Nejsem boží bojovník, říká expolicista, který je postrachem mnoha vlivných

Při natáčení nejnovějšího dílu investigativního seriálu Seznamu, který zkoumal moc a vliv „nové tajné policie" uvnitř Celní správy, pořídili reportéři Sabina Slonková a Jiří Kubík rozhovor s jejím náměstkem Robertem Šlachtou.

Jaký to je pocit vědět, že jste sundal vládu?

To je mediální zkratka, že jsem sundal vládu. Já jsem se svými lidmi dokumentoval nějakou trestnou činnost, dostali jsme se do fáze, kdy jsme museli přistoupit k soudem povoleným prohlídkám. A to, co se dělo potom, už nebylo věcí policie.

Ale když jste nakráčeli na Úřad vlády a zadrželi milenku premiéra, tak vám přece muselo být jasné, že to bez následků nezůstane… 

Následky mohly být jakékoliv, i ty, že Šlachta a spol. mohli být obviněni a zavřeni. To, že padne vláda, asi nevěděl nikdo. A já jsem se tím ani nezabýval.

Podívejte se na nejnovější pátrání v pořadu Zvláštní vyšetřování:

Když jste ten případ klientelistické sítě začínali rozplétat, tak jste věděli, že to míří do bezprostředního okolí premiéra Nečase? 

To jsme samozřejmě věděli.

Jak se na tu kauzu díváte dnes, téměř po čtyřech letech? Řada vašich tehdejších podezření se zatím neprokázala (přímé korupční vlivy kmotrů na milenku premiéra, pozn. red.), některé části případu se stále vlečou u soudu (zneužití vojenské rozvědky, pozn. red.), na některé existují rozdílné právní názory (takzvané trafiky pro poslance, pozn. red.)? Neudělali jste tehdy něco špatně? 

Jen arogantní člověk by teď řekl, že všechno bylo dobře. Já si samozřejmě stojím za tím, co jsme udělali. Postupoval bych stejně…

Úplně ve všem? 

Stejně v tom, že jsme neměli obavu dokumentovat trestnou činnost v jakýchkoliv patrech nebo výšinách. Ale když se ptáte, co bychom udělali jinak: Určitě by byla jiná tisková konference. Ta tehdy probíhala pod takovým tlakem, že to si nikdo nedovede představit.

Tam jste tehdy pronesl větu, že jste při zatýkání zajistili i 150 milionů korun v trezoru a desítky kilogramů zlata. A následně jste zjistili, že to se zadrženou Janou Nagyovou a spol. nesouvisí. 

Na všech tiskových konferencích se běžně uvádělo, co bylo zajištěno, kolik policistů tam bylo, jak dlouho to trvalo… Ale ano, jsou věci, z kterých se člověk poučí. Dneska bych to tam už neřekl.

Každopádně případ Nagyová byl zlomem ve vaší kariéře šéfa Útvaru pro boj s organizovaným zločinem. Ale loni v létě jste po reorganizaci od policie odešel, stal jste se náměstkem Celní správy u Andreje Babiše a máte na starosti takzvanou operativu. To vlastně nebyl žádný kariérní sešup, je to tak? 

To určitě není. Beru to tak, že pokračuju v práci, kterou jsem dělal u policie. Ale opravil bych mediální zkratku, že jsem šel k panu Babišovi. Mně to místo nabídl generální ředitel Celní správy Poulíček.

Nicméně Celní správa spadá pod Ministerstvo financí. Andrej Babiš se netajil tím, že vám u policie držel palce, a teď ve vládní koalici prosazuje, aby Celní správa měla silnější pravomoce, abyste mohli informace nejen sbírat, ale mohli i vyšetřovat, případně vést kauzy k trestnímu stíhání.

Ale to už je starší návrh, aby Celní správa mohla vést vyšetřování. Stejně tak se to stalo u Vojenské policie. Jde o to, že když máte na začátku nějakou kauzu, máte informaci nebo oznámení, vy ho zpracováváte a pak ve chvíli, než se sdělí obvinění, to máte předat policii. Vezměte si, jak je pro tu policii složité, když se k tomu dostane až ve chvíli, kdy se sděluje obvinění.

Ale vy už teď máte velké pravomoce, v lecčems i větší než samotná policie. Máte vlastní sledovací oddělení, lidé od Celní správy sbírají informace z terénu, můžete odposlouchávat se souhlasem soudu. A oproti policii můžete k informacím z účtů Finanční správy ještě před zahájením úkonů... 

Ale musíte mít důvodné podezření, zákonný důvod a povolení soudu.

Představme si situaci, že dostanete informaci, že politik XY nebo jemu spřízněná osoba šidí stát na daních. Co dál? 

Tak jednoduché to úplně není. Samozřejmě na počátku můžete mít nějakou informaci. Ale na to, abyste se dostal dál, tak to musíte řádně odůvodnit. A teď vidíte kauzy, kdy ta běžná odůvodnění nestačila. Takže nestačí jen nějaká informace, že někdo neplatí daně.

Tou otázkou jsme mířili tam, že pokud jste byl jako šéf ÚOOZ postrachem politiků – i po zkušenosti s případem Nagyové nebo obviněním olomouckého hejtmana ČSSD Rozbořila, tak zda teď nebudete postrachem i v Celní správě? 

Nemyslím si, že bych byl nějakým postrachem. Já jsem si jen dělal práci, jakou jsem dělat měl. Bral jsem to tak, že sloužím občanům za to, za co si platí daně. A tenhle můj pohled se přestupem k celníkům nezměnil. I u těch lidí, kteří se mnou přišli od policie na Celní správu, jsem přesvědčen, že tady můžou budovat systém práce, jaký je u policie. Máme kompetence v daňových trestných činech, takže DPH, spotřební daň, clo…

Ti lidé, o kterých mluvíte, teď nastupují k vám do operativy, tedy sbírání informací v terénu...

Ti lidé za mnou přišli, jestli bych byl ochoten je vzít. A samozřejmě Celní správa má podstav, tak jsem je vzal.

Kolik vám tu chybí lidí?

Konkrétní čísla nechci zveřejňovat, ale jsou to desítky lidí. Budeme nabírat.

Vy jste se s Andrejem Babišem setkávali už v době, kdy jste šéfoval ÚOOZ. Je to tak? 

V pár případech jsme se sešli. Ale vždycky u toho byl přítomen pan Laube (náměstek policejního prezidenta, pozn. red.) nebo někdo další. Nikdy jsme se nepotkávali sami. Šlo o věci jako ohrožení života, zdraví... Prostě rodinné újmy. To už bylo v době, kdy byl pan Babiš ministr. Ale o kauzách já se s nikým nebavím, a snažím se nebavit.

Nemáte pocit, že z těch vašich setkání s Andrejem Babišem právě vznikl strach části politiků, že jste spojenci a že on je váš informátor? 

Jasně. Tam šlo o to, kdo s kým… Ale jak říkám, já jsem se s panem Babišem nikdy sám nepotkával. Vždycky tam byl přítomen můj nadřízený.

Pořád jste se ještě nesmířil s reorganizací policie, když byly loni v létě spojeny dva klíčové útvary v jeden a vy jste z čela toho jednoho vypadl a nakonec odešel? 

Pro mě tohle prostě byla hranice, kdy jsem si řekl, že končím. Štve mě, že se rozbil systém, který tady začal fungovat. Každá reorganizace vede k tomu, že se všechno zpomalí a všechno se bude budovat znovu. Ale nemyslím si, že já jsem byl ten spasitel, ten nejlepší. To v žádném případě. Ale bylo to o tom systému, kdy si lidé důvěřovali od prvního detektiva po ředitele.

Žijete už také něčím jiným než prací? 

Postupně běhám. To už jsem začal na Zbraslavi, kde jsem bydlel na policejní ubytovně. Dvanáct kilometrů podél Vltavy.

Je pravda, že zatímco ostatní policisté šli večer do hospody, tak vy jste jako samotář chodil k řece? 

Tak někdy jsem s nimi šel. Ale je pravda, že jsem samotář. Taky hodně lidí mě bralo jenom kvůli té funkci. To jsem poznal poté, kdy se to všechno změnilo.

Zazlíváte některým kolegům z ÚOOZ, že po reorganizaci na rozdíl od vás od policie neodešli? 

To, že neodešli, jim nezazlívám. Ale měli říct: Ano, teď budujeme nový útvar s panem Mazánkem, Laubem, Vildem a Tuhým. A neměli říkat, že něco bude pokračovat po Šlachtovi. Protože po Šlachtovi ÚOOZ skončil. Ta hořkost ve mně zůstane, protože jsme spolu zažili osm let, kdy to dobře fungovalo. Kolikrát jsme slyšeli, jak někdo říká, že ÚOOZ zlikviduje. Některé nahrávky v tom smyslu byly i u soudu. A nakonec se to stalo.

Není to tak, že jste svému boji v ÚOOZ obětoval i osobní život? Byl jste buď v práci, nebo běhal u řeky, nebo byl na ubytovně. 

Ano, obětoval jsem tomu život, ale já si myslím, že když to chcete dělat pořádně a máte mít výsledky, tak to tak musí být. Nedovedu si představit, že ředitele útvaru bude dělat člověk, který má dvě děti, manželku a bude mít velkou hypotéku a bude dělat takové kauzy… A bude se pořád bát, že skončí z hodiny na hodinu. Nevím, jestli ten člověk na tom místě bude neovlivnitelný.

Když vám teď zavolám na telefon, ozve se tam ten váš slavný vyzváněcí tón? 

Teď zrovna ne, protože mám mobil rozbitý, ale jinak by tam byl…

A proč zrovna Ktož sú boží bojovníci? 

Já jsem hrdý na to, že jsem Čech. Beru to jako historii, která k nám patří.

A není to tak… 

…že jsem boží bojovník?

Že máte tendenci bojovat za nějakou vyšší, boží spravedlnost? 

Tak to fakt neberu. Mě ta práce bavila a baví. Lidé, co mě znají, tak ví, že jsem normální kluk. Nic jiného.

Kam byste šel, kdyby nepřišla nabídka od Celní správy? Co byste dělal? 

Měl jsem asi dvě nabídky z civilního sektoru, ty bych ale určitě nevyužil. Přemýšlel jsem… Asi bych šel pracovat manuálně. Jezdit autem ke kamarádovi. Já nic jiného neumím. Pětadvacet let jsem policistou. Loni v červnu jsem si uvědomil, že všechno může skončit z hodiny na hodinu, ze dne na den, a že se o sebe musím umět postarat. Původně jsem si myslel, že jako policista umřu. A to už si teď nemyslím.