Článek
Ministr obrany Martin Stropnický sice stále není oficiálním kandidátem na prezidenta, ale kdyby se pro něho kolegové z ANO v příštích měsících přece jen rozhodli, mají v ruce čísla, jak by to příští rok v lednu mohlo dopadnout.
Pozice ministra obrany by nebyla úplně vítězná.
Podle průzkumu společnosti Median by byl někdejší herec a diplomat nyní v prvním kole volby nepřijatelný hned pro 66 procent respondentů.
Ve druhém kole by pak podle volebního modelu byl jeho odstup od Miloše Zemana zhruba dvacetiprocentní.
„Může být omezený tím, že je vnímán jako součást mocenského prostředí kolem Miloše Zemana a Andreje Babiše. Nemusí tolik lákat odpůrce Miloše Zemana," vysvětluje Stropnického pozici sociolog Daniel Prokop z agentury Median.
Martin Stropnický v šancích na zvolení zaostává podle volebnho modelu za Michalem Horáčkem a Jiřím Drahošem. A když Median udělal volební model s těmito už ohlášenými prezidentskými kandidáty, prohrál by ministr obrany s oběma jmenovanými.
Martin Stropnický mluví o své kandidatuře vyhýbavě a stejně komentuje i výsledky průzkumu.
„Jsou to čísla, za kterými já toho mnoho nevidím. Nijak mě to nezaskakuje. Srovnáváte nesrovnatelné, já jsem nikdy neřekl, že budu tím kandidátem,“ reagoval.
Stropnického kandidatura stojí nyní v ANO opravdu stranou. Andrej Babiš řekl, že ho jako prezidentského kandidáta svému hnutí nenavrhne a kdyby Martin Stropnický do volby šel, musel by si shánět vlastní peníze.
„Veškeré naše úsilí je nasměrováno na parlamentní volby. Toto není vyřešené, ta věc je někde před námi, ne zítra ani pozítří,“ dodal Stropnický, který má vést pražskou kandidátku do sněmovních voleb.
Kompletní výsledky průzkumu:
Do hry o prezidentské křeslo by však Stropnického přesto mohli vrátit kolegové z ANO. V červnu budou v referendu hlasovat o tom, jestli má hnutí postavit vlastního kandidáta, případně podpořit třeba Miloše Zemana.
Prezidentská kandidatura Stropnického by ale šla nejen proti názoru šéfa hnutí, ale i proti dalším silným hráčům.
„Netajím se tím, že by hnutí mělo podpořit současného prezidenta Miloše Zemana,“ myslí si první místopředseda Jaroslav Faltýnek. A dodává, že členové mohou podpořit i jiná jména – Michala Horáčka a Jiřího Drahoše.
