Článek
Političtí lídři členských států OSN, spolu se stovkami zástupců obchodních i neziskových delegací, zaplnili newyorský Manhattan, aby se zúčastnili Všeobecné rozpravy. Ta je součástí 74. zasedání Valného shromáždění OSN, které oficiálně začalo už minulý týden a potrvá do 30. září.
Každý z účastníků zasedání bude mít k dispozici 15 minut na slavném pódiu, jehož pozadí tvoří zelený mramor. Lídři členských států by měli k publiku v sále a potažmo celému světu přistoupit s dlouho skloňovanými a často kontroverzními tématy.
Nejdřív mluvme o klimatu
Všeobecné rozpravě Valného shromáždění OSN předchází klimatický summit, který začal v pondělí ve tři odpoledne našeho času. Zúčastní se ho 63 států včetně České republiky a plán je jasný – představit konkrétní plány a opatření, jak bojovat s klimatickou změnou. Na konferenci kromě politiků promluví i švédská aktivistka Greta Thunbergová.
Summit svolal generální tajemník OSN António Guterres před několika měsíci. Už tehdy členským státům vzkázal, aby nepřicházely s pouhými projevy, ale konkrétními plány – jak transformovat energetiku, dopravu, průmysl a zemědělství tak, aby vysokými emisemi oxidu uhličitého nedrancovaly planetu. Podle států, jejichž zástupci se pondělního summitu zúčastní, by mezinárodní společenství mělo do roku 2030 snížit emise o 45 procent a do roku 2050 pak dosáhnout uhlíkové neutrality.
Klimatického summitu se jako tichý pozorovatel účastní i premiér Andrej Babiš. Přítomna je i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která pronese řeč.
Pondělí předcházely páteční celosvětové demonstrace za lepší ochranu klimatu. Zapojily se do nich více než čtyři miliony lidí ze 163 zemí světa. Celosvětová stávka vyvrcholila právě před sídlem OSN.
Jaké jsou nejdůležitější body následujících dní?
Jako jeden z prvních by v úterý měl před členy Valného shromáždění promluvit brazilský prezident Jair Bolsonaro. Na půdě OSN půjde o jeho debut. Očekává se, že bude obhajovat, jak jeho administrativa nakládá s amazonskými pralesy. Vědci totiž tvrdí, že katastrofu přímo zavinila intenzivní těžba, kterou umožnila právě Bolsonarova administrativa.
Zda ale brazilský prezident skutečně pronese řeč, doteď není jisté. Zotavuje se po operaci, kterou podstoupil v neděli. Zákrok souvisel s loňským napadením, kdy Bolsonara během volební kampaně jeden z odpůrců několikrát bodnul do břicha. Prezident nicméně předem vzkázal, že se zasedání OSN zúčastní i v případě, že by měl proslov přednést na vozíku.
K nejočekávanějším momentům patří také proslov amerického prezidenta Donalda Trumpa – vystoupit by měl v úterý, hned po Bolsonarovi. Na loňské zasedání dorazil pozdě a následně podněcoval členské státy k tomu, aby upustily od myšlenky globalismu a soustředily se na vlastenectví.
Kromě samotných vystoupení ale obrovskou roli sehrají i postranní soukromé schůzky. Těch se při takovýchto událostech uskutečňují stovky – ne nadarmo zahraniční média blížící se zasedání OSN označují za souhrn „diplomatických rychlorande“ (angl. diplomatic speed dating).
Tou nejdůležitější by mohla být schůzka prezidenta Trumpa s jeho íránským protějškem Hasanem Ruháním. Pokud by se tito dva sešli, mohlo by dojít k pookřání velmi napjatých vztahů mezi Íránem a Spojenými státy. Zatím ale nic není jisté a to, zda se Trump s Ruháním sejdou, zůstává největší otázkou následujících dní.
Kromě Ruháního ovšem o setkání s americkým prezidentem usiluje celá řada politických lídrů. Sejít se s ním má například britský premiér Boris Johnson, který podle britského Guardianu účast na newyorském zasedání uvítá jako krátký útěk od domácího „trápení“, i český premiér Andrej Babiš. Ten se s americkým prezidentem uvidí už podruhé.
Ti, kteří nepřijeli
Z diplomatického hlediska hraje velmi důležitou roli i to, kdo na zasedání Valného shromáždění OSN nevystoupí.
Proslov nepřednese ruský prezident Vladimir Putin ani čínský prezident Si Ťin-pching. U obou jde víceméně o tradici. Ruský prezident se Všeobecné rozpravy zúčastnil naposledy v roce 2015. Svou účast odřekl též izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který v minulém týdnu prohrál volby.
Do New Yorku nepřijede ani kanadský premiér Justin Trudeau. Údajně kvůli skandálu způsobenému fotkou, která zachycuje Trudeaua se zatmaveným obličejem. 18 let starý černobílý snímek pochází z karnevalu s arabskou tématikou. Premiér proto pár týdnů před parlamentními volbami čelí nařčením z rasismu.
Nejvíce se ale mluví o tom, že na zasedání Valného shromáždění nevystoupí venezuelský prezident Nicolás Maduro. Toho podstatné množství členských zemí OSN – v čele se Spojenými státy – neuznává za právoplatnou hlavu státu a zároveň obviňuje z mnoha zločinů. V minulém roce do sídla OSN dorazil na poslední chvíli.
Co je Valné shromáždění OSN a proč je důležité?
Valné shromáždění odráží hlavní světové trendy a názory – proto je klíčovým tématem letošního zasedání boj s klimatickou změnou. Zároveň je jedním ze šesti klíčových orgánů OSN. Dalších pět tvoří Rada bezpečnosti, Sekretariát, kterému předsedá generální tajemník OSN António Guterres, Mezinárodní soudní dvůr v Haagu, Ekonomická a sociální rada a Poručenská rada.
Britský Guardian označuje Valné shromáždění za „světový parlament“. To proto, že v něm jsou zastoupeny všechny členské státy OSN, tedy necelé dvě stovky, a každá země má bez rozdílu jeden hlas. Tím se Valné shromáždění liší od Rady bezpečnosti, ve které má dominantní funkci pět stálých členů – Čína, Francie, Rusko, USA a Velká Británie.
O důležitých otázkách, jako je bezpečnost ve světě, přijímání nových členů nebo stanovování rozpočtu organizace, rozhoduje při hlasování dvoutřetinová většina Valného shromáždění, o dalších otázkách většina prostá.
Některé země na zasedání prezentují jejich monarchové, jiné zase prezidenti, premiéři nebo ministři. Českou republiku v posledních letech zastupoval prezident Miloš Zeman. Před rokem ale požádal premiéra, aby ho na akci zastoupil, Babiš ovšem z časových důvodů poslal do USA zastupujícího šéfa diplomacie Jana Hamáčka (ČSSD). Český premiér tak na zasedání bude hovořit poprvé – na řadu má přijít ve středu.
