Článek
Podle brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru se odlesňování v květnu oproti stejnému měsíci loňského roku zvýšilo o 67 %, přičemž velká část půdy byla určena pro chovy dobytka, farmy a těžbu dřeva. Za uplynulý měsíc se zde vykácela plocha 1180 kilometrů čtverečních lesů, o 41 procent více než za loňský květen, informovala agentura Reuters.
Odlesňování v Amazonii vrcholí v období sucha od května do října. Zpravidla jej provází zesílení aktivit spojených s mýcením lesa. Údaje za květen jsou právě proto závažnější, píše AFP s odvoláním na neziskovou organizaci Klimatická observatoř, která bývá velmi kritická k vládní správě Amazonie.
Podle studie, kterou Klimatická observatoř zveřejnila, bylo 99,8 procenta tohoto odlesňování nezákonné. Organizace má podle AFP výhrady také k ministru životního prostředí Ricardu Sallesovi. Vytýká mu, že prakticky ukončil činnost brazilské agentury na ochranu životního prostředí Ibama. Ministr Salles a několik vysoce postavených úředníků navíc od konce května čelí podezření, že zneužívali své postavení k nelegálnímu vývozu dřeva z Amazonie do Spojených států a Evropy.
Bolsonaro se na dubnovém summitu ke Dni Země zavázal, že jeho vláda zdvojnásobí finanční prostředky, které poskytuje na prosazování ochrany životního prostředí. Následující den podepsal federální rozpočet na rok 2021, který výdaje na životní prostředí snížil. Salles v reakci na to okamžitě předložil ministerstvu hospodářství návrh na zvýšení výdajů na životní prostředí. Jeho žádost ale dosud zůstala více než měsíc bez odpovědi.
Ilegální odlesňování
Až devadesát čtyři procent veškerého odlesňování amazonského pralesa v Brazílii lze považovat za ilegální. Studie, kterou vypracovala brazilská pobočka Světového fondu na ochranu přírody a místní institut Centro da Vida, uvádí, že nedostatek veřejně dostupných údajů o povoleném využívání půdy ze strany vlády komplikuje Bolsonarovy vlastní sliby o zastavení ilegálního odlesňování.
Nedostatek transparentnosti ze strany vlády způsobil, že se nezákonné odlesňování v zemi ještě více rozšiřuje, dodává zpráva. Státní orgány často nejsou schopny zdokumentovat případy, kdy zemědělci a těžaři dřeva dostali k odstranění lesního porostu vládní povolení.
Bolsonarova strategie ochrany Amazonie se podle Reuters do značné míry opírá o nákladné vojenské operace, které byly poprvé zahájeny koncem roku 2019. Vláda však koncem dubna ozbrojené síly stáhla, protože se jí nepodařilo vrátit odlesňování na úroveň před Bolsonarovým nástupem.
Agentury pro ochranu životního prostředí, jako je Ibama, se podle Reuters tedy opět ujímají vedení ochrany pralesa, vláda ale nenavýšila jejich financování ani počet zaměstnanců. Šéf Klimatické observatoře Marcio Astrini uvedl, že rostoucí odlesňování je důkazem toho, že Bolsonarovy nedávné sliby o ochraně Amazonie nelze brát vážně.
Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena jedná s Brazílií o možném financování snah o ochranu Amazonie. Američtí představitelé však okamžité kroky neočekávají. „Bolsonarův režim bohužel zrušil některé kroky k prosazení ochrany životního prostředí. Už jsme o tom hovořili. Říkají, že jsou nyní odhodláni navýšit rozpočet. Pokud s nimi nebudeme mluvit, máte zaručeno, že ten les zmizí,“ uvedl minulý měsíc na slyšení v Kongresu vyslanec USA pro klima John Kerry.
Za prvních pět měsíců letošního roku se ve srovnání s předchozím rokem odlesňování v brazilském amazonském pralese zvýšilo o 25 procent, přičemž bylo zničeno 2548 kilometrů čtverečních pralesa. Odlesnění brazilského pralesa dosáhlo nejvyšších hodnot v polovině loňského roku. Od července pak tempo mizení pralesa začalo zpomalovat až do letošního března.
V roce 2020 bylo vymýceno na 8500 kilometrů čtverečních, což je jedna z nejvyšších zaznamenaných hodnot. Rekordní byl rok 2019, kdy zmizelo přes 9000 kilometrů čtverečních pralesa.
