Článek
Nápor na systém lůžkové péče je klíčovým faktorem, který se ve spojení s covidem-19 sleduje nejpozorněji. Nemocnice se kromě pacientů s koronavirem musí starat také o další nemocné a větší nárůst případů znamená komplikace.
Minulý týden přitom během jediného dne přibylo více než 3 000 nakažených, někteří z nich ve vážném stavu.
„Pokud ten systém zatíží dalších 1 000 pacientů vyžadujících intenzivní péči, tak jsme na nule záložní kapacity,“ uvedl v neděli v České televizi předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Vladimír Černý.
Takové nárůsty by přitom při stávajícím trendu mohly nastat už koncem tohoto týdne, a to i přes pokles, který přišel o víkendu.
Kolik je volných lůžek a přístrojů
K úterý bylo dle dat serveru Hlídač státu z celkových 3 883 lůžek na ARO a JIP volných 978, což je přibližně 25 procent kapacity.
Standardních lůžek s kyslíkem bylo v Česku k dispozici 7 152, tedy asi 31 procent z celkové kapacity.
A přístrojů ECMO, které slouží k podpoře nejtěžších případů, bylo volných 67 – což je skoro 92 procent z celkového počtu.
Varovný signál
Kapacity jsou nicméně v regionech vytíženy nerovnoměrně – horší situaci má například Liberecký nebo Moravskoslezský kraj. Nejvíc pacientů je nyní v Praze a na jižní Moravě.
„V Praze se záložní kapacita pohybuje okolo 15 procent. Už 10 procent považujeme za jasný signál, že se musí velmi intenzivně aktivovat všechny možné záložní kapacity, aby nedocházelo k omezování nejen intenzivní péče, ale i běžné elektivní péče,“ dodal Černý.
Některé nemocnice kvůli situaci začínají na svá klíčová oddělení přijímat jen pacienty s nákazou nového typu koronaviru. První, kdo zprávu už minulý týden oznámil, bylo zdravotnické zařízení v Uherském Hradišti. Jak zjistily Seznam Zprávy, přidávají se i další.
Největší obavy
Přístrojové a lůžkové vybavení je ale jen jednou stránkou problému, který s sebou situace přináší. Fungování nemocnic stojí na personálu – lékařích, sestrách a dalších pracovnících. Česká lékařská komora přitom v neděli zveřejnila statistiku, podle které se během jediného měsíce nákaza mezi těmito profesemi značně rozšířila.
Zatímco 20. srpna registrovaly statistiky čtyři nakažené lékaře, o necelý měsíc později už jich bylo 259. Ještě větší nárůst se týká zdravotních sester – 20. srpna byly nakažené tři, o měsíc později jich je 433. Jeden lékař a jedna sestra s nemocí covid-19 zemřeli.
Druhou obavou je zavření škol - to může odsát další pracovníky a pracovnice, kteří budou muset zůstat doma s dětmi.
„Tohle jsou naše největší obavy v souvislosti se šířením epidemie. Můžeme mít vyčleněná lůžka, ale nebudeme mít personál. Nebude, kdo by na těch lůžkách o pacienty pečoval. Situace skutečně není dobrá. Riziko nákazy mezi zdravotníky je asi nejvyšší ze všech sledovaných profesí,“ uvedla pro Seznam Zprávy Dagmar Žitníková, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče.
Připomněla, že se české zdravotnictví s nedostatkem personálu potýkalo už před nástupem koronavirové epidemie.
Místo karantény navíc posílají nemocnice zdravotníky po rizikovém kontaktu s covid pozitivním čím dál častěji zpět do provozu. Připouští to mimořádné opatření ministra zdravotnictví z letošního března. To umožňuje poslat zdravotníky i po kontaktu s nakaženým zpátky do práce, pokud „je to nezbytné k zajištění poskytování služeb tímto poskytovatelem“.
Nařízení podle Žitníkové může situaci v nemocnicích zhoršovat, riziko nákazy zůstává i při použití ochranných prostředků.
„Pokud se nepodaří zploštit křivku nakažených, tak nás čeká opravdu velmi špatná situace. A myslím, že spousta lidí si to nedovede představit – nesdílíme optimismus, že je vše připravené. Právě v souvislosti s nákazami zdravotníků a s tím, jaká je personální situace za normálních okolností, se obáváme nedostatku personálu jako nejkritičtějšího bodu v rámci ošetřování pacientů s covidem-19,“ dodala Žitníková.
