Nejlépe placený manažer Premier League s novou smlouvou a nožem na krku

Guardiolův Manchester City prohrál na Tottenhamu 0:2. Katalánský kouč neztratil jen taktickou bitvu se svým odvěkým rivalem Josém Mourinhem. I sestava Angličana zapochybovala, jestli má Pep Guardiola ještě Citizens co dát.

Po sobotním šlágru, ve kterém na liduprázdném Tottenham Hotspur Stadium nesmírně disciplinovaně hrající domácí porazili favorizované hosty, prohodil jeden z novinářů k Josému Mourinhovi: „Během 90 minut zápasu měli Citizens 80 procent držení míče?!“ Replika portugalského kouče Spurs byla dokonalá: „Tak si ten míč mohou odvézt, já radši budu mít ty 3 body.“

Manchester City se na novém stadionu Tottenhamu představil potřetí. Potřetí nevstřelil ani gól (ve dvou zápasech si přitom připsal omračujících 41 střel) a potřetí mu dal gól korejský křídelník Son, který se osamostatnil v čele ligové tabulky střelců. Co milovníkům symetrie chybělo, byla jen penalta pro Citizens, kterou by Hugo Lloris chytil. „Sobotní zápas byl ale v jedné důležité věci úplně jiný. Tottenham podal mnohem lepší výkon a hráči City neměli zdaleka tolik šancí jako v předchozích zápasech proti Spurs,“ všímá si šéfredaktor magazínu Football Club Karel Häring.

Martin Vait z iSport.cz měl pocit, že na Citizens byla hodně znát reprezentační pauza. Tu podle autora populárního podcastu Jiřího Hoška využili domácí k brilantní taktické přípravě na těžký zápas: „Jako by hráči Tottenhamu dostali od Josého Mourinha nějakou brožurku, kterou se měli naučit nazpaměť. Všichni hráči ukázali absolutní oddanost a víru v tento ‚miniprojekt‘, tzn. zákaz faulů kolem a samozřejmě uvnitř pokutového území nebo žádné skluzy v nebezpečných oblastech. Je k nevíře, že vydrželi takhle disciplinovaně odehrát celý zápas a přitom nezapomněli být směrem dopředu nebezpeční.“

Karel Häring připomněl, že už zmiňovaný Heung-Min Son měl zcela v rozporu se svou běžnou hrou více doteků s míčem na vlastní polovině hřiště, což svědčí o tom, jak moc se spolu s dalším hrdinou velkého zápasu Harrym Kanem zapojil do bránění. Vait s Häringem ocenili viditelný sportovní pokrok, kterého severolondýnský klub pod vedením Josého Mourinha dosáhl. V podcastu Seznam Zpráv se řešilo i to, že se rtuťovitý Portugalec změnil i lidsky a působí navenek mnohem příjemněji, než jaká je jeho dlouhodobá pověst. Pomáhá mu i velmi svérázně vedený účet na Instagramu.

Naopak renomé Pepa Guardioly dostává na podzim 2020 povážlivé trhliny. Do nového ligového ročníku odstartovali jeho svěřenci s bilancí 3-3-2 a hlavně: deset branek vstřelených v osmi zápasech je hanebně málo. „Najednou spočívá systém City v tom, že se míč dá Kevinu De Bruynemu a čeká se, že výjimečný Belgičan něco kloudného vymyslí,“ poznamenává Martin Vait.

Podle Jiřího Hoška teď najednou Citizens schází tzv. cutting edge, určitá přidaná hodnota. Souviset to může i s tím, že někteří hráči mají do ideální formy daleko a celek nejspíš zbrzdilo i nedostatečné „okysličení“ kádru v posledních přestupních obdobích.

Karlu Häringovi chybějí častější náběhy za obranu, úniky po křídlech a prudké přihrávky pod sebe, jimiž v posledních sezonách Manchester City své soupeře ničil. Guardiola, který čerstvě podepsal s vedením klubu prodloužení smlouvy, za tohle všechno nese minimálně částečně odpovědnost. Sám slavný kouč připustil, že nový kontrakt mu nedává bianko šek a že jeho pozice není neotřesitelná.

I způsob, jakým Pep Guardiola hodnotil porážku na Tottenham Hotspur Stadium, podle Jiřího Hoška svědčí o tom, že slavný kouč není úplně v pohodě, a také prý bylo znát, jak moc ho porážka od jeho trenérského arcirivala mrzí. „Statistika mluví sama za sebe. Byli jsme lepší, ale dostali jsme gól, jaký prostě nesmíme dostat. Špatně jsme bránili a vytvořili pro soupeře perfektní scénář,“ prohlásil Guardiola. Hosté Angličana rovněž připomněli, že ve srovnání s předešlými destinacemi už trenér v Manchesteru působí dost dlouho.

Nový díl Angličana si nenechte ujít nejen kvůli sázkařskému okénku, ale i dalšímu epickému souboji v tradičně těžkém kvízu. Nechyběla hádka soutěžících ani dramatický rozstřel, kvůli kterému si musíte podcast v úvodu článku poslechnout opravdu až do úplného konce.