleli jinak. Když se jim nabízí šance, aby ji využili, ale hlavně aby se neustále snažili zlepšovat.
V nejnovějším díle Ušáku se můžete dozvědět i to, že tréninkové dávky pod Vlastimilem Petrželou skutečně nebyly nic, na co by se člověk těšil, jak se cítil ve Spartě a proč nakonec odešel do Příbrami i proč končil s fotbalem vlastně dvakrát, poprvé už v 29 letech. Stejně tak uslyšíte, jak ho naplňuje trenérská práce, o níž nechtěl před nedávnou dobou ani slyšet, a jaký vztah má ke psům. To vše v Ušáku číslo 138…
