Nejrychleji na Vrbětice reagovali Slováci. Polsko je překvapivě stručné

Český prezident Miloš Zeman se k dění v česko-ruských vztazích plánuje vyjádřit až o víkendu a omezil se pouze na krátké prohlášení tiskového mluvčího: Nejvyšší ústavní činitelé postupují v součinnosti.

Slovenská prezidentka v neděli po poledni na Twitteru napsala, že Slovensko stojí při Česku. A s podporou Česka neotálel ani slovenský ministr zahraničních věcí Ivan Korčok (za stranu SaS).

V pondělí odpoledne na tiskové konferenci uvedl, že kontaktoval polské předsednictví Visegrádské skupiny s návrhem, aby přijalo deklaraci na podporu Česka. Polsko a Maďarsko podle Korčoka souhlasily a v současnosti se dokončuje její text.

„Tohle je, jak jsem dosud říkal, příklad, kdy vidím jednoznačnou možnost pro V4 na pozitivní agendu, na jednoznačný postoj k tomu, do jaké situace se dostal jeden z jejích členů,“ prohlásil slovenský ministr. Tiskovou konferenci podle svých slov svolal proto, že je na Slovensku o věc mimořádný mediální a politický zájem.

„Naše odpověď bude rozhodná, bude zodpovědná, nebude zbrklá,“ prohlásil Korčok o případné slovenské reakci. V té Slovensko zohlední i vztah k Česku. Ministr připomněl, že se muniční sklady ve Vrběticích nacházejí 20 kilometrů vzdušnou čarou od slovenských hranic. V úterý kvůli událostem v Česku zasedne i slovenská bezpečnostní rada, kterou svolal premiér Eduard Heger (OLaNO).

Jiný postoj má slovenská opozice. Expremiér a předseda strany Směr Robert Fico vyzval slovenské státní představitele k opatrnosti ve vyjádřeních vzhledem k Rusku. Podle něj není potřeba vytvářet napětí ve vzájemných vztazích jen proto, aby se země „zalíbila“ Západu.

K věci naopak úplně mlčí bývalý předseda parlamentu Andrej Danko ze Slovenské národní strany. Politika, jehož strana se loni do parlamentu už nedostala, měl vzít český vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) jako člena české delegace na cestu do Moskvy. Zdůvodňoval to Dankovými osobními kontakty na členy ruské vlády.

Teď Hamáček tvrdí, že byla cesta kamufláží před vyhoštěním pracovníků ruské ambasády z Česka. Dankova SNS uvedla, že jde o vnitřní záležitost ČR. Není tak jasné, zda slovenský politik, který je známý zejména svými faux pas, o Hamáčkově údajné zastírací cestě věděl.

Tématu se věnují i slovenská média. Například Denník N v neděli odpoledne vydal obsáhlý článek o činnosti ruských agentů na Slovensku. Připomíná se v něm, že vyostření česko-ruských vztahů přichází v době, kdy se Slovensko s Ruskem přou o vakcínu Sputnik V, kterou zpochybnil slovenský Státní ústav kontroly léčiv. Země navíc v současnosti nemá šéfa zpravodajské služby SIS. Ten poslední (Vladimír Pčolinský) je od března ve vazbě kvůli obvinění z ovlivňování činnosti tajné služby výměnou za úplatek.

Právě Pčolinský ještě loni v listopadu v rozhovoru uvedl, že ruské tajné služby jsou na Slovensku aktivní jako původci hackerských útoků a zajímají se i o jadernou energetiku a zbraně. Loni v srpnu také země vyhostila tři ruské diplomaty.

Noviny píšou i to, že Slovensko řeší podobnou situaci jako Česko, totiž že se v zemi v porovnání s ambasádami Číny či USA nachází nadměrně vysoký počet zaměstnanců ruského velvyslanectví. Loni bylo na Slovensku 45 ruských diplomatů a dalších 30 zaměstnanců velvyslanectví a konzulátů.

Česko podpořil také šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg. Podle agentury APA uvedl, že je třeba „vyslat jasný signál solidarity s Českem“.

O poznání stručnější bylo překvapivě Polsko. I když národně-konzervativní vláda s Ruskem prakticky na nejvyšší úrovni nekomunikuje a dlouhodobě ho považuje za evropského nepřítele, na politické úrovni vydalo prohlášení k situaci v Česku jen polské ministerstvo zahraničních věcí.

„Spojenecká solidarita a rychlá akce nás činí silnými. Polsko plně podporuje rozhodnutí ČR o vyhoštění ruských diplomatů zapojených do výbuchu v muničním skladu v roce 2014,“ uvedl na Twitteru úřad.

Náměstek ministra zahraničí Marcin Przydacz pak spojil vypovězení pracovníků ruské ambasády v Česku z nedávným vypovězením diplomatů z USA a pak z Polska. „Obecně ve světě mezinárodních záležitostí platí, že mnoho věcí je vzájemně propojeno,“ uvedl Przydacz v Polské televizi.

Washington minulý čtvrtek vyhostil deset ruských diplomatů a oznámil nové sankce vůči Rusku za údajné vměšování do loňských prezidentských voleb v USA, kybernetické útoky proti americkým vládním agenturám, agresivní vystupování vůči Ukrajině a další škodlivé jednání. Varšava pak na znamení solidarity s USA vyhostila tři ruské diplomaty, kteří podle ní poškozovali zájmy Polska.

Jinak téma Vrbětic politici nekomentovali. Média věc zpravodajsky pokrývala a informovala i o avizované odvetě Moskvy. Specializované servery pak připomněly, že Česko má v budoucnu využívat plyn z projektu plynovodu Nord Stream 2, který vede po dně Baltského moře z Ruska do Německa.

Poláci jsou společně s Američany hlavními odpůrci stavby, obě země svůj negativní postoj zdůvodňují obavou z přílišné závislosti Evropy na ruském plynu. Česko se na Nord Stream 2 napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal. Pro Německo je však plynovod ekonomicky výhodný, a Berlín proto projekt odmítá uložit k ledu.

O samotné reakci na důvodné podezření o roli Ruska při výbuchu ve Vrběticích ale německá vláda zatím hovořit nechce. „Spolková vláda vzala zprávy na vědomí. Výsledky vyšetřování českých úřadů k události z roku 2014 dávají důvody ke znepokojení. Sdílíme zájem českých partnerů a přátel, aby byly okolnosti exploze muničního skladu v roce 2014 se dvěma mrtvými zcela vysvětleny,“ citovala ČTK mluvčí německé vlády Ulrike Demmerovou.

Německý velvyslanec v Česku Christoph Israng už v neděli na Twitteru označil výsledky českého vyšetřování za důvod ke znepokojení. „Německo stojí po boku svých českých partnerů a přátel,“ napsal. Mluvčí německého ministerstva zahraničních věcí dodala, že podrobnější vyhodnocení Německo může učinit, až prostuduje výsledky vyšetřování, které dá Praha k dispozici.

K situaci mezi Českem a Ruskem se zatím nevyjádřila Budapešť. Tamní vláda má dlouhodobě k režimu ruského prezidenta Vladimira Putina blízko. Vláda Viktora Orbána zadala zakázku bez výběrového řízení ruskému koncernu Rosatom a v roce 2014 si na základě mezivládní dohody na stavbu vypůjčila od Ruska. Jako první země v EU také začala letos v lednu očkovat proti covidu-19 ruskou vakcínou Sputnik V.