Nejlidnatější africké město může být brzy neobyvatelné

Obyvatelé Nigérie, nejlidnatějšího afrického státu, jsou na každoroční záplavy, které pobřežní město Lagos pohlcují v období dešťů od března do listopadu, zvyklí. V letošním červenci však hlavní obchodní čtvrť bývalého nigerijského hlavního města zažila jedny z nejhorších záplav za poslední roky.

„Bylo to velmi zlé a neobvyklé. Vyjel jsem ze svého domu. Vůbec jsem si neuvědomil, že tolik pršelo. Na mé trase byl kvůli záplavám silný provoz. Čím dál jsme jeli, tím vyšší byla hladina vody. Voda stále stoupala, až stoupla nad nárazník mého auta, pak mi voda tekla i dovnitř vozu,“ vzpomíná Eselebor Oseluonamhen, který v Lagosu provozuje mediální firmu.

Fotografie a videa zveřejněné na sociálních sítích ukazují desítky vozidel zaplavených vodou po přívalovém dešti. Záplavy v zemi každoročně ochromují ekonomiku, náklady se odhadují na přibližně 4 miliardy dolarů ročně (85,9 miliardy Kč).

Lagos, nízko položené město na pobřeží Atlantiku, kde žije více než 24 milionů lidí, se podle vědeckých prognóz může stát do konce tohoto století neobyvatelným, a to kvůli zvyšující se hladině oceánů v důsledku klimatických změn.

Podle studie vedené britským Institutem rozvojových studií (IDS) tento problém zhoršují mimo jiné „nedostatečné a špatně udržované odvodňovací systémy a nekontrolovaný růst města“. Nigerijská hydrologická agentura NIHSA navíc předpověděla, že v září, kdy obvykle vrcholí období dešťů, se mohou objevit další katastrofální záplavy.

Lagos je zčásti postaven na pevnině, zčásti se rozléhá na řadě ostrovů. Potýká se s erozí pobřeží, kvůli níž je město náchylné k záplavám, což je podle nigerijského ekologa Seyifunmiho Adeboteho důsledek globálního oteplování a „dlouhodobého působení lidské činnosti“. Odborníci na životní prostředí dodali, že k erozi pobřeží v Lagosu přispívá především těžba písku.

Mluvčí nigerijské Agentury pro řešení mimořádných událostí (NEMA) Manzo Ezekiel pro CNN řekl, že břehy lagoského ostrova Victoria Island jsou již „odplaveny“. V jedné ze čtvrtí Lagosu také vzniká zcela nové pobřežním město, pokřtěné jako „Eko Atlantic“. Město bude stát na půdě vydobyté z Atlantického oceánu a podle developerů jej bude před stoupající hladinou oceánů chránit 8 kilometrů dlouhá stěna z betonových bloků.

Ambiciózní projekt by sice mohl přispět ke snížení nedostatku bytů v jiných částech města, ale Ezekiel se obává, že „rekultivace půdy z moře vyvolá tlak na další pobřežní oblasti“. Jiní kritici tvrdí, že přilehlé oblasti, které nebudou chráněny zdí, zůstanou zranitelné vůči přílivovým vlnám.

Podle výsledků studie, zveřejněné výzkumnou skupinou Climate Central, mohou být nízko položená pobřežní města v některých částech světa trvale zatopena do roku 2100.

„V důsledku znečištění způsobeného lidskou činností by stoupající hladina moří mohla během tří desetiletí ovlivnit oblasti, v nichž žije až 300 milionů lidí. Do roku 2100 by se oblasti, kde nyní žije 200 milionů lidí, mohly trvale ocitnout pod hranicí přílivu,“ uvádí se ve studii, která předpokládá, že hladina světových oceánů stoupne do konce tohoto století o více než 2 metry.

Vzhledem k tomu, že část nigerijského pobřeží je položená nízko, je Lagos, který se podle odborníků nachází necelé dva metry nad hladinou moře, v ohrožení. Ve studii z roku 2012 britská Plymouthská univerzita zjistila, že zvýšení hladiny moře o 1 až 3 metry „bude mít katastrofální dopad na lidskou aktivitu v nigerijském pobřežním prostředí“.

Adebote pro CNN uvedl, že osud Lagosu „bude záviset na tom, jaké si vzhledem k této předpovědi vědců stanovíme priority a jaká odpovídající opatření přijmeme“. „Je jen otázkou času, kdy příroda zatlačí na pilu, pak by mohlo dojít ke katastrofě,“ dodal Adebote.

Chronické záplavy v pobřežních oblastech Nigérie si vyžádaly mnoho zemřelých i vysídlených lidí. Podle údajů NEMA byly v roce 2020 v Nigérii povodněmi přímo postiženy více než 2 miliony lidí. V loňském roce přišlo při povodních o život nejméně 69 lidí. V roce 2019 bylo povodněmi postiženo více než 200 000 lidí, zemřelo nejméně 158 lidí. „Každý rok jsme v Nigérii svědky povodní. Je to problém, který přinesla změna klimatu, a my s ním žijeme,“ řekl Ezekiel pro CNN.

Kromě zranitelnosti Lagosu vůči klimatickým změnám se předpokládá, že problémy se záplavami vystupňovaly i špatné odvodňovací systémy a ucpané pouliční odpadní kanály.

„I když se na zvyšování hladiny moří podílí klimatické změny, to, co vidíte na tomto videu, je převážně problémem odvodňovacího systému,“ napsal jeden z uživatelů Twitteru v reakci na video z nedávných záplav v Lagosu. V některých oblastech, kde žijí lidé s nižšími příjmy, se musí potýkat s potápějícími se budovami.

Adebote pro CNN uvedl, že aby se Lagos tváří v tvář záplavám a stoupající hladině moře udržel na hladině, musí se přizpůsobit změně klimatu. „Musíme se podívat na naši infrastrukturu – odvodňovací systémy, zařízení pro nakládání s odpady, obytné stavby. Jak odolné a přizpůsobivé jsou tyto infrastruktury tváří v tvář environmentálním tlakům vedle naší rostoucí populace?“ řekl.

Úřady v Lagosu od té doby zahájily čištění vodních kanálů, aby zmírnily dlouhotrvající dopady záplav. Nigerijský prezident Muhammadu Buhari rovněž vyjádřil ochotu země ke spolupráci s globálními spojenci při řešení klimatických změn.

„Těšíme se na spolupráci s prezidentem Joem Bidenem a viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Máme velkou naději a optimismus ohledně společné práce na řešení globálního terorismu, změny klimatu, chudoby a zlepšení ekonomických vazeb a obchodu,“ napsal Buhari v lednovém tweetu. Adebote však podotýká, že reakce vlády na opatření v oblasti klimatu „byly z velké části slabé“.

„Je toho hodně, co je třeba udělat, a bude to vyžadovat důslednou a promyšlenou činnost, aby Nigérie řádně přijala opatření v oblasti klimatu, zejména pokud jde o přizpůsobení se dopadům, které již teď ohrožují naše živobytí,“ dodal Adebote.

Nigerijská ekonomika se v posledních letech potýká s problémy, což snižuje objem finančních prostředků určených na boj proti změně klimatu a další kritická odvětví. Úřady se nicméně stále zavazují, že reakci země na klimatické změny zlepší.

Minulý měsíc nigerijské ministerstvo životního prostředí oznámilo, že prezident v oblasti klimatických změn schválil přepracovanou národní politiku, jejímž cílem je řešit „většinu, ne-li všechny problémy, které v zemi klimatické změny představují“. Napsal to mluvčí ministerstva životního prostředí v příspěvku na Twitteru.